Hudba

Krásné prosluněné ráno, vítejte opět u dalšího dílu Hudebních klenotů! Dnes se po delší době zaměříme na něžnější část hudební špičky. Dáme si totiž trošku romantiky v podání velšské zpěvačky Bonnie Tyler a od ní notoricky známou klasiku Total Eclipse of the Heart. Pohodlně se usaďte a zaposlouchejte se do nádherných tónů této písně. Info sepsal Kari. Total Eclipse of the Heart je power balada, která byla napsána a produkována Jimem Steinmanem pro páté studiové album Faster Than the Speed of Night. Píseň byla vydána jako singl roku 1983 a stala se obrovským hitem, který obsadil 1. místa mnoha hitparád po celém světě. Mezi tyto hitparády se řadí i americká Billboard Chart, což dělá Bonnie Tyler jediným velšským umělcem, který se kdy umístil na vrcholu této hitparády. Když byla píseň na naprostém vrcholu, prodávalo se jí až 60 000 kopií každý den a celkem bylo prodáno téměř 6 000 000 kopií! Tento song se tu objevil již dokonce dvakrát, jednou jeho doslovná verze, a podruhé spíše parodická verze v podání kapely Hurra Torpedo, ovšem to nejdůležitější - originál - zde máme teprve dnes. Bonnie Tyler oslavila minulý rok své šedesáté narozeniny, narodila se 8. června 1951 ve velšském městě Skewen. Vlastním jménem se zpěvačka jmenuje Gaynor Hopkins. Je proslulá především svým nenapodobitelným chraplavým hlasem. Kariéru Bonnie Tyler nastartovalo vítězství v jedné pěvecké soutěži roku 1970, po které podepsala profesionální smlouvu s RCA Records. Její druhý singl s názvem Lost in France jí zajistil první úspěchy jak v Evropě, tak i za oceánem. Poté vydala mnoho úspěšných singlů a alb, za něž získala mnoho hudebních cen, a stala se tak úspěšnou zpěvačkou známou po celém světě. V současnosti má na kontě již 15 studiových desek, z nichž poslední vydala v roce 2005 a nesla název Wings.

Dovoluji si tvrdit, že dnešní kapelu drtivá většina z vás nezná. Pocházejí z Itálie a hrají melodic death metal, do kterého často zakomponovávají smyčcový kvartet. Debutové album Devoid vydali v roce 2000. Z něj stojí za zmínku například skladba Dolls, ale dejte si pozor na smyčcový part, mohl by vám uvíznout na dlouhou dobu v hlavě. ;-) Druhá deska z roku 2003 se jmenuje Forget Me Not. Za poslech určitě stojí píseň Defaced. Třetí album The Diarist (2006) je koncepčí dílo vyprávějící o dobývání Leningradu (Petrohradu) během druhé světové války. Zatím poslední vydanou deskou je Weaver of Forgotten (2010). Tak jak se vám Dark Lunacy líbí? P.S.: Vzhledem k tomu, že nejde o příliš známou kapelu, je u nich o klipy docela nouze. Proto je dnešní video jen obrázková slideshow.

Po čtrnácti dnech vás opět vítáme u dalšího dílu Hudebních klenotů! Omlouváme se, že jsme pro vás minulý týden nepřichystali žádný klenot z důvodu časové vytíženosti. Dnes si dáme píseň, kterou zajisté každý aspoň jednou v životě slyšel (hráči GTA více než jednou), představujeme vám kapelu The Buggles a s ní známý hit Video Killed the Radio Star! Info o skladbě a kapele sepsal Kari. Skladbu Video Killed the Radio Star si mohli posluchači poprvé poslechnout na debutovém albu kapely, které se jmenovalo Age of Plastic a vyšlo roku 1979. Píseň oslavuje rádio a jeho „zlatou éru“ a popisuje zpěváka, jehož kariéru přerušil nástup televize, jejím hlavním tématem je tedy nostalgie. Song se umístil na prvních místech mnoha hitparád po celém světě a byl coverován mnoha kapelami. Píseň je známá hlavně proto, že její videoklip byl vůbec prvním videoklipem, co se kdy vysílal na hudební stanici MTV. Stalo se tak 1. srpna 1981 ve 12 hodin. Podobným tématem jako tato skladba se zabývá i píseň od kapely Queen – Radio Ga Ga. The Buggles bylo anglické duo, které se skládalo z kytaristy a zpěváka Trevora Horna a klávesisty Geoffa Downese.  Kapela vznikla v Londýně roku 1977 a podobně jako Alphaville (Forever Young) se řadila k žánru synthpop. Nejvíce se proslavili zajisté dnešním klenotem, který jim zajistil velkou slávu. Kariéra kapely neměla příliš dlouhého trvání, stihli vydat pouze dvě alba. Zanedlouho po vydání druhého alba Adventures in Modern Group, které skončilo propadákem, přešel Downes ke kapele Asia a The Buggles se tak roku 1981 rozpadli. Avšak Downes a Horn se občas sejdou, aby spolu zahráli pár songů od The Buggles a zavzpomínali tak na staré časy, kdy video zabilo rádiovou hvězdu :).

bakeLit na dnešek nestihl připravit pravidelnou rubriku Hudební klenoty 20. století, takže vám budou muset postačit Evanescence. What You Want je singlem skupiny Evanescence, který vyšel v srpnu 2011. Je součástí 3. studiového alba. Podle slov samotné Amy Lee: "Co doopravdy znamená, je, že jsem všechen ten chaos a všechno, co nemůžeš ve svém životě ovládat. Ale neboj se toho, protože takhle to bude pořád. Nemůžeš se bát žít a vzít si, co od života chceš. Nemůžeš ovládat všechny ty bláznivé věci, co se ti dějí. Můžeš jen ovládat způsob, jak se s tím vypořádáš."

Je tu další překlad písničky od Gregory Brothers, kteří tak rádi využívají virálních videí a jejich účastníky. V tomto si jako obětního beránka vzali George Lindella, který se proslavil svým barvitým a trochu zvláštním popisem jedné autonehody. Původní video také skvěle komentoval Ray William Johnson v =3, které je přeloženo zde.

Přivítejte další klenot klenotů. Míří za vámi Sting jako frontman britské rockové kapely Police s příjemným hitem Every Breath You Take (Na našem webu jste měli možnost vidět cover verzi této písničky s názvem I'll Be Missing You od Puffa Daddyho).

Jak napsala sama Lana Del Rey o videoklipu k písni Blue Jeans: "A ukážu vám, že nic se nemůže odehrát krásněji než smrt sama."

Heavy metalová legenda ze „strašlivých“ osmdesátek. To jsou Twisted Sister. Kapela sice vznikla už v roce 1972, ale písničky začal psát až zpěvák Dee Snider po svém příchodu v roce 1976. Debutovou desku  Under the Blade vydali v roce 1982 a okamžitě si díky ní udělali zvučné jméno v undergroundovém světě. A stejně dobře si je všichni zapamatovali pro jejich prazvláštní image ve stylu glam metalu. Druhé album You Can’t Stop Rock’n’Roll (1983) se stalo zlatým a Metal-rules.com ho zařadil mezi 100 nejlepších heavy metalových alb. Klip pro skladbu You Can’t Stop Rock’n’Roll se nesl v komediálním duchu, což je jedna z dalších věcí typických pro TS. Ostatně to je vidět i v dnešním videu We’re Not Gonna Take It. Píseň pochází z desky Stay Hungry (1984). Další veleúspěšné hity jsou I Wanna Rock a balada The Price. Čtvrté album Come Out and Play (1985) bylo přijaté docela nevalně a turné bylo vlastně jedno velké fiasko, po kterém se z kapely rozhodl odejít bubeník A. J. Pero. Jenomže ještě horší deska měla teprve přijít. Love Is for Suckers (1987) navíc měla být sólo projektem Snidera, jenomže nahrávací společnost si postavila hlavu, že ho buď bude prezentovat jako nové album Twisted Sister nebo ho nevydá. Ještě v témže roce Dee Snider oznámil odchod z kapely. Pauza trvala deset let. TS poté začali znovu nahrávat a vydávat staré songy, které v původním vydání nedosahovaly požadované zvukové kvality. Návštěvníci Masters of Rock si mohli pořádně zaskákat třeba na We’re Not Gonna Take It v roce 2011.

Přejeme vám pěkný středeční den s dalším dílem Hudebních klenotů! Vzhledem k tragickým pondělním událostem v podobě smrti zpěváka skupiny Bee Gees, Robina Gibba, jsme se rozhodli, že přeložíme nejspíš nejznámější hit této skupiny. Dáme si tu pravou horečku sobotní noci v podobě hitu Stayin' Alive! Info tradičně od Kariho. Stayin' Alive vyšla jako druhý singl na soundtracku k filmu Horečka sobotní noci v roce 1977. Píseň napsali společně všichni bratři Gibbové a produkovali ji Albhy Galuten a Karl Richardson. Skladba se stala jedním ze signature songů kapely. Tak jako rostla popularita tohoto hitu, rostlo i jeho umístění v žebříčku americké hitparády Billboard Hot 100. V únoru roku 1978 se vyšplhal až na 1. místo této hitparády, kde vydržel celé 4 týdny! Píseň proslavil hlavně již zmiňovaný film Horečka sobotní noci, kde zazněla ihned na samém začátku. V českém podání je vydána od zpěvačky Marie Rottrové pod názvem Hodina H. Bee Gees jsou britská hudební skupina, která hrála především disko, ale v jejich tvorbě se prolíná i pop či rock. Kapela vznikla v Manchesteru, ačkoliv se všichni 3 členové narodili na malém ostrově ve Velké Británii s názvem Man. Jako vznik skupiny se udává rok 1958. Založili ji tři bratři - Barry Gibb (zpěv, kytara), Robin Gibb (zpěv) a Maurice Gibb (zpěv, basa, klávesy). Název pochází ze zkratky jména Barryho Gibba, spelovaného jako „Bee Gee“. Za celou svoji kariéru prodali Bee Gees více než 220 milionů kusů alb, což je řadí mezi nejlépe prodávané hudební umělce na světě. Pouze Elvis Presley (Jailhouse Rock), Beatles (Help!, Yesterday), Michael Jackson (Billie Jean), Garth Brooks a Paul McCartney prodali více alb než Bee Gees. Roku 1997 byli zařazeni do Rockandrollové síně slávy. Bohužel, ze tří bratrů Geeových žije pouze Barry. Kapela se nevratně rozpadla po pondělním Robinově podlehnutí rakovině tlustého střeva.

Týden se s týdnem sešel a my přicházíme s dalším hudebním klenotem! Dnes trochu zvolníme, abyste se naladili na tu správnou pohodovou vlnu celého dne hned ráno. Dáme si světoznámý hit Ordinary World od anglické kapely Duran Duran. Info o songu a kapele klasicky od Kariho. Song Ordinary World je prvním singlem z alba s názvem Duran Duran (známější spíše jako The Wedding Album), které vyšlo roku 1993. Píseň se umístila na 3. místě americké hitparády Billboard Hot 100 a na 6. místě britské Singles Chart. Zpěvák kapely Simon LeBon nazpíval tuto skladbu s Lucianem Pavarottim pro charitu, která pomáhala dětem postiženým válkou v Bosně a Hercegovině. Po vydání písně do rádia na Floridě v roce 1993 si ji lidé okamžitě oblíbili a stala se tak mezinárodním hitem. Skupina Duran Duran vznikla v anglickém Birminghamu v roce 1978 kolem klávesisty Nicka Rhodese a basisty Johna Taylora. Následující dva roky pak byly ve znamení hledání stylu a optimální sestavy. K Duran Duran v této době přichází i zpěvák Simon LeBon a bubeník Roger Taylor, čímž vykrystalizovalo kvarteto, které s drobnými změnami hraje dodnes. V tehdejším stylu kapely můžeme rozeznat vliv soudobých hudebních směrů, jako byly post punk či art pop Davida Bowieho (Heroes). Název skupiny je odvozen od postavy padoucha z komiksu Barbarella, který se jmenoval Dr. Durand Durand. Celkem skupina vydala 13 studiových alb a prodala více jak 85 mil. hudebních nosičů. Duran Duran je rovněž držitelem řady prestižních hudebních ocenění, získali dvakrát Brit Awards a dvakrát Grammy. Skupina Duran Duran vystoupí také v pražské O2 areně v rámci svého turné All You Need Is Now. Koncert je naplánován na 27. 6. 2012 a vstupenky jsou již v prodeji.

Už ani na kalkulačce bychom nespočítali, po kolikáté píšeme úvod k Hudebním klenotům 20. století. Tato rubrika je tu s vámi už přes rok a nemá v plánu vás opustit. Dnešní díl vám přinesl písničku, z jejíhož klipu doslova sálá tajemno a hippie atmosféra. Vychutnejte si Somebody to Love od Jefferson Airplane! Info o skladbě a skupině později během dne.

Fanoušci mořeplavců a trekkies, zbystřete! Je čas obhájit své hrdiny v dalším díle Epických rapových bitev historie. Kdo vyhrál? Hlasujte v anketě pod videem!

Další týden utekl jako voda a my máme opět tu možnost představit vám další hudební klenot! Dnes se přesuneme hlouběji do minulosti a zaměříme se na něžnější část pohlaví. Na scénu přichází Mama Cass Elliot se svým hitem Make Your Own Kind of Music, který vám zaručeně zpříjemní už tak krásný jarní den. Info od Kariho. Make Your Own Kind of Music je popový song napsaný Barrym Mannem a Cynthií Weil, vydaný roku 1968 newyorským triem the Will-O-Bees. Toto trio hrálo často písničky dvojice Mann/Weil, stejně jako Cass Elliot, která tuto píseň upravila a vydala jako singl v roce 1969. Téměř ihned po vydání si píseň lidé hodně oblíbili, ale dosáhla pouze 36. místa v hitparádě Top Forty. Píseň se objevila v pár epizodách amerického seriálu Lost a v reklamě na Snickers. „Mama“ Cass Elliot, narozená jako Ellen Naomi Cohen 19. září 1941, byla americká zpěvačka, známá především svým vystupováním v legendárním kvartetu z 60. let, The Mamas and The Papas (California Dreamin’). Po rozpadu této sestavy se vydala na úspěšnou dráhu sólové zpěvačky a vydala 9 alb. Elliotová zemřela, stejně jako spousta jejích vrstevnic, velmi mladá. Byla nalezena mrtvá 29. července 1974 ve svém apartmánu v londýnském hotelu. Příčinou smrti byla srdeční slabost, zřejmě způsobená tím, že za sebou měla dva týdny zcela vyprodaných koncertů.

Prosluněné středeční ráno a s ním další hudební klenot = ideální kombinace na vkročení do nového dne! Dnes si dáme po delší době něco jiného, než na což jsme byli zvyklí doposud. Čeká nás několik krásných dní, tak je třeba jim dopřát ten nejlepší pozitivní začátek. Zaměříme se na funkovou legendu, která si říká Kool & the Gang, a její zřejmě největší hit Get Down on It! Info o skladbě a kapele jako vždy od Kariho. Get Down on It vyšel poprvé na albu s názvem Something Special v roce 1981. Song se vyšplhal až na 10. místo americké hitparády Billboard charts a v anglické hitparádě UK charts dokonce na 3. místo, což bylo nejlepší umístění ze všech písní kapely na tomto žebříčku. V písni uslyšíme typický rys této kapely, míšení popu a funku. Skladba byla také často coverována, ať už kapelou Blue či Westlife. Kool & the Gang je americká crossover skupina, která míchá R&B s disco, jazzem, funkem i soulem. Skupina byla založena v roce 1964 ve státě New Jersey, městě Jersey City. Do skupiny patří James "J.T." Taylor (vokály), Robert Bell (basa), Ronald Bell (tenor. saxofon), George "Funky" Brown (perkuse), Robert Mickens (trubka), Dennis Thomas (alt. saxofon) a Rick Westfield (klávesy). Kapela byla ve své době poměrně úspěšná. Jejich melodie se často využívají k samplování v hiphopu a muzice r'n'b. Kool & the Gang prodali za svou kariéru více než sedmdesát milionů nosičů, za něž získali třicet 31 zlatých a platinových alb. Hudba skupiny zazněla v úspěšných filmech jako Horečka sobotní noci či Pulp Fiction a hity jako Celebration, Cherish nebo Ladies Night ovládly na přelomu 70. a 80. let minulého století hudební žebříčky.

Středa, dalšího dílu Hudebních klenotů třeba! Tak tímto heslem už se řídíme nějaký ten pátek. Minulý díl za nás sice převzal Ninjer (za což mu děkujeme), ale dnes se nacházíte opět ve společnosti bakeLita a Kariho. A hned přinášíme výborný a notoricky známý hit s názvem Born to Be Wild od skupiny Steppenwolf! Song Born to Be Wild byl vydán jako singl v roce 1968 a napsal ho Mars Bonfire. Téměř ihned po vydání se skladba stala obrovským hitem, obsadila 2. místo žebříčku americké hitparády Billboard Hot 100 a proslavila skupinu Steppenwolf po celém světě. Píseň popisuje vzhled a vlastnosti motorkářů a tvrdí se, že se stala vůbec prvním heavy metalovým songem, ačkoliv ji Bonfire napsal původně jako pomalou baladu. Skladba se hraje v rádiích dodnes. Objevila se v mnoha filmech, reklamách a seriálech. Mnoho kapel nahrálo její cover, namátkou například kapely Slade, Status Quo či Black Sabbath. Steppenwolf je kanadsko-americká rocková skupina. Společně se skupinami Blue Cheer, Iron Butterfly a dalšími přispěli k založení hudebního stylu heavy metal. Skupinu založili v roce 1967 v Los Angeles zpěvák John Kay, kytarista Michael Monarch, basák Rushton Moreve, klávesista Goldy McJohn a bubeník Jerry Edmonton po odtržení od svých předchůdců The Sparrows. Kapela za svoji kariéru prodala celosvětově více jak 25 milionů desek, z toho 9 zlatých. Steppenwolf se těšili z celosvětového úspěchu především v letech 1968-1976, ale poté se kvůli neshodám základní sestava rozešla. Kapela funguje dodnes, ale jediný člen, který vydržel od jejího vzniku, je zpěvák John Kay.

Máme tu opět středu s Hudebními klenoty 20. století. Dnes výjimečně zaskakuji za bakeLita já. Když se řekne "hudební klenot", okamžitě začnu pátrat především ve vodách Velké Británie, kde se urodilo za historii této země asi více talentovaných muzikantů na kilometr čtvereční než kdekoliv jinde. Minimálně těch, kteří využívají zvuk elektrické kytary. Jednou z takových skupin, která se hluboko zapsala do historie rockové hudby a silně ovlivnila celou generaci mladých lidí nejen v Británii, je kapela Radiohead. Mezi nejznámější písně Radiohead patří No Surprises, která se objevila v roce 1997 na albu OK Computer spolu s dalšími slavnými hity Karma Police a Paranoid Android. No Surprises si nyní můžete poslechnout s českými titulky v koncertní verzi i v původním videoklipu.

Anglicky zpívanou píseň Hero od Enrique Iglesiase znáte nepochybně všichni. Proto jsme na dnešek přeložili úplně stejnou, jen v jazyce španělském, jakožto jeho mateřštině. Enrique se narodil v Madridu v roce 1975 a jeho biografie a diskografie by vydala na celkem dlouhý článek. Teď vás ale necháme se skladbou Heroe z alba Escape a rádi si v komentářích přečteme, jestli se vám líbila více či méně než známý originál.

Zítra nás čeká Velikonoční pondělí, tak jsme se při této příležitosti rozhodli přidat jedno tématické video. Ale nebojte se, o další díl Děti reagují nepřijdete. Očekávejte jej v následujících dnech. V další epizodě Epických rapových bitev historie se proti sobě tentokrát postaví legendární mongolský vojevůdce Čingischán a z Německa převzatý Velikonoční zajíček. Napište nám do komentářů, kdo podle vás bitvu vyhrál!

Po nějakou dobu u nás běželo okénko urban music a dnes se k němu lehce vrátíme skutečnou hudbou z ulice. Australana jménem Dub Fx někteří pravděpodobně už delší dobu znáte a možná jste měli možnost vidět ho i naživo. Tenhle chlapík se proslavil nijak originální, ale ve svých rukou perfektní technikou loopu, při které nahrává různorodé zvukové smyčky pomocí svého hlasu a tak vždy vytváří jedinečnou píseň překračující různé žánry. Vy, kteří chcete slyšet víc, klikněte na tlačítko Přehrát a vy ostatní můžete pokračovat dál, stejně jako někteří kolemjdoucí ve videu.

Dnes tu pro vás mám jednu originální metalovou kapelu z Německa. Tvoří ji pět zpěváku a jeden bubeník. Van Canto je totiž a cappella skupina (sami si říkají Hero Metal A cappella). Hudební nástroje imitují svými hlasy (kromě již zmíněných bubnů). Vznikli v roce 2006 a rovnou stihli vydat své debutové album A Storm to Come. Obsahuje devět skladeb a největší pozornost si sklidila právě cover verze písně Battery od Metallicy. Druhé album Hero obsahuje rovnou pět cover verzí: Kings of Metal (Manowar), Wishmaster (Nightwish), The Bard’s Song (Blind Guardian), Stormbringer (Deep Purple) a Fear of the Dark (Iron Maiden). Rozhodně vám doporučuji pustit si je všechny, je to zajímavé porovnání s originály. O další dva roky později vychází třetí deska Tribe of Force. Většina písní je vlastní tvorba Van Canta, kromě coverů Master of Puppets (Metallica) a Rebellion (Grave Digger). Kapela se podílela doprovodnými vokály na albu At the Edge of Time od Blind Gardian a je možné je slyšet i v písni Tarji Turunen, Anteroom of Death. Zatím poslední CD z roku 2011 se jmenuje Break the Silence. I na něm najdeme několik cover verzí. Například na coveru Primo Victoria (Sabaton) hostuje sám Joakim Brodén. Tak jak se vám a cappella metal líbí? Pustili jste si toho od nich víc?

Tímto videem asi potěším všechny fanoušky webseriálu The Guild, kteří už se dlouho nedočkali žádných novinek okolo tohoto dílka. Určitě si pamatujete dnes již legendární hudební videoklipy Do You Wanna Date My Avatar a Game On. Felicia a lidé kolem ní nedávno spustili YouTube kanál s názvem Geek & Sundry, kde se objevil nový hudební videoklip ze světa webseriálu The Guild s názvem Teď jsem cool já (I'm the One That's Cool). Možná se tedy dočkáme i dalších novinek okolo The Guild. V klipu uvidíte spoustu známých tváří z The Guild a objeví se tam i Brendan Bradley, kterého můžete znát z webseriálu Squatteři jako Hanka Pitmana. Který z těchto tří videoklipů se vám zatím líbil nejvíc?

Pravidelné country okénko sice skončilo, to však neznamená, že se zde tu a tam nějaký ten country song neobjeví. Dnes pro vás mám písničku, která se mi líbí nejen pro svou hezkou melodii, ale zejména pro moc pěkný text. Lee Brice se narodil v roce 1979, na scéně country music se nepohybuje příliš dlouho, svoje debutové album vydal v roce 2010. Již ale první singl - Love Like Crazy - z tohoto stejnojmenného alba se dostal na třetí příčku v hitparádě a stal se zlatým. Dnešní song je první singl z jeho druhého alba - Hard 2 Love, které má vyjít v dubnu letošního roku. Z mých oblíbených ještě uvádím Falling Apart Together nebo třeba Beautiful Every Time.

Video, ve kterém kapela Walk Off The Earth zahrála společně na kytaru cover verzi písně od hudebníka Gotyeho, oblétla celý svět a i na našem webu si vysloužila pořádně vysoké hodnocení a řadu nadšených komentářů. Klip neminul ani známou parodickou skupinu The Key Of Awesome, která natočila svou verzi, a musím uznat, že ač mi normálně jejich parodie nepřijdou moc zábavné, tahle se podle mě moc povedla. Posuďte sami... Poznámka: Tři titulky, které následují po zmínění Petera Gabriela, obsahují názvy nebo úryvky z jeho písní.  

Paradise Lost pochází z anglického Halifaxu a jejich styl se označuje jako death, doom, gothic metal. Kapela si totiž od roku 1988 prošla několika různými obdobími. První tři alba (Lost Paradise – 1990, Gothic – 1991, Shades of God – 1992), se nesla v duchu death/doom metalu, ale Paradise Lost jsou známější hlavně jako jedni z hlavních průkopníků gothic metalu. Každopádně druhé album Gothic fanoušci extrémnějšího metalu považují za klasiku. Je melodické, uslyšíte na něm symfonický orchestr a ženské vokály. Období gothic metalu kapela načala v roce 1993 albem Icon. Pokud tedy dáváte přednost čistším vokálům před growlem, předchozí tvorbu Paradise Lost asi raději vynechejte. Snad nejúspěšnější gothic deskou je Draconian Times (1995). Ve skladbě Forever Failure několikrát zazní hlas známého amerického kriminálníka Charlese Mansona. Od alba One Second (1997) začali členové „Ztraceného ráje“ experimentovat s elektronickými prvky a válcovali hitparády v různých evropských zemích, jen v Anglii se jim příliš nedařilo. Odklon od metalových kořenů je mnohem patrnější na albu Host (1999), o něco méně pak na Believe in Nothing (2001). Na něm Paradise Lost kombinuje elektroniku s rockem. Metalovým fanouškům svitla naděje s vydáním desky Symbol of Life. Na Wikipedii u ní v popisku dokonce najdete označení industrial metal. Zato desátý počin, Paradise Lost (2005) je už zase zaškatulkovaný do žánru gothic metal. Potom vyšlo ještě In Requiem (2007), z nějž stojí za zmínku například singl Enemy, a dvanáctku prozatím vydaných alb uzavírá Faith Divides US – Death Unites Us (2009). 23. dubna se fanoušci v Evropě mohou těšit na desku s pořadovým číslem třináct, která ponese název Tragic idol.

Slunce svítí, krásný den opět před námi, a my vám další díl Hudebních klenotů 20. století! Abyste neříkali, že každý díl nějakou kapelu zopakujeme, tak tu pro vás máme skupinu, která se tu ještě neobjevila, a bezpochyby sem patří. Jmenuje se Aerosmith a dáme si od ní velmi známý hit Crazy! Info o kapele a písni od Kariho. Crazy vyšla jako poslední singl na mimořádně úspěšném albu s názvem Get a Grip v roce 1994. Umístila se na 17. místě americké hitparády Billboard Hot 100 a na 3. místě kanadské hitparády. Zajisté vás zaujme celkem povedený videoklip k písni, ve kterém se v hlavní roli objevila i dcera Steva Tylera, Liv Tyler. Producent videoklipu ji prý obsadil, aniž by věděl, že její otec hraje v kapele. Videoklip je pozoruhodný pro své velmi nemorální vyjádření sexuálních scén, z nichž mnohé silně naznačují lesbismus dvou hlavních aktérek. Kapela se dala dohromady v roce 1970 v Bostonu. Kytarista Joe Perry a baskytarista Tom Hamilton, hrající v kapele Jam Band, se setkali se zpěvákem Stevenem Tylerem, bubeníkem Joeym Kramerem a kytaristou Rayem Tabanou a zformovali se do skupiny, kterou nazvali Aerosmith. V roce 1971 byl Ray Tabano nahrazen Bradem Whitfordem. V roce 1973 vydali své debutové album, které nazvali jednoduše Aerosmith. Drogová závislost a vnitřní konflikty v kapele vyústily nejdřív odchodem kytaristy Joea Perryho a později i odchodem druhého kytaristy Brada Whitforda. Byli nahrazeni Jimmym Crespem a Rickem Dufayem. Perry a Whitford se však v roce 1984 vrátili, a tak nynější sestava vypadá takto:  Steven Tyler (zpěv a piano), Joe Perry (kytara a zpěv), Tom Hamilton (basa), Brad Whitford (kytara) a Joey Kramer (bicí). Aerosmith je se svými 150 miliony prodanými alby nejprodávanější americká rocková kapela vůbec. Také drží rekord v počtu zlatých a platinových alb. V roce 2001 byla skupina uvedena do Rockandrollové síně slávy. V roce 2010 navštívila kapela i Českou republiku v rámci svého celosvětového turné.

Dnes tu máme trochu alternativy. O A Perfect Circle a spoluzakladateli téhle kapely, Maynardu Jamesi Keenanovi, již padla zmínka v příspěvku Tool – Sober. Doufám, že vás hudba z pera Billyho Howerdela a Maynarda Keenana zaujme, pokud jste od této kapely třeba ještě nic neslyšeli. Keenan se s Howerdelem seznámil v roce 1992 a stali se z nich přátelé. O tři roky později Howerdel hledal nějaké bydlení a byl to právě Keenan, kdo mu nabídl pomocnou ruku. Když Howerdel pustil Keenanovi své demo, byla ruka v rukávu. První album Mer de Noms vyšlo v roce 2000. Debutovalo na čtvrté příčce hitparády Billboard 200 a ještě ten samý rok, o pět měsíců později, se stalo platinové. Mer de Noms v překladu znamená Moře jmen a když se podíváte na jeho setlist, bude vám jasné proč. Většina textů je věnovaná lidem, které Maynard znal. Judith je o Maynardově matce, která utrpěla mrtvici a zůstala upoutaná na invalidní vozík. Videoklip natočil David Fincher (Klub rváčů, Sedm, The Social Network). Před vydáním druhého alba Thirteenth Step (2003) nebyla kapela moc činná, protože Maynard se věnoval svým povinnostem v Tool. To ve skupině způsobovalo napětí, které vyvrcholilo odchodem dvou členů. Na post basáka přišel Jeordie White a kytaru vzal do ruky James Iha. Album bylo přijato velmi vřele a přineslo zase něco nového. Podle Allmusic deska dosahuje takové vyspělosti, která se většinou vidí až na třetím nebo čtvrtém albu. V roce 2004 vzniklo zatím poslední CD Emotive. Zajímavé je, že vyšlo v den amerických voleb a obsahuje několik cover verzí protiválečných písní (např. Imagine od Johna Lennona). Laťka byla nasazená hodně vysoko a toto album bohužel nedosahovalo kvalit těch předchozích. Od svého posledního vystoupení v roce 2004 se kapela začala tak nějak potácet mezi bytím a nebytím. Maynard se věnoval pracím na zbrusu nové desce Tool (10000 Days) a ostatní členové skupiny se také rozutekli ke svým vedlejším projektům. Z vyjádření Keenana i Howerdela vyplývá, že žádného nového alba se nejspíš v blízké (možná ani vzdálené) budoucnosti nedočkáme. Sem tam se ale prý můžeme těšit na nějakou tu písničku.

Pěkné středeční ráno zpříjemněné dalším Hudebním klenotem 20. století! Další díl nám vyšel akorát na první jarní den, tak proč ho nezačít nějakou parádní peckou? Přidáváme další kapelu do cyklu „opáček“, tentokrát jsme se rozhodli pro R.E.M. Jelikož jsme si od této kapely přinesli song Everybody Hurts, nemůže následovat nic jiného než Losing My Religion! Info o kapele a skladbě tradičně od Kariho po rozevření videa. Ještě před krátkým článkem o písni bych dodal, že kapela R.E.M. se bohužel po domluvě v září minulého roku rozpadla. Losing My Religion vyšel jako první singl na albu Out of Time roku 1991. Píseň je založena na mandolínovém riffu, který se opakuje po celou dobu. Song se stal nečekaným hitem kapely, byl často hraný v rádiích a v MTV, navzdory jeho kriticky založenému klipu. Žádná jiná skladba od kapely R.E.M. se neumístila tak vysoko v žebříčku americké hitparády Billboard Hot 100 - obsadila 4. místo a i díky této písničce se rozšířila fanouškovská základna skupiny. Byla také nominována na několik cen Grammy a vyhrála v kategoriích Nejlepší popová píseň a Nejlepší krátký videoklip. R.E.M. je americká rocková skupina, kterou v roce 1980 ve městě Athens v Georgii založili bubeník Bill Berry, kytarista Peter Buck, baskytarista Mike Mills a zpěvák Michael Stipe. R.E.M. patří mezi první kapely hrající alternativní rock, které se dostaly do povědomí širokého spektra posluchačů. 1. přelomové album Murmur, vydané kapelou v roce 1983, se dočkalo velice pozitivních reakcí ze strany hudebních kritiků. V následujících letech dosáhli R.E.M. díky dalším albům úspěchu na alternativní scéně. V roce 1987 podepsali výhodnou smlouvu s Warner Bros. Records. Na začátku 90. let vydali R.E.M., v té době často označováni za průkopníky alternativního rocku, 2 velice úspěšná alba, jejichž zvuk se však lišil od dosavadních alb kapely. S albem Monster (1994) se R.E.M. vrátili k více rockovému zvuku a po 6leté odmlce se vydali na turné, které však poznamenaly zdravotní potíže členů kapely. V roce 1997 prodloužili R.E.M. smlouvu s Warner Bros. za tehdy rekordních 80 milionů dolarů. Následujícího roku kapelu z osobních důvodů opustil bubeník Bill Berry, a kapela je tak od té doby 3členná. R.E.M. hráli a vydávali desky i v 1. desetiletí 21. století, avšak ty se setkaly se smíšenými reakcemi kritiků a fanoušků. Kapela se také aktivně angažuje v různých politických a společenských hnutích. V roce 2007 byli R.E.M. uvedeni do Rock and rollové síně slávy. Poslední album skupiny, Collapse Into Now, vyšlo v březnu tohoto roku. Skupinu jsme naposledy mohli vidět v roce 2009, kdy vyjela na turné po Severní Americe a Evropě, během něhož navštívili i Českou republiku.

Přeji hezký den všem fanouškům metalu! Snowi mi poslala návrh na překlad písničky, o kterou jste si údajně hodně psali. Metal nepřekládám ani neposlouchám, nicméně doufám, že se můj překlad alespoň trochu přiblíží tomu, o čem se v písni "zpívá". :) Popisek připravila Snowi. Němečtí folk/symphonic black metalisté jsou na hudební scéně pořád tak trochu nováčci, ale minimálně v českých luzích a hájích si začínají získávat početnou fanoušskovskou základnu. Kdo byl loni na Metalfestu, určitě to potvrdí. Kapela vznikla v roce 2001 a sestava se od té doby dost proměnila. Výčet bývalých členů je o něco delší, než byste u tak mladé kapely mohli čekat. Jak už to tak bývá, škatulka probíhala hlavně na postu bubeníka a klávesáka. Po dvou letech fungování skupina vydala demo s prostým názvem Demo 2003. Dostali smlouvu u nahrávací společnosti Black Attakk a pod její hlavičkou vydali své první studiové album Turis Fratyr (2005). Druhé album Sagas, ze kterého pochází dnešní příspěvek, vydala společnost Nuclear Blast v roce 2008. O dva roky později vyšlo zatím poslední CD Rekreatur. Jak se vám Equilibrium líbí? Znali jste je? A co byste tu chtěli vidět příští týden? Piště do komentářů!

Americká progressive/heavy metalová partička se zvláštní přehláskou nad Y v názvu vznikla na začátku osmdesátých let minulého století ve Washingtonu. V počátcích své hudební kariéry, která nyní trvá více než čtvrt století, se Queeensrÿche jmenovali The Mob a hráli především covery již známých Judas Priest a Iron Maiden. K sestavě Michael Wilton (kytara), Scott Rockenfield (bicí), Chris DeGarmo (kytara) a Eddie Jackson (basa) se připojil zpěvák Geoff Tate, ale po pár vystoupeních z kapely zase odešel, protože ho prý heavy metal nezajímal. Vypomohl však při nahrávání demo pásky o čtyřech skladbách (Queen of the Reich, Nightrider, Blinded  a The Lady Wore Black). Ta pak v roce 1982 vyšla jako EP . Díky jejímu úspěchu se Tate rozhodl opustit Myth a stát se právoplatným členem již přejmenovaných Queeensrÿche. První album s názvem The Warning vyšlo v roce 1984. Doma v Americe ho přijali docela průměrně, zato singl Take Hold of the Flame okupoval přední místa hitparád v Japonsku, kde se progressive/heavy/power metal tradičně těší velké oblibě. Druhá studiovka Rage for Order (1986) se blížila spíš glam metalu. Jen tak pro zajímavost - od Allmusic si deska získala dvě hvězdičky, zatímco od Kerrang! rovnou pět. Obrovský komerční úspěch sklidilo koncepční album Operation: Mindcrime (1988). Vypráví příběh o muži, narkomanovi Nikkim, který se přidal k revolučnímu hnutí, a páchal atentáty na politické špičky. Podle časopisu Kerrang! patří albu 34. příčka v žebříčku „100 nejlepších heavy metalových alb všech dob“. Najdeme na něm například veleoblíbené skladby I Don’t Believe In Love nebo Eyes of a Stranger. Ještě výš k hudebnímu nebi je vyneslo třetí album Empire (1990). Doporučuji poslechnout si Empire celé, i když nejznámější baladu Silent Lucidity jste už museli pravděpodobně někdy slyšet. Osobní problémy se odrazily na albu Promised Land (1994). I přes vysoké umístění v hitparádách nedosáhlo takového úspěchu jako Empire. Hudbu v té době chtě nechtě ovlivňoval populární grunge. Šesté album Hear in the Now Frontier (1997) jako celek z hitparád rychle vymizelo. Skladby Sing of the Times a You se pak uchytily i na kompilačních best-offkách.  Trable s nízkými prodeji však nebylo to jediné, co kapelu trápilo. Geoff Tate vážně onemocněl, a tak se rušily koncerty. Horší ale bylo, že zkrachovala jejich nahrávací společnost EMI America Records. Skupina si musela sama financovat zbytek turné k Hear in the Now Frontier. K tomu se ji rozhodl opustit kytarista Chris DeGarmo. Jediné album s novou náhradou za DeGarma bylo Q2K, ale kritici ho spolu s předešlou nahrávkou zařazují do jakési éry experimentování Queeensrÿche, která měla za následek úpadek jejich slávy. Na osmé studiovce Tribe (2003) se podílel znovu DeGarmo. Dokonce byl ohlášen jeho návrat ke kapele, ale zřejmě šlo jen o marketingový tah na podporu prodeje. Jak navnadit fanoušky, když už nevíte coby? Slibte jim pokračování jednoho ze svých nejúspěšnějších alb. Světlo světa mělo spatřit Operation: Mindcrime II. Stalo se tak v roce 2006. Byl to krok správným směrem. Příběh starého známého Nikkiho se tentokrát začal vyprávět od jeho propuštění z vězení, kde byl za vraždu jeptišky-prostitutky Mary. Zřejmě proto, že koncepční věci se u Queeensrÿche osvědčily, rozhodli se v roce 2009 vydat další koncepční album American Soldier. Jak název napovídá, texty vypráví příběhy těch, kteří sloužili u amerických ozbrojených sil od druhé světové války po současnost. Zatím posledním vydaným albem je Dedicated to Chaos (2011), které je spíš rockové a Geoff Tate se nechal slyšet, že už k němu kapela píše pokračování. Dnešní klip je zároveň zajímavou ukázkou představy o budoucnosti z osmdesátých let a "propracované" filmové triky vás také určitě pobaví. :-)