Hudební klenoty 20. století

Od německé kapely Scooter zná většina z nás nějakou tu taneční vypalovačku. Ovšem na albu Wicked! z roku 1996 vyšla píseň z názvem Break It Up, první techno balada vůbec...

Eyes Without a Face je song britského rockera Billyho Idola z jeho druhé desky Rebel Yell (1983). Jako jediná balada mezi jinak rychlými songy zaujala široké publikum a obsadila 4. příčku hitparády Billboard a stala se tak prvním zpěvákovým hitem v USA. Francouzský text odkazuje na hororový film režiséra Georges Franju – Les yeux sans visage z roku 1960.

„The Kids Aren't Alright“ (Děcka nejsou v pohodě) je píseň kapely The Offspring z 5. studiového alba Americana (1998). Vyšla jako třetí singl a bodovala v první desítce hitparády US Modern Rock Tracks Chart. Název odkazuje na hit kapely The Who „The Kids Are Alright“ (z alba My Generation). Píseň se objevila na soundtracku k filmu Fakulta a můžete ji slyšet také během úvodní scény. 

„Cold As Ice“ je song britsko-americké rockové kapely Foreigner z roku 1977. Stal se jedním z jejich nejznámějších hitů v USA, když v hitparádě Billboard obsadil šestou příčku, ačkoliv původně byl béčkovou stranou singlu „Feels Like the First Time“. Píseň byla použita ve skeči jednoho z dílů show Saturday Night Live (1978), kde žena přepadne muže mnoha příšernými způsoby. Tehdejší moderátor Christopher Lee scénku představil se slovy: „Není to nic pro slabé povahy.“

„Old Time Rock and Roll“ nahrál Bob Seger na své album Stranger in Town (1978). O rok později píseň vyšla i jako singl. Text je sentimentální vzpomínkou na klasickou éru rokenrolu. Song získal na popularitě v roce 1983, když zazněl ve filmu Risky Business (Riskantní podnik) v hlavní roli s Tomem Cruisem. V roce 2001 se singl umístil mezi stovkou skladeb v žebříčku Písně století a na krásném 100. místě je i v seznamu „100 let… 100 písní“ (2004) Amerického filmového institutu.

„Fell in Love with an Alien“ je píseň evropsko-americké rodinné skupiny The Kelly Family z jejich devátého studiového alba Almost Heaven (1996). Song vyšel jako třetí singl v pořadí v první čtvrtině roku 1997 a získal velkou popularitu napříč Evropou. 

„Get Down (You're the One for Me)“ je song americké chlapecké skupiny Backstreet Boys. Vyšel jako třetí singl z jejich debutového alba 30. dubna 1996. Videoklip režíroval Alan Calzatti a natáčel se v Orlandu v dubnu téhož roku. Aktuálně má video přes 29 milionů zhlédnutí na YouTube. Poznámka:  Rapová část je moc rychlá a nedá se napasovat do únosné čtecí rychlosti. Proto přikládám přepis.  Bang, bang, bang! Here we come, here we slam! It's the Fun Factory with the BSBs! All the girls get on your knees, tryin' to scream: Oh, touch me please! Backstreet Boys, are you with it? AJ hit it! Come on girl and get down. Smack it up, pump it and move it all around. Here it is if you want to get with this. Put you at the top of my list. Prásk, prásk, prásk! Jdeme vás rozcupovat! Je tu Fun Factory s BSB! Holky na kolenou chtějí řvát: Ach, dotýkej se mě! Backstreet Boys, jdeme na to? AJ, rozjeď to! Holka, pojď na to. Vyskoč, přidej a rozhejbej se. Jestli to chceš, tady to máš. Jsi na prvním místě mýho seznamu.  

„Lonesome Town“ původně napsal Baker Knight. Verze Rickyho Nelsona se stala v USA okamžitým hitem, když obsadila 7. příčku hitparády Billboard a 15. místo v žebříčku R&B singlů. Vokály v pozadí nazpíval kvartet The Jordanaires.

„Spaceman“ je song britské rockové kapely Babylon Zoo, který vydala jako první singl ze svého debutového alba The Boy with the X-Ray Eyes (1996). Poté, co se píseň objevila v reklamě na Levi's, okamžitě vystřelila na špici domácí hitparády.  Hodnocení kritiků byla rozmanitá: od pochval neotřelého zvuku, přirovnání k hudbě Davida Bowieho až po futuristický kýč a bizarní koláž hip-hopových rytmů bez melodie.  I přesto dnes Spaceman podle stanice Channel 4 patří mezi 50 nejlepších takzvaných one-hit wonders (hit, se kterým umělec prorazil, ale žádná závratná kariéra nenásledovala) a britská MTV ho zařadila na 24. místo žebříčku nejlepších singlů 90. let. 

Kapelu New Order jsme tu měli nedávno, ale v komentářích se připomněla skladba, kterou jsem v tipech od diváků také měla už delší dobu. „True Faith“ z roku 1987 je asi jejich nejznámější song a jako první ze singlů se umístil v hitparádě Billboard, kde se vyšplhal na 32. příčku.  Surreální videoklip včetně choreografie režíroval Philippe Decouflé. Části textu jeden z aktérů „zpívá“ ve znakovém jazyce. Videoklip byl v roce vydání řazen mezi ty nejlepší a o rok později získal i cenu British Video of the Year. Podobnou choreografii Decouflé použil i při ceremoniálech na olympijských hrách v Albertville (1992).

„Barracuda“ je píseň americké rockové kapely Heart z jejího druhého studiového alba Little Queen (1977) a vyšla jako první singl. Vyšplhala se na 11. příčku hitparády Billboard, kde strávila celých 20 týdnů. V roce 2007 se objevila ve videohře Guitar Hero III: Legends of Rock. Roku 2009 byla jmenována 34. nejlepší rockovou písní podle hudební televizní stanice VH1.

Dnes tu máme jeden klenot téměř na hranici milénia. „Sing It Back“ má na svědomí taneční duo Moloko (Róisín Murphy and Mark Brydon). Song pochází z jejich druhého alba I Am Not a Doctor (březen 1999). Většího úspěchu ale dosáhl remix od DJ Borise Dlugosche (srpen 1999).

„Ashes to Ashes“ napsal a nahrál anglický zpěvák a textař David Bowie na album Scary Monsters (and Super Creeps), které vyšlo v roce 1980. Nejen že se singl jako jeho druhá píseň v historii umístil na špiči domácího žebříčku, ale široké publikum zaujal především inovativní videoklip, svého času nejdražší, který se kdy natočil. Režie se ujal samotný Bowie s Davidem Malletem. Text písně se vrací k Majoru Tomovi, kterého známe už ze songu „Space Oddity“ (1969), s trošku pochmurnějším osudem, který se dále rozvíjel i v „Hallo Spaceboy“ (1995), později ve „Starmanovi“ a konečně v písni „Blackstar“. Bowie o textu prohlásil, že je to morbidní dětská říkanka 80. let a jeho osobní rozloučení se sedmdesátkami. Space Oddity s mírně pozměněným textem si u nás můžete také poslechnout, a to v podání astronauta Chrise Hadfielda.   

„Brandy (You're a Fine Girl)“ je píseň z roku 1972 od americké pop rockové skupiny Looking Glass z jejich stejnojmenného debutového alba. Singl ovládl špici hitparády Billboard i tehdejší Cash Box Top 100 a udržel se na první příčce více než týden. V současnosti se píseň dostala znovu do povědomí díky soundtracku k filmu Guardians Of The Galaxy Vol. 2.

„We Built This City“ je song z roku 1985 americké kapely Starship. V domácí hitparádě Billboard vyšplhal až na první místo; mimo Spojené státy pak bodoval v Británii, Austrálii i Kanadě, ale i v Německu, Švédsku, Belgii, Rakousku a Nizozemsku. Paradoxně ale okupuje také seznamy nejhorších písní v historii; například v žebříčku časopisu Rolling Stone z roku 2011 zvítězil s velkým náskokem. JAZYKOVÉ OKÉNKO: Na příkladu z písničky vidíme krásný rozdíl mezi britskou a americkou angličtinou: hoopla - v Británii: hra, kdy se hází kroužkem na cíl; cíl je většinou přímo cena, kterou může hráč získat - hovorově v USA: zbytečný povyk ohledně něčeho

„Tonight, Tonight“ je song americké alternativní rockové kapely The Smashing Pumpkins, který napsal její frontman Billy Corgan. Vyšla jako 4. singl z jejich třetího alba „Mellon Collie and the Infinite Sadness“ (1996). Skladba sklidila chválu od kritiků a zaznamenala komerční úspěch, když ovládla hitparády napříč Evropou, ale i na Islandu a Novém Zélandu. I doprovodný videoklip získal několik ocenění.

„The World Is Not Enough“ je titulní píseň stejnojmenné bondovky z roku 1999 z repertoáru americko-skotské alternativně-rockové kapely Garbage. Hudbu napsal David Arnold a text Don Black, kteří pracovali i na předchozích bondovkách.  Kapela song nahrávala během svého evropského turné k albu Version 2.0, zatímco Arnold doplnil orchestrální doprovod z Londýna. Garbage pak vytvořili finální mix skladby v Armour Studios v Kanadě.  Skladba sklidila chválu kritiků a vyšplhala se do Top 10 ve čtyřech světových singlových žebříčcích. Kapela si ji pak přidala na své Best Of album Absolute Garbage.

„All Is Full of Love“ je píseň hudebnice Björk z jejího třetího studiového alba Homogenic (1997). Text byl inspirován jarní láskou a Ragnarökem ze severské mytologie. V roce 1999 píseň vyšla jako singl s doprovodným videoklipem v režii Chrise Cunninghama. Klip je považován za průlomový v oblasti počítačové animace, byl součástí mnoha výstav, mimo jiné i v Muzeu moderního umění v New Yorku. 

Příštích pár Klenotů nás pomalu provede od konce 50. let lety šedesátými, takže se připravte na černobílou klasickou retro jízdu :).  „Diana“ je píseň slavného Paula Anky, kterou nahrál roku 1957 ve studiu Don Costa v New Yorku. Text byl prý inspirován dívkou jménem Diana Ayoub, do které se zakoukal na mších v kostele. Ačkoliv se song dostal nejvýše na 2. místo hitparády Billboard, celkově se prodalo přes devět milionů kopií, čímž ovládl špici žebříčku nejprodávanějších kopií R&B singlů.  Písničku můžete znát i s českým textem od Zdeňka Borovce v podání například Milana Chladila nebo Kotvalda s Hložkem.

„The Loco-Motion“ je popová hitovka z roku 1962 od amerických písničkářů Gerryho Goffina a Carole King. Song původně napsali pro zpěvačku Dee Dee Sharp, která ji však odmítla. Píseň se však proslavila nejen v roce svého prvního vydání, ale umístila se v první trojici hitů v dalších dvou dekádách – roku 1962 v podání Little Evy, roku 1974 ve verzi americké kapely Grand Funk Railroad a konečně roku 1988 ve verzi, která je asi nejznámější, od australské zpěvačky Kylie Minogue. Název tance je spojení španělského slova „loco“ (blázen, bláznivý) a anglického „motion“ (pohyb).

„Ashes To Ashes“ je skladbou z alba „Album of the Year“ kapely Faith No More. Byla prvním singlem z této desky, vyšla 19. května 1997. Basák Billy Gould uvedl, že skladba samotná vznikla během jediného týdne, ačkoliv se kapela tehdy potýkala s existenční krizí. O tom ostatně svědčí i text samotné skladby, který zpěvák Mike Patton složil během svého pobytu v Itálii a jenž pojednává právě o komplikovaných vztazích mezi jednotlivými členy uskupení.

„1979“ je názvem písně od americké alternativně rockové skupiny The Smashing Pumpkins. Byla vydána v roce 1996 jako druhý singl z jejich třetího studiového alba „Mellon Collie and the Infinite Sadness“. Singl napsal frontman kapely Billy Corgan a obsahuje smyčky a samply, které nebyly příliš obvyklými pro tehdejší sound kapely. Corgan pojal píseň jako nostalgický příběh o svém dospívání v jeho rodné vesnici Elk Grove Village poblíž předměstí Chicaga. V roce 1979 měl totiž 12 let a toto období považuje za zásadní a přelomové v jeho proměně v mladého muže.

„Every You Every Me“ je název písně od britské alternativně rockové skupiny „Placebo“, vydané jakožto třetí singl z jejich druhého alba „Without You I'm Nothing“ dne 25. ledna 1999. Samotné album vznikalo v průběhu celého roku 1998 v produkci slavného Steva Osborna (U2, Doves, New Order…), datum vydání bylo konkrétně 12. října téhož roku. Videoklip byl natočen během živého vystoupení v London's Brixton Academy; existuje i druhá verze, ve které jsou použity záběry z filmu Velmi nebezpečné známosti. Užití písně ve filmu podmínil její autor, frontman a zpěvák kapely Brian Molko tím, že hlavní postava na konci filmu zahyne, podobně jako v původní knize od Pierra Choderlose de Laclose, jejímž je Molko velikým fanouškem. Na dotaz, o kom píseň pojednává, Molko uvedl, že z hlavní části o něm samotném a také o všech těch lidech, kteří měli tu smůlu, že se s nimi vyspal. 

Camouflage je německé new wave a synthpopové trio z Bietigheim-Bissingenu, hrající v sestavě Marcus Meyn, Heiko Maile a Oliver Kreyssig.  „The Great Commandment“ je jejich debutovým singlem z debutového alba „Voices & Images“. Samotný singl ve skutečnosti vznikl již o tři roky dříve, ale byl znovu nahrán a vydán pro potřeby prvního alba v roce 1987, díky čemuž se stal jejich jediným hitem č. 1 v US dance chart, a to po dobu tří týdnů. Odtud se singl přes různé okrajové a nezávislé rádiové vysílací stanice propracoval až do mainstreamového žebříčku Billboard 100, kde v roce 1988 obsadil nejvýše 59. místo. Singl se dostal do top ten ve více než dvaceti zemích světa.

„In The Air Tonight“ je debutovým sólo singlem anglického bubeníka, zpěváka a autora písní Phila Collinse. Byl vydán 9. ledna 1981 jako hlavní singl Collinsova debutového sólo alba „Face Value“. Singl se vyšplhal na 2. místo žebříčku UK Singles, zatímco v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Švédsku obsadil první pozici. Dále se umístil v top 10 v Austrálii, na Novém Zélandu a v několika dalších evropských zemích. V roce 2016 během interview uvedl Collins na pravou míru historky o původu a významu textu, které se táhly s písní již od dob vydání. Byla totiž opředena legendou, kdy měl Phil Collins během koncertu mezi diváky poznat tvář muže, který kdysi v minulosti nechal utonout svého přítele, aniž by mu pomohl, a Collins měl vše pozorovat z protějšího břehu neschopen zasáhnout a pomoci: „Ten text jsem napsal spontánně. Nejsem si moc jistý, o čem přesně je, ale je v něm mnoho zloby, spousta zoufání a spousta zmaru.“ Collins totiž tuto píseň napsal v důsledku smutku, který cítil kvůli rozvodu se svou první ženou Andreou Bertorelli během roku 1980. Videoklip, který režíroval Stuart Orme, se stal jedním z nejhranějších startovních hitů stanice MTV při jejím vzniku v srpnu 1981. Za zmínku také stojí prohlášení Ozzyho Osbourna, který považuje bubnovou vsuvku ke konci písně za „tu nejlepší vůbec ‒ dodnes“.

„Everybody Wants To Rule The World“ je název písně anglické pop-rockové skupiny „Tears for Fears“. Song napsal Roland Orzabal, Ian Stanley a Chris Hughes. Poprvé vyšel 18. března 1985 u společností Phonogram, Mercury a Vertigo Records jakožto třetí singl z druhého alba „Songs from the Big Chair“. Tento hit bodoval ihned v mnoha světových hitparádách, například prvním místem v Billboard Hot 100 v USA, prvním místem na Novém Zélandu, v Kanadě, druhým místem ve Velké Británii, Austrálii, Irsku, Nizozemsku či třetím v Belgii atd. V roce 1986 píseň získala prestižní cenu „Best Single“ během udílení cen Brit Awards a dále ocenění od British Phonographic Industry (BPI) za 500 000 prodaných kopií ve Velké Británii. V roce 2015, 30 let po jeho vydání, byl song oceněn výroční cenou BMI Awards v Londýně za dosažení milníku 6 milionů přehrání v rádiích. Zajímavostí je, že BBC tuto píseň vyřadila ze svého vysílání po dobu trvání celé první války v zálivu (2. srpen 1990 ‒ 28. únor 1991), a to z důvodu jejího celkového politického a protiválečného vyznění. Text se přitom původně zaobírá v té době již skončenou studenou válkou.

„The Show Must Go On“ je singl britské rockové skupiny Queen. Zároveň je poslední, dvanáctou skladbou z jejich alba „Innuendo“ z roku 1991. Jako autor je uvedena skupina Queen jako celek, avšak napsal ji především kytarista skupiny Brian May. Ačkoliv skladba nijak výrazně nebořila žebříčky světových hitparád, významně se zapsala do historie kapely Queen. Freddie Mercury trpěl v době nahrávání písně (konec roku 1990) již velmi pokročilým stádiem nemoci AIDS (nemohl téměř chodit, špatně viděl, byl značně pohublý a bledý). Kytarista Brian May se obával, že Mercury už nebude fyzicky schopný tolik energickou a emotivní skladbu nazpívat, ale i přes blížící se konec píseň začátkem roku 1991 zvládnul nazpívat. Dle Maye nejen za pomoci nadlidského odhodlání, ale i láhve vodky. Mercury měl na dotaz, zda to opravdu zvládne, odvětit s úsměvem „I will fu*king do it, darling“, pořádně si přihnout z láhve a odezpívat celý song na první dobrou. Takto se píseň později stala jakýmsi symbolem závěrečného období života Freddieho Mercuryho, jakožto i jeho posledním, rozlučkovým počinem. Skladba byla vydána ve Spojeném království jako singl 14. října 1991, jen šest týdnů před Mercuryho smrti. Živě hraná verze se zpěvem Eltona Johna se objevila na kompilačním albu Greatest Hits III skupiny Queen. Poprvé byla hrána živě dne 20. dubna 1992 během koncertu na počest Freddieho Mercuryho „The Freddie Mercury Tribute Concert“ zbývajícími třemi členy skupiny Queen a Eltonem Johnem, který zpíval, a Tonym Iommim, který doplňoval Briana Maye na elektrickou kytaru.

Coma White je název písně od americké rockové skupiny Marilyn Manson. Jde o poslední track z kritiky i fanoušky velmi ceněného alba Mechanical Animals. Jedná se o hard rockovou baladu, kterou napsali a složili společně zpěvák Marilyn Manson, Twiggy Ramirez, Madonna Wayne Gacy a Zim Zum a kterou produkoval sám Manson a Michael Beinhorn. Píseň je inspirována bouřlivým vztahem Mansona s Rose McGowan a zároveň i následnou otupělostí, kterou Manson pociťoval jakožto následek jeho tehdejšího zneužívání drog kvůli výše zmíněnému vztahu. Píseň sklízela veskrze pozitivní hodnocení od hudebních kritiků, někteří ji dokonce považují za jednu z nejlepších z repertoáru kapely. Ačkoliv album vyšlo již 15. září 1998, videoklip a singl samotný byly pozdrženy kvůli tragickému úmrtí Johna F. Kennedyho mladšího, a vyšly tak až téměř o rok později, 20. září 1999.  Videoklip režírovaný Samuelem Bayerem během 20. a 21. února 1999 v Los Angeles na sebe strhl ihned pozornost a mnohými je dodnes považován za velmi netaktní, až nevhodný, neboť parafrázuje neblaze proslulý atentát na amerického prezidenta J. F. Kennedyho. Během let byl klip dokonce i nařčen z inspirace pro pachatele nechvalně známého masakru na Columbinské střední, což se později skupině podařilo vyvrátit.

Come As You Are je název písně od americké grunge kapely Nirvana, kterou napsal její frontman Kurt Cobain. Skupina ji nahrála již v květnu roku 1991. Je třetím trackem a druhým singlem z druhého studiového alba Nevermind, vydaného 2. března 1992. Byl to jejich druhý a poslední hit v americkém žebříčku Top 40, konkrétně číslo 32 v Billboard Hot 100, a zároveň druhý hit z Top 10 v hitparádě UK Singles. Celkově píseň bodovala v dalších osmi zemích na pozici v top 10 a v jedenácti na pozici top 40. Okolo písně vznikla v době jejího vydání lehká kontroverze, a to kvůli nápadné podobnosti hlavního kytarového riffu s písní Eighties od kapely Killing Joke. Spor nebyl nikdy náležitě urovnán. Kurt Cobain společně s manažerem Dannym Goldbergem kvůli tomu dokonce chvíli zvažovali, že jako druhý singl z alba vydají raději píseň In Bloom, z čehož nakonec sešlo. Navíc doposud není jasné, zda Kobain zpíval o svém vztahu k „jehle“, či nikoliv. Zastánců obou teorií je tolik, kolik fanoušků kapely. Videoklip režíroval Kevin Kerslake, kterého si vybral sám Cobain pro jeho „impresionistický“ styl. S výsledkem byl natolik spokojen, že kapela s režisérem spolupracovala i na dalších projektech, konkrétně na klipech k písním Lithium, In Bloom a Sliver. Jelikož nebyl Cobain schopen sám vymyslet něco kloudného ve spojitosti k přebalu alba Nevermind, přenechal veškerý tvořivý proces na Kerslakovi, což se ve výsledku vyplatilo. Venkovní sekvence se předtáčely v parku v Hollywood Hills pár dní před samotným natáčením a jsou často využity v klipu samotném. Další zajímavostí k písni je odhalení uvítací cedule u Cobainova rodného města Aberdeen ve státě Washington v roce 2005 jako pocta jeho osobě: „Welcome to Aberdeen: Come As You Are“. Tento slogan a zároveň název písně má ovšem podle všeho původ zcela prozaický: Kurt Cobain ho jistou dobu pravidelně viděl z okna svého pokoje. Šlo totiž o reklamní motto Hotelu Morck v Aberdeenu, kde přebýval poté, co jako sedmnáctiletý opustil domov.