Rock

Dobré středeční ráno. Představujeme vám další Hudební klenot 20. století. Jde o hitovku, kterou si jednou pustíte a už ji nemůžete dostat celý den z hlavy. Řeč je o skladbě Lemon Tree, kterou přivedla na svět německá skupina Fools Garden. Své středeční informace nese Kari. Lemon Tree byla nahrána roku 1994, objevila se na Dish of the Day a o rok později vyšla jako singl. V roce 1996 se tento song stal hlavním mezinárodním hitem. Skladba obsadila 1. místo v domácí německé hitparádě. Novou verzi této písně nahrála skupina v roce 2009 pro kompilaci High Times - The Best of Fools Garden. Dodnes je tento song velmi známý a dobře prodávaný po celém světě. Fools Garden je německá skupina, která vznikla v roce 1991 v Pforzheimu (tehdy se ještě jmenovala Fool's Garden) ve složení: Peter Freudenthaler (zpěv), Volker Hinkel (kytara), Thomas Mangold (basa), Roland Röhl (klávesy) a Ralf Wochele (bicí). Kapela vydala celkem 7 alb, z nichž největší zlom a slávu jí zajistilo v pořadí 3. album s názvem Dish of the Day. Na tomto albu se totiž nacházel dnešní klenot, díky kterému zná kapelu většina lidí. Skupinu v roce 2003 opustil baskytarista, kytarista a bubeník. Všichni 3 byli nahrazeni a kapela hraje v této obměněné sestavě dodnes. Po nahrazení jednotlivých členů se kapela přejmenovala z Fool's Garden na Fools Garden (zajímavé). Na koncertech hrají často covery britských rokenrolových skupin, jako například od The Beatles (Help!) či The Who (Baba O’Riley). Pár coverovaných písní od skupiny The Beatles se dokonce objevilo na albech samotných Fools Garden. Máte nějaký soukromý tip na to, co by se tu příští středu mělo objevit? Neváhejte a napište nám do komentářů, třeba příště vybereme právě ten váš oblíbený song.

Další středa v měsíci nám právě začíná a my vám děkujeme, že jste se její začátek rozhodli strávit ve společnosti Hudebních klenotů 20. století. Včera oslavil své 68. narozeniny jeden rockový velikán ze skupiny, která prakticky založila hudební žánr zvaný rock. Tím oslavencem je Mick Jagger ze skupiny The Rolling Stones! Navzdory tomu, že jejich asi nejznámějším songem je hit „(I Can't Get No) Satisfaction“, jsme se rozhodli, že vybereme neméně známou, leč krásnou baladu s názvem Angie. Pár slov sepsal tradičně Kari. Angie vyšla roku 1973 na albu Goats Head Soup. V písni se zpívá o ukončení jednoho milostného vztahu. Song byl vydán jako singl v srpnu roku 1973 a dostal se na vrchol americké hitparády Billboard Hot 100 a dosáhl pátého místa v britské hitparádě singlů. Angie byla téměř úplně jak textově, tak hudebně napsána Keithem Richardsem. Ten ve svém životopise píše, že písnička Angie v podstatě popisuje heroin a jeho pokus o detoxikaci v Německu, aby jednou provždy mohl říci, že „je čistý“. The Rolling Stones je britská rokenrolová skupina v čele se zpěvákem Mickem Jaggerem. Vznikla v Londýně v roce 1962 a hraje dodnes. Skupina se proslavila počátkem 60. let jako protipól skupiny The Beatles. Od počátku hráli drsněji než Beatles a své okolí neustále šokovali svým zjevem a chováním. Nejvíce se ve skupině točil post kytaristy, ať už vlivem drog (Brian Jones), nebo nezvladatelným životním stylem skupiny (Mick Taylor). Nakonec na tomto místě zakotvil vynikající kytarista Ron Wood a dnešní sestava „Stounů“ vypadá takto: Mick Jagger (zpěv), Keith Richards (kytara, zpěv), Ron Wood (kytara) a Charlie Watts (bicí). V žebříčku padesáti nesmrtelných interpretů rock and rollu časopisu Rolling Stone se kapela umístila na 4. místě. Tato banda se postupně svojí vynikající hudbou a neukázněným životním stylem vypracovala mezi absolutní rockovou špičku. Její notoricky známé logo (vypláznutý jazyk) je podle hudebního časopisu Kerrang! nejlepším logem ze všech hudebních skupin. The Rolling Stones poměrně často navštěvovali Českou republiku, a to v letech 1990, 1995, 1998 a 2003, a to pokaždé v Praze. Zatím poslední koncert u nás odehráli na brněnském Výstavišti v červenci 2007. Na souhrn všech koncertů této kapely v České republice se můžete kouknout zde. Doufejme, že Stouni vydrží hrát ještě co možná nejdéle a že k nám opět brzy zavítají.  

Vítejte u dalšího prázdninového dílu Hudebních klenotů 20. století. Dnes jsme konečně vyslyšeli prosby v mnoha komentářích od vás a přeložili song od jednoho chlapíka, kterým se inspirovala nejedna světoznámá kapela. Řeč je pochopitelně o americkém, původně folkovém skladateli a zpěvákovi Bobu Dylanovi. Od něj jsme vybrali song, který pravděpodobně většina z vás zná jako cover verzi od skupiny Guns N´ Roses. O Knockin' on Heaven's Door a Bobovi vám více poví Kari. Knockin' on Heaven's Door je píseň Boba Dylana poprvé uvedená na soundtracku k filmu Pat Garret & Billy the Kid v roce 1973. Knockin' on Heaven's Door patří k nejhranějším písním populární hudby a mnoho umělců natočilo její cover verzi, například Guns N' Roses (jejich verze se dostala na druhé místo britského singlového žebříčku a je ze všech cover verzí nejhranější), Bob Marley, U2 či Bon Jovi. V roce 1997 vznikl v koprodukci Německa, Nizozemí a Belgie stejnojmenný film, který se písní inspiroval. Českou verzi této písně nazpívala skupina Děda Mládek Illegal Band a zpěvák Petr Kalandra. Píseň popisuje pocity a dojmy umírajícího náměstka, který již nemůže pokračovat ve své roli strážce zákona. Bob Dylan, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, se narodil 24. května 1941 v Duluthu, státě Minnesota a je americkým skladatelem a zpěvákem. Dylan inspiroval svojí unikátní hudbou, v níž je sám interpretem, autorem, kytaristou i hráčem na elektronickou foukací harmoniku, naprosto ojedinělým jevem. Zavedl do popové, folkové a rockové hudby zvláštní frázovitý styl „zpěvu nezpěvu“, který nadchl mnoho dalších interpretů a tvůrců. Jedině díky němu se v rockové oblasti fenomenální kytarista Jimi Hendrix rozhodl také zpívat, inspiroval Micka Jaggera v brilatní rockové frázovitosti písní, podobně Madonnu a Michaela Jacksona. Ukázalo se, že Dylanovo tiché ševelení nebo broukání má pro rockovou hudbu nebývalý a cenný skrytý náboj, skutečné hudební a poetické charisma. Bob stále koncertuje, v červnu minulého roku navštívil i pražskou O2 arenu.  

Nedávno skončila repríza všech dílů Rockyho a mně to nedalo nepřeložit nejslavnější píseň z této série. Eye of the Tiger je píseň americké kapely Survivor ze stejnojmenného alba. Vyšla v roce 1982. Byla napsána na žádost Sylvestera Stallona speciálně pro film Rocky III, jako náhrada za "Another One Bites the Dust" od skupiny Queen, na kterou se nepodařilo sehnat autorská práva.

A máme tu další video, o které si mnoho z vás psalo... Lisa Miskovsky je švédská zpěvačka a hudebnice. Titulní píseň "Still Alive" hry Mirror's Edge vyšla v listopadu 2008 - 2 dny před vydáním této hry. Lisa napsala text této písně sama. Bylo vydáno také remixové album. Tady se můžete podívat na jeden chytlavý remix, na který mě upozornil bakeLit. ;) Pro zajímavost ještě dodám, že Mirror's Edge ("Hrana zrcadla") je metaforou fata morgány - pravá fata morgána (tzv. svrchní odraz) zobrazuje vysoko nad obzorem odrazy předmětů pro svou velkou vzdálenost jinak těžko pozorovatelných.

Máme tu opět neděli a s nedělí přichází Aktuální hity. Pro dnešek jsem vybral Linkin Park a jejich novou píseň Iridescent, která je zároveň ústřední písní třetího pokračování filmu Transformers: Dark of the Moon, který tento čtvrtek přichází do kin ve 3D. Linkin Park jsou na tomto webu velice oblíbení, tak doufám, že se vám bude líbit i tento zajímavý videoklip. Pokud jste navíc vlastníky obyčejných červeno-modrých 3D brýlí, tak ho můžete zhlédnout ve 3D. Jako bonus pak pro vás scr00chy připravil i zkrácenou verzi písně se skvělými záběry z filmu. Hudební promo k Transformers 3:

Opět tu máme po týdnu den, na který čeká nejeden příznivec kvalitní muziky. Pravidelní diváci či posluchači Hudebních klenotů 20. století zajisté zbystřili. Ano, je to tak, i dnes vám nabídneme další hezký song z 20. století. Protentokrát trošičku zmírníme, dáme si totiž nejznámější pecku od skupiny Eagles. Znalci hudby již určitě tuší, že na scénu přichází Hotel California a s pár slovy o ní Kari. Hotel California je titulní skladba stejnojmenného alba The Eagles z roku 1976, která vyšla začátkem roku 1977 také jako singl. Hotel California patří mezi nejznámější skladby této skupiny. Jejími autory jsou Don Henley, Glenn Frey a Don Felder. Jako jedna z jejich nejpopulárnějších patří dodnes do základního repertoáru živých vystoupení a kompilačních alb. Hlavní linií skladby je vyprávění historky unaveného cestujícího, který zůstal uvězněný v hrůzostrašném hotelu, který se zpočátku zdál být lákavý. Text písně je metaforou o požitkářství a sebedestrukci v hudebním průmyslu jižní Kalifornie, kde je Hollywood přirovnávaný k luxusnímu hotelu, který zpočátku vítá a nabízí splnění všech tužeb, ale výsledkem je past pro jeho návštěvníky s jejich sebedestruktivními požadavky. Song byl v březnu roku 1977 jeden týden na vrcholu žebříčku Billboard Hot 100. Kytarové sólo v této skladbě je umístěné v hodnocení časopisu Guitar World na osmé pozici mezi 100 nejlepšími sóly všech dob. Skupina Eagles byla založena v srpnu 1971, tehdy byla ve složení Glenn Frey (kytara), Bernie Leadon (kytara), Don Henley (bicí) a Randy Meisner (basa). V roce 1975 Leadona vystřídal kytarista Joe Walsh a brzy se skupina rozšířila o dalšího kytaristu Dona Feldera, takže byla pětičlenná. Se svými pěti singly a šesti alby na prvním místě žebříčků se tato skupina stala jednou z nejúspěšnějších kapel 70. let. Na konci 20. století byla dvě alba této skupiny, kompilace Eagles: Their Greatest Hits 1971–1975 a studiové album Hotel California, řazena mezi deset nejprodávanějších alb (do roku 2001). 29krát platinové album Eagles: Their Greatest Hits 1971–1975 patří k deseti nejlépe prodávaným albům hudební historie. Skupina The Eagles se v roce 1980 rozpadla, ale členové skupiny se v roce 1994 znovu sešli (ve videu zazní věta: "Jen pro úplnost, nikdy jsme se nerozpadli, jenom jsme si vzali na 14 let dovolenou.") při sestavování alba Hell Freezes Over, na kterém se nacházela sbírka skladeb z koncertů a nových studiových nahrávek. Od této doby spolu příležitostně koncertují. V roce 1998 byla skupina Eagles uvedená do Rockandrollové síně slávy. 8. června 2009 vystoupila skupina také v pražské O2 aréně.

Je středa ráno a naše příjemná povinnost představit vám další z Hudebních klenotů 20. století je opět tady. Minulý díl byl tak trochu netradiční, jelikož se ho ujal BugHer0 a zrovna na středu připadl Den dětí, a tak zvolil hit našeho mládí. Nyní se vracíme zpět do starých kolejí a dáme si nejznámější hit od anglické skupiny Oasis, a to Wonderwall, o němž už vám tradičně něco poví Kari. Wonderwall napsal kytarista a hlavní skladatel skupiny Oasis Noel Gallagher. Píseň byla vydána jako třetí singl z alba (What's the Story) Morning Glory? v říjnu roku 1995. Umístila se na 2. místě UK Singles Chart. Skladba se dokázala dostat i na 8. místo Hot 100 Singles Chart, což byl pro Oasis americký průlom, žádný jejich hit se už v USA tak vysoko nedostal. I proto se tato píseň stala jejich tzv. signature songem. Gallagher říká, že je to píseň o imaginárním příteli, který přijede a zachrání vás od sebe samotného, ačkoliv dříve tvrdil, že byla napsána pro jeho manželku, se kterou se později rozvedl. V roce 2008 se k této písni ovšem vyjádřil úplně jinak, než jak by kdokoliv čekal, a řekl něco jako: "Nemůžu tuhle podělanou písničku vystát! Pokaždé, když jsem ji musel zpívat, chtěl jsem roubík. Problém je, že tato píseň pro nás znamenala mnoho.“ Oasis byla britská hudební skupina, která vznikla v Manchesteru roku 1991. V průběhu 90. let byli zahrnováni do hudebního žánru britpop. Hlavní část skupiny tvořili až donedávna bratři Liam a Noel Gallagherovi, kteří také jako jediní působili ve skupině po celou dobu její existence. Oasis vypadali v původním složení takto: Liam Gallagher (zpěv a tamburína), Paul Arthurs (kytara), Paul McGuigan (basa) a Tony McCarroll (bicí), později se k nim přidal starší bratr Liama Noel Gallagher (kytara a vokály). Noel 29. května oslavil 43 let. V roce 2009 kapela prodala přibližně 70 milionů desek po celém světě, z nichž asi nejznámější je právě deska (What's the Story) Morning Glory?, ze které pochází i dnešní klenot. Skupina byla také uvedena v Guinnessově knize světových rekordů v roce 2010 pro "Nejdelší výdrž kapely v Top 10 UK Chart" po nevídané sérii 22 Top 10 po sobě jdoucích hitů ve Velké Británii. V srpnu 2009 Noel Gallagher oznámil svůj odchod ze skupiny po zákulisní hádce s Liamem před vystoupením na festivalu. Kapela, zahrnující zbývající členy Oasis a vedená Liamem Gallagherem, se rozhodla pokračovat v nahrávání společně pod názvem Beady Eye.  

Jestli vás včerejší AC/DC zmátli a mysleli jste si, že jsme Hudební klenoty 20. století přesunuli na úterý, jste na omylu, protože ty přicházejí jako klasicky ve středu! Dnes zabrousíme až do roku 1971, kdy přišla na svět písnička Baba O'Riley od britské rockové kapely The Who, o které vám opět něco řekne Kari. V článku se můžete dočíst, že tuto písničku a kapelu proslavil mimo jiné i jeden americký seriál. Dokážete uhodnout jaký? Baba O'Riley byla vydána roku 1971 a složil ji kytarista Pete Townshend. Skladbu mohli fanoušci The Who poprvé slyšet na albu Who's Next. Roger Daltrey zpívá většinu skladby a Townshend zpívá zhruba v polovině verše "Don't cry, don't raise your eye, it's only teenage wasteland". Název skladby je odvozen od jmen filozofických a hudebních osobností Mehera Baby a Terry Rileyho. Známá je díky své inovativní fúzi hard rockového zvuku The Who a Townshendovu elektronickému hudebnímu experimentován. Townshend původně napsal Baba O'Riley pro svůj projekt Lifehouse, rockovou operu, která měla následovat operu The Who – Tommy. Baba O'Riley měla být skladba, kterou by na začátku alba zpíval skotský farmář Ray při svolávání své ženy Sally a dvou svých dětí, aby započali svůj exodus do Londýna. Když byl Lifehouse vyřazen, většina songů byla později vydána na již zmiňovaném albu Who's Next. Baba O'Riley se stala první písní na tomto albu. Je také v Rock and rollové síni slávy jako jedna z 500 skladeb, které formovaly Rock and Roll. Kdo z vás sleduje televizní seriál Kriminálka New York, ten ví, že právě tato písnička představuje jeho úvodní znělku. Ovšem písně od The Who můžeme slyšet ještě v Kriminálce Miami a Las Vegas. No co, tvůrci tuto kapelu asi museli zbožňovat. The Who je anglická rocková skupina, která vznikla v roce 1964. Původní sestava vypadala následovně: Roger Daltrey (zpěv), Pete Townshend (kytara), John Entwistle (basa) a Keith Moon (bicí). The Who se zavedli jako skupina vzpurných, nekompromisních rockerů. Na pódiích ničili nejen hudební konvence, ale i vlastní nástroje; jejich divoké skrumáže kytarového kvílení, zběsilých akordů, razantního bubnování a adolescentních výkřiků vzpoury se staly legendou. Pro muzikanty, kteří se zavedou tímto způsobem, není nikdy lehké stárnout. A pro The Who to platí obzvlášť silně: nejčastěji připomínaný verš z jejich repertoáru totiž zní: "Doufám, že zemřu dřív, než zestárnu." Dva členové The Who - bubeník Keith Moon a baskytarista John Entwistle - už to bohužel opravdu mají za sebou. Kytaristovi a hlavnímu skladateli Peterovi Townshendovi je dnes 61, zpěvák Roger Daltrey je o rok starší. Ve své době byla kapela největším konkurentem Beatles na poli popové scény. Je považovaná za jednu z nejlepších a nejvlivnějších skupin na celém světě.

Konečně mám na chvíli pokoj od školy, takže se vrátím také k překladu písní. Narozdíl od bakeLita, který překládá povětšinou profláklé hity, se budu věnovat indie scéně a interpretům, kteří nejsou v ČR tak hraní a známí, jak by si zasloužili. Do této skupiny patří podle mě i výborná zpěvačka Florence, jejíž album Lungs poslouchám průběžně už přes rok a stále se mi neohrálo a baví mě. V květnu jsem pro vás přeložil její singl You've Got The Love a nyní tu pro vás mám další písničku. Nečekám příliš vysoké hodnocení, ale já prostě její hlas miluju. Zkuste se trochu zaposlouchat a třeba přijdete Florence na chuť i vy. :-)

A máme zde další video ze série POV. Nemůžete se nabažit rockových koncertů? Hrdina dnešního videa z posledního úplně nadšen nebyl... S dalším videem POV z dílny College Humor se setkáme zase příští pondělí v 17:00. Seriál POV má také svou vlastní stránku na Facebooku. Pokud se vám tato videa líbí, navštivte tuto stránku, můžete tam sledovat všechny novinky a mimo jiné hlasovat, jaké video přeložíme příště!

Už dlouho se chystám napravit jeden velký neduh tohoto webu a konečně jsem se k tomu dostal. Těžko tomu uvěřit, ale dosud jsme tu neměli jedinou písničku od jedné z nejznámějších světových kapel - australských AC/DC. Dnes vám tedy přináším jednu z mých nejoblíbenějších, která nese název Shoot to Thrill. Znát ji můžete například z filmu Iron Man 2, z nějž jsou použity i některé záběry ve videoklipu. Kapela AC/DC byla založena v Austrálii roku 1973 bratry Youngovými a je aktivní dodnes (v roce 2008 vydali album Black Ice). Prodělala několik změn sestavy, mimo jiné kvůli tragické smrti zpěváka Bona Scotta. Jejich styl je většinou klasifikován jako hard rock, ale členové kapely tvrdí, že odjakživa prostě hrají rock and roll. Jejich nejslavnější album je Back in Black, z kterého pochází i dnešní song. Toto album je údajně druhé nejprodávanější album na světě (téměř 50 milionů prodaných kopií). I když dnes členům kapely táhne na šedesát, pořád to dokážou pořádně roztočit, jak sami uvidíte v dnešním klipu, ve kterém jsou použity záběry z koncertu v Bueno Aires z roku 2009. Která písnička od AC/DC je vaše nejoblíbenější? Nebo jejich styl není vaším šálkem kávy?  

Dobré středeční ráno, máme tu opět další díl Hudebních klenotů 20. století, v pořadí již patnáctý! A nádherné ráno začíná jako vždy perfektní muzikou. Dnes si představíme největší hit od kapely, kterou zná snad skoro každý, a to především díky jejímu vzhledu. Koho napadla jako první skupina KISS, tak tuší správně. Jejich největší hit už se dá snadno odvodit. Takže nastražte ušní bubínky, na scénu přicházejí KISS a jejich I Was Made For Lovin' You, o kterých vám sepsal pár řádků Adam. I Was Made For Lovin' You se poprvé objevila na albu Dynasty v roce 1979. Píseň se stala druhým platinovým singlem skupiny a prodalo se okolo 1 milionu jejích kopií. V průběhu let od jejího vydání se stala trvalým základem v playlistu živých koncertů KISS, ale zněla trochu odlišně od studiové nahrávky. Když se Eric Carr v roce 1980 připojil ke kapele, "I Was Made" byla hrána v podstatně rychlejším tempu kvůli jeho rychlému bubnování. V posledních letech Carrova života až do současné sestavy byla stále ve stejném tempu jako studiová verze, ale s více rockovým - méně disco pocitem. Při výročí 30 let od vzniku kapely KISS byla tato skladba doprovázena symfonickým orchestrem na show v Melbourne. Celý symfonický orchestr včetně dirigenta měl na sobě typický KISS make-up, kterým napodoboval členy kapely. Píseň poněkud připomíná disco styl muziky, který byl populární ve Spojených státech v pozdních 70. letech 20. století. Kytarista a zpěvák Paul Stanley, který napsal píseň s Childem Desmondem a Vini Ponciaem, uvedl, že "I Was Made For  Lovin' You" bylo vědomé úsilí z jeho strany, aby prokázal, jak snadné bylo napsat a nahrát disco hit. Ačkoli se Peter Criss objevil ve videu a na obalu alba, na písni se ani nepodílel. Stejně jako u většiny písní z alba Dynasty na místo bubeníka zasedl Anton Fig místo Petera Crisse, který byl považován za nezpůsobilého k hraní podle Viniho Poncia. Singl dosáhl 11. místa v americké hitparádě Billboard Top 100 a v Evropě byl ve své době hitem číslo jedna v hitparádách a rádiích. KISS je americká rocková skupina, která vznikla v New Yorku roku 1973. Originální a nejúspěšnější sestava skupiny byla: Gene Simmons (basa a zpěv - maska démona), Paul Stanley (kytara a zpěv - maska hvězdného dítěte), Ace Frehley (sólová kytara a zpěv - maska Space Ace), Peter Criss (bicí a zpěv - maska kočičího muže). Skupina je známa bizarně líčenými tvářemi svých členů, kostýmy a vizuálním ztvárněním vystoupení. Na koncertech se děly takové věci jako bylo Geneho plivání krve (směs jogurtu a potravinářské barvy), plivání plamenů, Frehleyova kytara se během sóla vznítila (efekt světel a dýmovnic skrytých v kytaře), během Crissova bubnovaní létaly jiskry a rytmus Stanleyovy kytary byl zvýrazněn pyrotechnikou. Jejich oblečení a make-up má charakter strašidelně laděných komiksových postav. Atraktivní prezentace přitvrzené glam rockové hudby zapůsobila na široké masy publika natolik, že se stali jednou z celosvětově nejznámějších a komerčně nejúspěšnějších amerických rockových skupin hlavně v 70. a 80. letech. KISS doposud získali od RIAA 22 zlatých alb a mají potvrzený prodej více než 100 milionů alb, z toho 19 milionů nahrávek v USA. Zpočátku kapela neprodala mnoho svých desek, zejména díky tomu, že deska na posluchače nebude plivat krev či zapalovat ohně. Zkrátka, fanoušek skupiny KISS byl zvyklý na precizní koncerty, které se s nahrávkou nemohly srovnávat. Průlom v prodejnosti alb způsobilo až vydání živého dvojalba Alive! a vznik sdružení fanoušků KISS s názvem KISS Army, které se rozrostlo po celém světě. Kapela se zkusila také na čas odmaskovat, ale tento čin je však dnes pokládán za jedno z nejhorších rozhodnutí v hudební historii. Skupina díky tomu ztratila démonickou tvář, kterou předtím oplývaly jejich koncerty. Odmaskování však naštěstí netrvalo dlouho a skupina KISS i přes změny v sestavě nadále jezdí turné a vyprodává stadiony. V České republice se naposled objevili minulý rok v rámci turné Sonic Boom Over Europe: From the Beginning to the Boom. Já tento koncert navštívil a musím říct, že to byl opravdu velký hudební zážitek. Se vším tím make-upem a hudebním elánem nebylo ani vidět, že na pódiu stojí 60letí "staříci". Gene Simmons na svém Facebooku navíc píše, že práce na novém albu KISS je v plném proudu. No, je vidět, že se máme stále na co těšit.  

Vítám vás u Aktuálních hitů. Dneska tuto rubriku neobvykle přeberu já, protože m@es nemá čas. Připravil jsem si pro vás píseň od mých oblíbených The Killers. Jmenuje se For Reasons Unknown a je z jejich velice povedeného alba Sam's Town. Co víc vám říct k písni, než jen ať si ji užijete, a přestože nemá bůhví jak složitý text, má pro mě určité kouzlo. Ocení ji nejspíš hlavně ti, kterým čerstvě skončil vztah. Tak tedy příjemný poslech...

Sám tomu nevěřím, že již podvanácté jsou tu naše Hudební klenoty 20. století! Dnes vám neseme sakra chytlavý hit od americké kapely Bon Jovi, který vám zajisté spraví náladu a dodá trochu energie do dne - Livin' on a Prayer! Příjemný poslech, jako obvykle je pro vás shrnuto pár informací o kapele a songu od Adama Karase. Livin' on a Prayer byla vydána a natočena roku 1986 jako druhý singl na albu Slippery When Wet. Skladba byla již od vydání hojně hrána na rockových a popových radiích a na MTV. Verze na albu je zkrácena o kytarové talkbox sólo (talkbox viz Wiki), celou verzi uslyšíme ve hrách Guitar Hero World Tour a Rock Band 2. Text písně je o smyšleném páru dělnické třídy, Tommym a Gině. Ti se snaží vyjít s penězi a udržet jejich vztah. Někteří lidé text volně interpretují tak, že je zaměřen proti práci, což odvozují od toho, že stávkující odborové organizace jsou příčinou problémového řetězce událostí Tommyho a Giny. Sám Bon Jovi vysvětlil, že píseň napsal během éry Ronalda Reagana, která je k psaní písní opravdu inspirující. Po teroristických útocích skupina zahrála akustickou verzi písně na koncertě pro New York. Mezi největší úspěchy skladby patří bezpochyby 1. místo v hitparádě 100 nejlepších rockových písní 80. let na hudební stanici VH1. Bon Jovi je hardrocková kapela, která byla založena roku 1983 v americkém New Jersey. Skupina hraje ve stálém složení: Jon Bon Jovi (zpěv), Richie Sambora (kytara), David Bryan (klávesy), Tico Torres (bicí) a Hugh McDonald (basa). Kapela prodala celosvětově přes více než neuvěřitelných 125 000 000 alb! Jedná se zejména o stadiónovou kapelu, jejíž koncerty mohli zhlédnout fanoušci po celém světě na všech kontinentech. Skupina je mimo jiné průkopníkem hudebního "stylu" unplugged (pouze akustické nástroje, nic elektrického, viz tato verze), který měl svou premiéru na již zmiňované hudební stanici MTV. Zakládajícím členem je John Francis Bongiovi (Jon Bon Jovi), který skupinu pojmenoval podle svého příjmení. Potupně nabíral další členy, Richie Sambora se dostal na post kytaristy velmi kuriózně. Jon o něm řekl: "Jednoho večera jsem byl na velkém koncertě, který pořádala jedna rozhlasová stanice. Když jsem šel z jeviště, jeden týpek mezi diváky mi řekl: 'Budu tvůj kytarista.' Já jsem se mu smál a šel jsem dál. Později jsem ho slyšel hrát a bylo vše jasné." Bon Jovi dobyli rockový průmysl především vysokým počtem vydaných a prodaných alb a lehce zapamatovatelnými melodiemi písní. V roce 2004 vydali box-set 100,000,000 Bon Jovi Fans Can't Be Wrong k 20. výročí trvání kapely. Na 4 CD a 1 DVD se k fanouškům dostalo nad 50 nikdy nepublikovaných "šuplíkových písní", které se nevešly na předchozí alba nebo tématicky nezapadaly k ostatním písním. Ve zmiňovaném složení hraje skupina obrovské množství koncertů dodnes.  

Další splněné přání - dnes pro uživatele s nickem Jakub Hornáček. Zdravím na Slovensko. ;) Flyleaf je alternativní rocková/metalová skupina z Texasu, která se řadí taktéž k žánrům křesťanský pop a metal a dalším. Tato skupina vznikla před 11 lety a má 5 členů, zpěvačkou je Lacey Mosley. Všichni členové jsou věřící křesťané. Píseň "Again" vyšla v roce 2009, je prvním singlem z druhého alba nazvaného Memento Mori. Je o vztahu zpěvačky Lacey k bohu a ke světu. Podle jejích slov je "Again" pro lidi, kteří jsou jako ona - pro lidi, kteří chtějí udělat svět lepším místem, ale nemohou sami unést na ramenou všechnu tíhu světa. V písni k ní promlouvá bůh.

Je tu další středeční ráno a s ním i další díl našich Hudebních klenotů 20. století! Myslím, že bylo jen otázkou času, kdy se zde objeví tento legendární song, jehož riff si každý z hudebních fajnšmekrů určitě po jeho poslechu alespoň tak jeden dva dny brouká... Jsou tu Deep Purple živě z Montreux z roku 1996 a jejich Smoke on the Water! Písnička se rozjede až po první minutě a předchází jí jakási předehra na klavír. Přeji příjemný poslech a já předávám slovo Adamovi. Smoke on the Water je legendární rocková skladba, která poprvé vyšla na albu Machine Head z roku 1972. Skladba je známá především díky jednoduchému kytarovému riffu, který se opakuje po celou její délku. Tento riff vymyslel dřívější kytarista Deep Purple Ritchie Blackmoore a v této skladbě ho vybrnkává dvěma prsty kvůli spojení zvuku varhan s kytarou. Text skladby vypráví skutečný příběh. 4. prosince 1971 měli Deep Purple připravené nahrávaní alba v Montreux v mobilním studiu, které jim pronajali Rolling Stones - v textu písně zmiňované jako "Rolling truck Stones thing" nebo "the mobile". Nahrávací studio měli v zábavním komplexu, který byl součástí casina v Montreux - v textu jako "the gambling house“. Toho večera měl na jevišti kasina vystoupení Frank Zappa se svou skupinou The Mothers of Invention. Uprostřed vystoupení vypukl požár, když některý z návštěvníků vystřelil světlici ze signální pistole do stropu pokrytého ratanem, který začal hořet. V textu je to popsané slovy "some stupid with a flare gun burnt the place to the ground". Název skladby "Smoke on the Water" pochází z pohledu na kouřící kasino nad Ženevským jezerem. Skupina tuto skladbu neplánovala vydat jako singl, protože ji nepovažovala za potenciální hit. Singl vyšel až po roce a v USA v létě 1973 dosáhl 4. příčky v žebříčku singlů Billboardu. Tato skladba je pro svou jednoduchost populární i pro začínající kytaristy, často se hraje už během trénování hry na kytaru. Za zmínku stojí zápis v Guinessově knize rekordů. Roku 2007 - 1 683 kytaristů současně zahrálo tento slavný kytarový riff na stadionu v Kansas City. Deep Purple je anglická rocková skupina, která byla založena v Hertfordu roku 1968. Kapela začínala ve složení Rod Evans (zpěv), Ritchie Blackmore (kytara), Jon Lord (klávesy), Nick Simper (basa), Ian Paice (bicí), ale v současné sestavě zůstal z té prvotní pouze bubeník. V tvorbě této skupiny docházelo ke spojení klasické hudby, jejíž propagátorem byl zejména klávesista Jon Lord, a hardrockových motivů, které prosazoval kytarista Ritchie Blackmore. Spojení těchto dvou druhů hudby oslovilo především mladé posluchače první poloviny 70. let. Deep Purple tehdy patřili mezi nejlepší rockové skupiny a z tohoto období také pocházejí jejich nejlepší desky a nejslavnější a nejúspěšnější koncertní vystoupení. Spolu s Led Zeppelin (Stairway to Heaven) a Black Sabbath jsou považováni za průkopníky heavy metalu a moderního hard rocku, přestože oni sami se nikdy za heavymetalovou skupinu nepovažovali. Minulý rok zavítali "párpli" také do České republiky, konkrétně do Prahy a Olomouce. Pražský koncert v O2 aréně jsem sám navštívil a kdo tam byl, zajisté mi dá za pravdu, že i přes věk muzikantů a mnohé změny v sestavě skupina stále válí jako zamlada. A aby toho nebylo málo, kapela se účastnila před pár dny tiskové konference v Mexiku, kde publiku naznačila možnost vydání nového alba.  

Naši pravidelní návštěvníci si asi již všimli, že téměř každé ráno v 7:30 zde visí nějaká písnička. A naši ještě pravidelnější návštěvníci již musí vědět, že každé středeční ráno zde visí nějaký hudební klenot 20. století! Tento speciál vám již pár dobrých týdnů naděluje to nejlepší, co nám hudební průmysl kdy mohl nabídnout, a dnes vám přinášíme americkou klasiku Sweet Home Alabama od skupiny Lynyrd Skynyrd. Sweet Home Alabama se poprvé objevila v roce 1974 na druhém albu skupiny Lynyrd Skynyrd, které se jmenovalo Second Helping. Skladba byla zčásti napsaná jako odpověď na písně Southern Man a Alabama od Neila Younga, ve kterých se kriticky vyjadřoval k Jihu. Píseň zaujímá postoj obrany a oslavy Jihu. Její větší část je tvořena zpěvákovou touhou vrátit se zpátky do svého rodného státu Alabama, avšak obsahuje i slova, která se někdy interpretují jako vyjádření podpory tehdejšímu guvernérovi Georgi Wallaceovi, ale fanoušci skupiny tvrdí opak. My jsme ji mohli slyšet, stejně jako předchozí San Francisco, v legendárním filmu Forrest Gump. Posloužila i jako úvodní znělka videoher NASCAR a iPhone hře Guitar Hero 2 (pozn. bakeLit). Stala se neoficiální státní písní Alabamy a její ukázka byla použita v reklamních kampaních firmy KFC. Navzdory její kontroverzi se skladba stala jednou z nejoblíbenějších písní tzv. southern neboli jižanského rocku v historii rockové hudby. Lynyrd Skynyrd je americká hudební skupina, hrající tzv. jižanský rock. Její vznik je datován v roce 1964 v Jacksonville na Floridě. Původně hrála ve složení: Ronnie Van Zant (zpěv), Allen Collins (kytara), Gary Rossington (kytara), Larry Junstrom (basa) a Bob Burns (bicí). Největší inspirací pro ně byly britské skupiny jako například The Rolling Stones či The Beatles (Help!) a různé vlivy jiných hudebních žánrů, jako je jižanský blues či country & western. Skupina poměrně často měnila názvy, ten finální se časem ustálil na "Leonard Skinnerd" podle jména Leonarda Skinnera, učitele tělocviku a basketbalového trenéra členů skupiny na škole, který šikanoval Rossingtona a Burnse, protože si nechtěli ostříhat vlasy. Jejich škola nedovolovala, aby se vlasy dotýkaly školní uniformy. Z tohoto názvu potom vznikla finální, typicky jižanská verze ve tvaru Lynyrd Skynyrd. Kapela se do povědomí veřejnosti dostala hlavně v 70. letech právě díky Sweet Home Alabama. Dne 20. října 1977 při leteckém neštěstí v blízkosti městečka McComb v Mississippi zahynuli Ronnie Van Zant, Steve Gaines a Cassie Gaines. Po této tragédii se skupina na deset let odmlčela. Od roku 1987 se v ní vystřídalo množství muzikantů. Dne 13. března 2006 byla skupina uvedena do Rock and rollové síně slávy. Popisek sepsal Adam Karas.

Zakládám novou pravidelnou relaci, kterou jsem pojmenoval Alternativní okénko a u které se budeme, doufám, každý pátek v 7:30 ráno v hojném počtu setkávat. :-) V Alternativním okénku se vám pokusím představit inteprety, kteří nejsou v našich luzích a hájích dostatečně známí, protože dnešní hitparády jsou z velké části přeplněny elektronickými písněmi, rapem a dalšími kousky "na který se skvěle paří". Nic proti nim, i já si někdy s chutí tyhle písničky poslechnu, ale přednost dávám něčemu trochu jinému. Svůj hudební vkus vám samozřejmě nebudu nutit a je mi jasné, že ohlasy nebudou ani zdaleka jen pozitivní, ale doufám, že vám trochu rozšířím obzory a pomohu vám objevit hudební interprety, na které byste jinak možná nikdy nenarazili. Těšit se můžete především na indie hudbu, alternativní rock, trip-hop a méně známé elektronické kapely. Toto okénko jsem se rozhodl odstartovat písní od kapely Keane, která je ve světě poměrně známá, ale v České republice o ní moc slyšet není. Jedná se o pop-rockové trio z Británie, jehož styl je právě kvůli původu často označován jako britpop. Keane tvoří líbivou muziku s výrazným mužským hlasem, který zajišťuje Tom Chaplin. Zbylí dva členové se jmenují Tim Rice-Oxley (klavír) a Richard Hughers (bicí). A to je vše! Ano, žádná kytara se nekoná. Právě díky "absenci" kytary mají Keane velice specifický zvuk a někteří z vás si proto možná budou říkat, že tomu něco chybí. Nicméně mě si právě díky této zvláštnosti získali a spolu s Rilo Kiley, Bloc Party a Arcade Fire patří k mým nejoblíbenějším kapelám. Na kontě mají zatím tři alba: Hopes and Fears (2004), Under the Iron Sea (2006) a Perfect Symmetry (2008) a nutno podotknout, že se jedná o mimořádně vyrovnanou tvorbu. Všechna jejich alba si rád pustím kdykoliv celá bez přeskakování písniček, což se mi moc často nestává. Text písně Bad Dream si plno lidí vykládá jako líčení příběhu nějakého zamilovaného páru, ale frontman kapely prý údajně před jedním z koncertů vysvětlil, že píseň pojednává o vojákovi, který odchází do války. Této variantě jsem také svůj překlad přizpůsobil. Doufám, že si zde Keane najdou své příznivce a těším se na shledání zase za týden. :-) Znali jste Keane, nebo o nich slyšíte poprvé? Jakou jejich píseň máte nejradši? Pište do komentářů...

Je středa ráno, ručičky na hodinách ukazují půl osmé a to je ten pravý čas na další díl Hudebních klenotů 20. století! Dnes k nám Klenoty doslova "přivály" jednu velice povedenou rockovou baladu (před pár týdny jsme tu měli krásnou Stairway to Heaven od Led Zeppelin) s názvem Wind of Change od asi nejznámější německé skupiny Scorpions. Wind of Change byla složena zpěvákem skupiny Klausem Meinem a svého zrodu se dočkala roku 1990 na albu Crazy World. Skladba se stala komerčně nejúspěšnějším hitem skupiny. Její text oslavuje politické změny ve východní Evropě, jako například pád Berlínské zdi, rostoucí svobodu v komunistických zemích (jež vedla k pádu Sovětského svazu) a jasně předvídatelný konec Studené války. Scorpions ke složení této písně inspirovala návštěva Moskvy v roce 1989, o čemž vypovídá 1. sloka, kde zpívají o řece Moskvě a moskevském zábavním parku s názvem Gorky Park. Píseň byla také nahrána v ruštině či španělštině. V roce 2005 diváci německé televizní stanice ZDF tuto skladbu zvolili za „Píseň století“. Je to nejprodávanější skladba všech dob v Německu, údajně se prodalo přes 6 miliónů kopií v tomto státě. V klipu můžete být mimochodem svědky stavby a pádu Berlínské zdi, ale i spousty jiných událostí, které nějakým způsobem ublížily světu. Scorpions je, jak už vám z předchozích řádků došlo, německá hardrocková skupina pocházející z Hannoveru. Kapela byla založena roku 1965 a její současná sestava vypadá takto: Klaus Meine (zpěv), Matthias Jabs (kytara), Rudolf Schenker (kytara), Paweł Mąciwoda (basa) a James Kottak (bicí). Ačkoliv je skupina německá, zpívá a skládá převážně anglické texty (viz Wind of Change). Kapela vystřídala za svoji kariéru několik různých muzikantů na různých postech, od začátku v kapele působí pouze její zakladatel Rudolf Schenker. K prvním velkým úspěchům skupiny patří vydání live alba Tokyo Tapes, které je kritiky hodnoceno jako jedno z nejlepších vydaných živých alb v rockové historii. Kapele se však záhy po tomto velkém úspěchu do cesty postavil nepříjemný problém – Klaus Meine po nahrávání osmého alba ztratil hlas. Byl připraven z kapely odejít, ale kvůli svému příteli Rudolfovi nemohl. Prodělal množství operací a prakticky se znovu učil zpívat, přičemž ho podporovala celá skupina. Nakonec se do kapely vrátil, s hlasem opět v pořádku. Skupinu si oblíbil celý svět také kvůli celé řadě nádherných balad. Největší propad zaznamenala skupina vydáním alba Eye II Eye, ve kterém došlo k experimentování s žánry jako je pop či techno. Kapela se však ze všeho oklepala a vrátila se k starému dobrému hardrocku. V roce 2010 skupina těsně po vydání posledního alba Sting in the Tail oznámila, že světové turné, které odstartovala v Praze 15.3.2010, bude úplně poslední a skupina přestane hrát nadobro. Turné stále běží a poslední koncert bude 26. listopadu 2011 v Bruselu, nikdo ale netuší, jestli kapela opravdu nadobro ukončí svou činnost, nebo je to další z rockových klišé v podobě ukončení kariéry a následného návratu. O informace se již tradičně zasloužil můj spolužák Adam Karas a já mu tímto děkuji!

Je tu další středeční ráno a s ním i třetí díl Hudebních klenotů 20. století! Na tento týden jsem si pro vás připravil legendární píseň We Are the Champions od ještě legendárnější skupiny Queen. Vybral jsem live video z koncertu, které je podle mě mnohem emotivnější než samotný oficiální klip. Každý z našich návštěvníků už tuto píseň šampiónů minimálně jednou slyšel, a to minulý rok na MS v ledním hokeji. Není divu, tato píseň je totiž dodnes používána jako hymna pro uvádění vítězů sportovních, ale i společenských akcí. Skladba byla také často coverována, namátkou můžeme uvést celkem povedený cover od Green Day na koncertě Live 8. V britských žebříčcích se skladba umístila na 2. příčce, v americkém Billboard Hot 100 je singl na 4. místě. Queen byla britská rocková skupina založená v roce 1970 v Londýně. Skupina hrála po celou dobu působení v jedné sestavě: Freddie Mercury (zpěv), Brian May (kytara), Roger Taylor (bicí) a John Deacon (basa). Queeny proslavil především nenapodobitelný a nenahraditelný hlas jejího frontmana Freddieho Mercuryho. Charakteristický zvuk skupiny určovala elektrická kytara Briana Maye, která byla vyrobena ze starého krbu. Rozpad skupiny způsobila smrt Freddieho Mercuryho na nevyléčitelnou chorobu zvanou AIDS, kterou sám Freddie veřejně přiznal pouhý den před svou smrtí. Zbylí členové vystupují dál s novým zpěvákem Paulem Rodgersem pod názvem Queen + Paul Rodgers. Queen byli v roce 2001 uvedeni do Rockandrollové síně slávy a o rok později na hollywoodský chodník slávy. Jejich vystoupení na Live Aid v roce 1985 bylo zvoleno nejlepším koncertem všech dob. Děkuji svému spolužákovi Adamu Karasovi za pomoc s informacemi o Queenech!

Skupina Lordi se proslavila především v soutěži Eurovision v roce 2006, kterou vyhrála. Tuto jejich píseň a mnohé další jste mohli slyšet i na českých festivalech, kde často vystupují. Videoklip je právě ze soutěže Eurovision, originální videoklip sem bohužel nejde vložit, proto pokud chcete, zde jej najdete odkaz. Nechť jsou vaše oči a uši spaseny!

Písnička Waiting for the End je z posledního alba Linkin Park - A Thousand Suns. Tato písnička má nejspíš několik významů. Někdo říká, že je o tom, jak voják odchází do války. Někdo zase, že se vrací z války. Já si pro překlad vybral ještě jiný význam, a to jak vztah dvou lidí končí/skončil. Nevím, který z nich je správný, jestli vůbec některý je, sami Linkin Park řekli, že písně z tohoto alba se dají vyložit různě. Ať je to jakkoliv, je to píseň o problémech ve vztahu a já vám přeji příjemnou zábavu. Příští týden se můžete těšit na Eminema a píseň Beautiful.

Píseň Where The Wild Roses Grow, kterou složil Australan Nick Cave pro svou skupinu Nick Cave and The Bad Seeds, je dalším splněným přáním, tentokrát pro uživatele CA22. Tato vražedná balada, která vypráví příběh vraha (Nick Cave) a jeho oběti (Kylie Minogue), vyšla jako singl v roce 1995 a stala se světově nejznámějším hitem skupiny Nicka Cavea. Dostala se na přední příčky mimo jiné v Norsku (#3), Austrálii (#5) a ve Velké Británii (#20). K videu samotnému jen prozradím, že póza, ve které se nachází Kylie Minogue v řece, je pózou z obrazu "Ofélie" anglického malíře a ilustrátora z 19. století Johna Everetta Millaise. Had, který se objeví v blízkosti Kylie, symbolizuje její smrt.

Vítejte u našeho nového speciálu, který se zde bude objevovat vždy ve středu v 7:30, a uslyšíte v něm jenom ty nejlepší starší kousky, které nám hudební průmysl kdy nabídl. Na začátek jsem si pro vás připravil překlad písně Help! od dnes již bohužel rozpadlé, ale i tak věhlasné čtveřice Britů, kteří si říkali The Beatles. Píseň Help! vyšla v roce 1965, kdy zazněla ve stejnojmenném filmu od Richarda Lestera a následně byla obsažena i v soundtracku k tomuto filmu. Jména členů této rockové a popové kapely jsou tak notoricky známá, že by je vyjmenoval kdejaký jedinec na základní škole, ale i přesto si je zde zmíníme. John Lennon (30 let po smrti, Imagine, Happy Xmas), dodnes aktivní Paul McCartney, George Harrison (10 let po smrti) a dnes již 70letý Ringo Starr. "Brouci" se našli v roce 1958. Své zlaté časy prožívali v letech 1960-1970. K jejich rozpadu vedla McCartneyho nelibost k Lennonově manželce Yoko Ono. Lennon se později dal vlastní cestou a netrvalo dlouho, než se tak zachoval i George Harrison, což pro Beatles znamenalo definitivní konec. Pozn. admina: Video obnoveno, překlad začíná ve 29. vteřině. Jaká písnička od Beatles se vám nejvíce líbí? Máte nějakou starší písničku, která je vaší srdeční záležitostí? Neváhejte se o ni podělit v komentářích, třeba se zde příští středu objeví. ;)

A máme tu další příspěvek do hudebního okénka. Tuhle písničku jsem zaslechl v seriálu Glee (kde její část zpívali Matthew Morrison a Neil Patrick Harris) a od té doby se jí nemůžu nabažit už kvůli zvuku harmoniky. Doufám, že se vám taky bude líbit.

V hudebních klipech se na našich stránkách objevila již spousta písniček od ať už známých, či neznámých interpretů, ale až dnes se zde objevují U2! Na začátek jsem si pro vás připravil jejich asi nejznámnější píseň, a to Beautiful Day. Na výběr máte jak originálního videoklip, tak živé vystoupení! Originální videoklip:  

We Are Scientists jsou indie kapela, kterou jsem, stejně jako mnoho dalších interpretů, objevil díky soundtracku k filmu Rande na jednu noc. Tato kapela vznikla ve Spojených státech v roce 2000 a na svém kontě má už 3 studiová alba. Tuto píseň najdete na 2. albu z roku 2008, které nese název Brain Thrust Mastery a přeložil jsem ji především proto, že se mi od We Are Scientists líbí ze všech písní nejvíc a také proto, že má velice originální videoklip. Posuďte sami.

Robbieho Williamse určitě není třeba představovat. Je to světoznámý zpěvák z Britských ostrovů, který má na svém kontě mnoho obrovských hitů. Osobně jsem ho nikdy ve velkém neposlouchal, ale občas jsem si od něj něco pustil a musím uznat, že písničky má opravdu prvotřídní. Když jsem kdysi viděl na DVD jeho živý koncert z Knebworthu, kde vystupoval v roce 2003, byl jsem unešen z atmosféry a z perfektního výkonu, kterým Robbie svým fanouškům zajistil nepochybně jedinečný zážitek. Proto také výjimečně přidávám místo oficiálního videoklipu otitulkované vystoupení z tohoto koncertu. Doufám, že se bude líbit a v případě zájmu se nejspíš časem pustím i do dalších jeho kousků. Jaký názor máte na Robbieho vy? Jakou jeho píseň máte nejradši? Napište do komentářů...