Hudební klenoty 20. století

Melancholickou píseň, kterou autorka Sylvia Dee napsala s Arthurem Kentem po smrti svého otce, proslavila v roce 1963 country a popová zpěvačka Skeeter Davis. Skladba se velmi často objevuje v soundtracích filmů a seriálů, kde dokresluje atmosféru smutných či tragických scén. Skeeter Davis se narodila roku 1931 jako Mary Frances Penick. Jejím prvním hudebním počinem bylo duo The Davis Sisters, v němž vystupovala s Betty Jack Davis. V roce 1953 vyšel jejich hit I Forgot More Than You’ll Ever Know, který vyhrál country hitparádu a s nímž se konečně dostavil úspěch. Téhož roku však došlo k tragédii – při autonehodě zemřela Betty a Skeeter utrpěla vážná zranění. Následně ještě zkoušela dál zpívat v The Davis sisters s Bettyinou sestrou Georgií, ale nevedlo se jim, a tak se Skeeter vydala na sólovou dráhu v kolébce country hudby – Nashvillu. Během své kariéry Skeeter bodovala v country žebříčcích, ale několikrát zabrousila i k popu. Během života se stihla třikrát vdát i rozvést a vydat biografii s názvem Bus Fare to Kentucky. V roce 2004 podlehla Skeeter Davis rakovině prsu.

Rodačka z Detroitu se stala první rockovou baskytaristkou, která prorazila ve světě. Její pětatřicet let starý hit If You Can’t Give Me Love dodnes slýcháme v rádiích. Suzi Quatro, vlastním jménem Susan Kay Quattrochio, začínala s hudbou ve čtrnácti letech v kapele Pleasure Seekers se svými sestrami Patti a Arlene. V 70. letech Suzi Quatro začala díky producentovi Mickiemu Mostovi zaplňovat místo výrazné ženské rockové osobnosti a stala se ikonou glam rocku. Předskakovala například pro kapelu Slade nebo Alice Cooper a bodovala singlem Can the Can, který vítězil v žebříčcích v Evropě i Austrálii. Postupně však trochu změkčila svůj styl a v písni If You Can’t Give Me Love už je patrný vliv popu. V roce 1980 vydala Suzi album největších hitů, ale následné singly v žebříčcích spíše propadaly. I během 90. let však i nadále vydávala další alba. Dvě zatím poslední, Back to the Drive a In the Spotlight jí vyšly v letech 2006 a 2011.  

Podmanivý hlas Macy Gray ve spojení s chytlavou melodií dotvořily úspěch skladby I Try, která v roce 1999 bodovala žebříčcích jako druhý singl ze zpěvaččina alba On How Life Is. Píseň vyhrála roku 2001 cenu Grammy a kromě toho bylo na cenu MTV nominováno i video. I Try se stala největším hitem Macy Gray v její kariéře. Americká sloulová a R&B zpěvačka Macy Gray, vlastním jménem Natalie Renée McIntyre, se narodila roku 1969 a své debutové album vydala právě v roce 1999. Po něm následovaly další nahrávky The Id, The Trouble with Being Myself, The Big a další, které byly přijaty většinou vřele, ale úspěch singlu I Try už zpěvačka u fanoušků nezopakovala. Macy Gray spolupracovala na soundtracích k mnoha filmům a věnuje se také herectví.

Dnes v hudebních klenotech máme menší "crossover" z country okénka, ale jsem si jistá, že legenda jménem Johnny Cash do rubriky hudebních klenotů zajisté spadá. Něco málo o Cashovi se můžete dočíst v dřívějším příspěvku zde. Píseň A Boy Named Sue z rádií poprvé zazněla v roce 1969 a pochází ze stejnojmenného alba. Ještě před oficiálním vydáním Cash song nahrál živě z věznice San Quentin, kde pořádal koncert pro vězně. Celý koncert byl nahrán a poté odvysílán v televizi. Následující klip je úryvkem z onoho záznamu.  

Píseň What’s Up napsala zpěvačka Linda Perry pro debutové album kapely v roce 1992. Skladba kralovala hudebním žebříčkům v několika evropských zemích, ale bodovala například i v Brazílii. Na druhou stranu se však také objevila v několika seznamech nejhorších písní všech dob. Kapela 4 Non Blondes vznikla v roce 1989 v Californii. V původní sestavě hrály Christa Hillhouse, Shaunna Hall, Wanda Day a Linda Perry, avšak ještě před vydáním jejich prvního alba Bigger, Better, Faster, More! došlo v kapele k personálním změnám. I když jí vyšlo live album a také se podílela na soundtracku k filmu Airheads, druhého studiového alba se skupina nedočkala, protože v průběhu jeho nahrávání se rozpadla a Linda Perry nastoupila na sólovou dráhu. Zajímavostí je, že Linda Perry je v současnosti zasnoubená s herečkou Sarou Gilbert, kterou můžete znát jako Leslie Winkle ze seriálu The Big Bang Theory.  

Těm, kteří viděli film Quentina Tarantina Gauneři (Reservoir Dogs), budou první tóny této písně jistě známé. Nizozemští hudebníci George Baker a Jan Visser ji napsali už v roce 1969 a i přes úspěchy v žebříčcích se stala kultovní až v roce 1992 se zmíněným filmem. George Baker se narodil v roce 1944 v Nizozemsku jako Johannes Bouwens. S kapelou George Baker Selection bodoval už s prvním albem Little Green Bag, ale největší úspěch kapely se dostavil v roce 1975 s písní Una Paloma Bianca, která dosedla na první místa žebříčků v několika zemích. Baker působil střídavě s kapelou i sólově a vydal na dvě desítky alb a kompilací.  

V roce 1985 přišla kapela Katrina & The Waves se svižnou optimistickou písní, která bodovala v žebříčcích a stala se největším úspěchem kapely do roku 1997, kdy vyhráli Eurovizi se skladbou Love Shine a Light. Alex Cooper, Katrina Leskanich, Kimberley Rew a Vince de la Cruz společně začínali roku 1981 ještě coby The Waves, ale brzy začal Rew skládat materiál přímo pro vokalistku Katrinu Leskanich, která se stala hlavní zpěvačkou a její jméno se následně promítlo i do názvu skupiny. Zpočátku měla kapela úspěch především v Kanadě, ovšem s hitem Walking on Sunshine přišla nominace na Grammy a také komerční úspěch, díky kterému mohli Waves vyjet na turné. Následující alba už však takový úspěch nezaznamenala a mírně klesající zájem nakonec vyústil v rozvázání smlouvy s vydavatelstvím Capitol. V průběhu 90. let kapela stále nahrávala, ale bez větších ambic. To se změnilo až roku 1997 s úspěchem skladby Love Shine a Light, která ve Velké Británii porazila i jejich dosud největší hit Walking on Sunshine.

Pet Shop Boys je britská elektro-popová skupina, která vznikla roku 1981. Její singl Go West vznikl roku 1992 je coverem stejnojmenné písně od Village People, avšak má lehce pozměněný text. Obecně je tato verze považována za více politickou, než verze původní. Píseň se v mnoha státech vyšplhala až na špičku hudebních žebříčků, v Německu a Irsku byla na prvním místě, v UK na druhém.

V pondělí 20. května to byl rok, co svět opustil zpěvák kapely Bee Gees Robin Gibb. Tak, jako jej loni poctil vzpomínkou bakeLit, i dnešním hudebním klenotem si na tuto slavnou kapelu na okamžik zavzpomínáme. Pro mnohé jsou dnes Bee Gees synonymem disko hudby 70. let. My se však podíváme na začátek jejich kariéry, na smutnou a textem velmi zajímavou skladbu I Started a Joke, která se v roce 1968 objevila na jejich albu Idea. Robin Gibb se zdráhal vysvětlit, o čem text vlastně je. Vyjádřil se, že každý si jej musí interpretovat sám. V roce 1995 přišla s úspěšnou cover verzí kapela Faith No More, vlastní verzi ale nabídli například i The Wallflowers.

Hudba z bondovek je kapitolou sama o sobě. Dnešní hudební klenot je skladba, kterou v roce 1972 napsal Paul McCartney a která provázela stejnojmenný film s Rogerem Moorem, který vyšel o rok později. Skladba Live and Let Die byla v době svého vydání nejúspěšnější bondovskou úvodní písní. Byla první, která byla nominována na Oscara za nejlepší filmovou píseň. Umístila se na druhém místě v žebříčku Billboard Hot 100. Úspěch skladby vyzýval další kapely, aby přišly se svými cover verzemi. Nejúspěšnější z nich byla ta od Guns’n’Roses. Jak jejich, tak McCartneyho verze byly nominovány na cenu Grammy. Zvláštností je, že po 11. září 2001 se skladba dostala spolu s desítkami dalších na černou listinu stanice Clear Channel. Důvodem byl text, který se mohl bezprostředně po útocích zdát nevhodný. Wings založil v roce 1971 Paul McCartney se svou manželkou Lindou, bubeníkem Dennym Seiwellem a bývalým členem Moody Blues Dennym Lainem. Kapela byla známá mimo jiné velmi častými změnami obsazení a také uvolněnou atmosférou hraní, typickou pro 70. léta. Kapela například na své album Wild Life použila u pěti z osmi písní hned první studiové pokusy a své turné po Evropě absolvovala v dodávce. Wings vyjádřili své politické názory v písni Give Ireland Back to the Irish, která byla stanicí BBC zakázána. V roce 1981 se kapela rozpadla poté, co se McCartney stále více věnoval svým sólovým projektům a krátce po smrti Johna Lennona odmítl jet s Wings turné.  

Nepříliš známá kapela Bell, Book & Candle vydala v roce 1998 hit, který dodnes zaznívá v rádiích. A díky výrazné podobnosti hlasů je pro mnohé s podivem, že píseň nezpívá Dolores O’Riordan z kapely Cranberries. Tato německá alternativní rocková skupina vznikla roku 1995 a jejími členy byli zpěvačka Jana Gross, kytarista a bubeník Andy Birr a baskytarista Hendrik Röder. V roce 1998 jim vyšlo první album Read My Sign právě s hitem Rescue Me a cover verzí písně Destiny od Sheryl Crow. Do roku 2005 jim pak vyšla ještě čtyři alba.

Tuto skladbu napsal v roce 1962 Rudy Clark, druhý dech však chytila roku 1987, když se coby cover verze objevila na albu Cloud Nine George Harrisona. Píseň se dostala do čela žebříčků v Austrálii a USA, ovšem ve Velké Británii jí první místo vyfoukli T’Pau s písní China in Your Hand. Video natočil Harry Weiss a bylo nominováno na celkem tři MTV Video Music Awards. Kariéra George Harrisona po rozpadu Beatles byla poměrně kolísavá. Ještě za existence Beatles vydal dvě sólová alba, která však velkého úspěchu nedosáhla. Roku 1970 mu ale vyšlo album All Things Must Pass, které bylo kritikou i veřejností přijato více než dobře, stejně jako další Living in the Material World. Harrison si založil vlastní studio Dark Horse, stejnojmenné album však opět propadlo. Do roku 1982 pak vydal ještě pět velmi podobně laděných alb, z nichž žádné se příliš nevymykalo jeho zavedenému stylu. Roku 1987 však vychází Cloud Nine, kterým Harrison navázal na své úspěchy v Beatles. Nakrátko se také spojil s dalšími vynikajícími hudebníky, s nimiž ve formaci Traveling Wilburys vydal dvě alba. George Harrison byl členem hnutí Hare Krišna a vytrvale se věnoval charitě. Dne 29. listopadu 2001 podlehl rakovině plic.

Tuto skladbu napsal Geoff Stevens, poprvé vyšla na albu Davea Berryho v roce 1964 a už tehdy byla úspěšná. V roce 1992 nahrál svou verzi Boy George pro oscarový film, který si od písně vypůjčil jméno. V písni je slyšet vliv producentů, kterými byla kapela Pet Shop Boys. Crying Game se usadila na 15. místě v žebříčku Billboard Hot 100 a v Kanadě si vydobyla dokonce první místo. Skladbu jste také mohli slyšet ve filmu Ace Ventura: Zvířecí detektiv, který si od Hry na pláč vypůjčil pointu. Boy George, vlastním jménem George O’Dowd, byl už odmalička výstřední dítě. Předtím, než se začal věnovat hudební kariéře, pracoval mimo jiné jako maskér v Královské Shakespearovské společnosti, kde zřejmě nabral dostatek inspirace pro své pozdější nápadné líčení a kostýmy. Jeho první významné setkání s hudbou bylo ve skupině Bow Wow Wow, kde byl sice pouze vokalistou, ale brzy zastínil hlavní zpěvačku, a proto se rozhodl založit vlastní kapelu. Tou byl Culture Club, který v 80. letech postupně získal celosvětový úspěch. Kapela, inspirovaná hnutím Novoromantismu, však neustále koketovala s drogami. V roce 1986 se skupina rozpadla a George se dal na sólovou dráhu. Po celý život jej ale provázely problémy se zákonem, byl několikrát zatčen za držení nejrůznějších druhů drog a dokonce byl neprávem obviněn z vraždy. Média pak George často propírala kvůli jeho excentrickému zevnějšku a často se spekulovalo o jeho sexuální orientaci.

Jestliže se o některých hudebních skupinách říká, že jsou kapelou jednoho hitu, tak o Deep Blue Something tohle může platit vrchovatě. V americkém žebříčku se Breakfast at Tiffany’s v roce svého vydání vyhoupla na páté, v Británii dokonce na první místo. Text samozřejmě odkazuje na film Audrey Hepburn Snídaně u Tiffanyho. Autor písně Tod Pipes se prý inspiroval filmem Prázdniny v Římě, ale Snídaně u Tiffanyho mu do textu sedla líp. Na konci klipu, který se natáčel v New Yorku před obchodem Tiffany & Co., můžeme vidět dívku, stylizovanou do podoby Audrey Hepburn právě z tohoto filmu. Kapela Deep Blue Something vznikla roku 1992 v Texasu. O rok později vydávají své první album 11th Song a roku 1995 druhou desku Home, z níž pochází jejich největší hit, Breakfast at Tiffany’s. V roce 1998 vyšlo kapele album Byzantium, které se však kvůli sporům s vydavatelstvím prodávalo zprvu pouze v Japonsku a některých evropských zemích. V roce 2001, tentokrát už pod jiným vydavatelstvím, vydali své poslední album, nazvané stejně jako kapela. Poté se členové rozešli a začali se věnovat vlastním projektům.

Tuto skladbu napsal už v roce 1974 americký folkový zpěvák Harry Chapin, my se však podíváme na cover verzi od kapely Ugly Kid Joe. Text této skladby je natolik výmluvný, že jej není třeba nijak představovat. Cat’s in the Cradle byla jedinou písní Harryho Chapina, která se dostala do čela amerického hudebního žebříčku Billboard Hot 100. Kromě Ugly Kid Joe přišli se svými cover verzemi například i Johnny Cash nebo rapper DMC. Píseň se také hojně objevuje ve filmech a seriálech právě díky svému textu. Ugly Kid Joe se dali dohromady v Kalifornii roku 1990. Jako velcí fanoušci skupiny Black Sabbath, která jejich tvorbu ovlivnila, začínali svou kariéru jako předskokani Ozzyho Osbournea. V roce 1991 vydávají své první album As Ugly As They Wanna Be, které se v USA stalo nejprodávanější prvotinou vůbec. Druhé album America’s Least Wanted vyšlo roku 1992 a i to bylo úspěšné. Kapela pak znovu absolvovala turné s Ozzym Osbournem a později i s Def Leppard. Třetí album Menace to Sobriety bylo nadšeně přijato jak kritiky, tak i fanoušky a britský rockový časopis Kerrang! jej dokonce označil za album roku. Roku 1996 vydaná deska Motel California už však takový úspěch zdaleka neměla a kapela se roku 1997 rozpadla. Roku 2010 však členové oznámili návrat a o dva roky později jim vyšlo album Stairway to Hell.

Skladba Dreams byla v roce 1993 prvním singlem kapely The Cranberries. V době svého vydání s ní však skupina velkou díru do světa neudělala, nejlepším umístěním v žebříčku bylo deváté místo v Irské hitparádě. Ovšem následné turné po USA se setkalo s úspěchem a druhé album No Need to Argue a hlavně singl Zombie už kapele přinesly vytoužený věhlas. Skladbu Dreams složila zpěvačka Dolores O’Riordan a kytarista Michael Hogan. S úspěšnou cover verzí této písně s názvem Dream to Me přišla v roce 2001 skupina Dario G.  The Cranberries vznikli roku 1989 v Limericku v Irsku. Když zakládající členové pořádali konkurz na zpěvačku, přišla teprve šestnáctiletá Dolores, která zazpívala vlastní skladbu Linger, později úspěšný hit. První album Nothing Left at All vydali v nákladu 300 kusů ještě pod názvem The Cranberry Saw Us. Poté změnili název na The Cranberries a vydali desku Everybody Else Is Doing It, So Why Can't We?, které se dočkalo přísné kritiky. Druhé album, zmiňované No Need to Argue však už bylo nesmírně úspěšné a skladba Zombie dokonce vynesla cenu MTV za nejlepší skladbu roku. Kapela poté vydává ještě další tři alba a kompilaci největších hitů. V roce 2003 se kapela rozpadla, aby se její členové mohli věnovat svým sólovým kariérám. V roce 2009 se však dali znovu dohromady, vyjeli na turné a v roce 2012 vydali zatím poslední desku Roses.

Britská popová skupina Dexys Midnight Runners slavila svůj úspěch v první polovině 80. let, a to především se skladbou Come On Eileen, která se v roce 1983 stala na Brit Awards písní roku a dobyla první příčky hitparád v Británii, Austrálii, na Novém Zélandu i v USA. Dexys Midnight Runners vznikli v roce 1978 v Birminghamu. Zakládající členové Kevin Rowland a Kevin „Al“ Archer pojmenovali kapelu podle drogy dexedrin. Jejich první singl Dance Stance byl v britském žebříčku až čtyřicátý, ale hned další singl Geno už získal prví místo. Debutová deska kapely Searching for the Young Soul Rebels, vydaná roku 1980, i následná Too-Rye-Ay byly úspěšné. Druhé jmenované se jen v Británii prodalo 1,2 miliony kusů. Po dvouleté přestávce se Dexys vrátili s deskou Don’t Stand Me Down. Album však komerčně propadlo a kapela se rozpadla. Až do roku 2003 se Kevin Rowland několikrát neúspěšně pokoušel dát skupinu znovu dohromady. Vroce 2003 se to povedlo, Dexys vyrazili na turné a vydali album největších hitů. Zatím poslední deska kapele vyšla v roce 2012.

Americká kapela The Turtles přišla v roce 1967 s písní Happy Together, s níž dokázala sesadit z prvního místa žebříčku Billboard Hot 100 i Beatles s jejich hitem Penny Lane. Píseň Garryho Bonnera a Alana Gordona byla největším úspěchem kapely. The Turtles vznikli roku 1965 v Kalifornii. Prorazili s cover verzí skladby It Ain't Me Babe od Boba Dylana, ale jejich první dvě alba neměla velký úspěch. Až rok 1967, singl Happy Together a stejnojmenné album přinesly skupině věhlas. Zajímavým počinem pak bylo jejich další album, nazvané The Turtles Present the Battle of the Bands, v němž The Turtles předstírali, že jsou 11 různých kapel ze širokého žánrového spektra. Z této desky pochází úspěšné skladby Elenore a You Showed Me. Páté album Turtle Soup, ač bylo dobře přijato kritiky, už ale nezaznamenalo velký komerční úspěch a v roce 1970 vydané Wooden Head s raritami a nevydanými skladbami pak bylo albem rozlučkovým. V roce 1983 se původní členové Howard Kylan a Mark Volman dali znovu dohromady pod původním názvem a vydali ještě dvě alba.

Kanadská skladatelka a zpěvačka Alanis Morissette vydala v roce 1995 své třetí studiové album Jagged Little Pill. Na něm se objevila agresivní rozchodová píseň You Oughta Know, která Alanis vyhrála Grammy za nejlepší rockovou skladbu a nejlepší ženský rockový výkon. Vzhledem k ofenzivnímu textu média často spekulovala, o kom píseň je. Ačkoli se objevilo téměř každé jméno Alanisiných bývalých partnerů, americký komik Dave Coulier přiznal, že je zřejmě o něm, protože se v textu poznává. Sama Alanis to však nikdy nepotvrdila a rozhodla se nechat si jméno toho, kdo ji inspiroval, pro sebe. Hudební stanice VH1 zařadila tuto píseň na 12. místo mezi 100 nejlepšími skladbami 90. let. Alanis Morissette se narodila 1. června 1974 v Ottawě. První dvě alba vydala pouze v Kanadě, celosvětového úspěchu však dosáhla až přelomovým třetím albem, zmiňovaným Jagged Little Pill, z nějž pochází i notoricky známá skladba Ironic. Tato deska se stala nejprodávanějším albem ženské sólové interpretky v dějinách pop music. Poté vydala ještě devět alb a spolupracovala na několika soundtracích (Letopisy Narnie, Princ z Persie, Město andělů a další). Alanis je buddhistka, dříve byla zapálenou vegankou a bojovala za práva zvířat, například prostřednictvím organizace PETA. V roce 2010 se provdala za rappera Maria Treadwaye.

Se dvěma písněmi od dua Simon & Garfunkel jste se tu už setkali. Do třetice všeho dobrého se podíváme na jejich baladu Bridge over Troubled Water, kterou napsal Paul Simon v létě roku 1969 přímo pro Arta Garfunkela. Skladba dvojici vyhrála Grammy za nejlepší nahrávku roku a dosáhla mnoha dalších úspěchů, včetně prvního místa v žebříčcích U.K. Singles Chart, U.S. Billboard Hot 100 a šesti dalších. Dostala se také na 47. místo mezi 500 nejlepšími skladbami všech dob časopisu Rolling Stone. Přesto však právě při nahrávání této skladby vygradovaly neshody mezi oběma hudebníky a nakonec se Bridge over Troubled Water se stejnojmenným albem staly jejich poslední nahrávkou. Video pochází z legendárního koncertu v Central Parku pro 500 000 lidí.

Jednou z kapel, které v 70. letech šířily žánr new wave, byli i bostonští The Cars. Skladba Drive, kterou v roce 1984 napsal zpěvák a kytarista polského původu Ric Ocasek, se stala jejich největším hitem. Drive se umístila v britském žebříčku na pátém, v USA dokonce na třetím místě. Video natočil v té době třiadvacetiletý herec Timothy Hutton, který je držitelem Oscara za vedlejší mužskou roli ve filmu Obyčejní lidé. Píseň nazpíval baskytarista skupiny Ben Orr. Zajímavostí je, že dívkou, která se objevuje v klipu, je v té době teprve devatenáctiletá česká modelka Pavlína Pořízková, která se během natáčení klipu seznámila právě s Ricem Ocasekem, kterého si později vzala. (V klipu je to onen tmavovlasý muž, se kterým Pavlína mluví.) The Cars vznikli v roce 1976 jako představitelé žánru new wave ve městě Boston. Členy kapely jsou zpěvák a kytarista Ric Ocasek, kytarista Elliot Easton, klávesista Greg Hawkes, bubeník David Robinson a zpěvák a baskytarista Benjamin Orr, který v roce 2000 podlehl rakovině. Do roku 1988, kdy se kapela rozpadla, vydali The Cars celkem šest alb, z nichž nejúspěšnější bylo Hartbeat City z roku 1984. Video k písni You Might Think získalo cenu MTV. V roce 2010 se The Cars dali opět dohromady v původní sestavě (pochopitelně bez Bena Orra) a vydali společně nové album Move Like This.

Dnes se s hudebním klenotem podíváme do 90. let za jednou z mých nejoblíbenějších kapel, kalifornskými Faith No More. Everything’s Ruined je skladba ze čtvrtého studiového alba kapely, nazvaného Angel Dust. Singl vyšel 9. listopadu 1992 a na stejném albu se objevily i notoricky známé hity jako Midlife Crisis nebo Easy. Text písně je údajně metaforou na americkou ekonomiku (kterou není těžké pochopit), ovšem texty Mika Pattona se téměř všechny vyznačují tím, že do nich velmi rád vkládá slova, která sice nedávají valný smysl, ale dobře se mu vyslovují nebo se mu zkrátka líbí, jak znějí. Právě tahle Pattonova záliba je příčinou mnoha dohadů fanoušků, kteří v každé druhé skladbě FNM hledají skryté významy. Magazín Q umístil skladbu Everything’s Ruined na 75. místo v žebříčku stovky nejlepších kytarových skladeb všech dob. Zlom v historii kapely Faith No More nastal v sedmém roce její existence, když se po několika personálních změnách za mikrofon postavil teprve devatenáctiletý mladík jménem Mike Patton. V roce 1989 FNM vydali album The Real Thing, které mělo sice tichý nástup, ale během několika následujících měsíců se dočkalo obrovského úspěchu, včetně nominace alba na cenu Grammy. Novátorství skupiny tkvělo především v divokých kombinacích různých hudebních žánrů od hard rocku až po jazz. A co bylo pro Faith No More především typické, byl temperament Mikea Pattona, který se naplno projevoval při živých vystoupeních. Jeho nezaměnitelný a výrazný hlasový projev se ukázal být pro kapelu obrovským přínosem. Zajímavostí je i to, že Pattonův hlas byl použit pro skřeky nakažených ve filmu Já, legenda. Skladba Epic se v roce 1990 stala jednou z nejhranějších na stanici MTV a určila směr, jakým se rocková hudba bude ubírat v 90. letech. Po The Real Thing vydala kapela ještě alba Angel Dust, King for a Day... Fool for a Lifetime a Album of the Year, na jehož obalu se objevila fotografie Tomáše Garrigue Masaryka. V dubnu roku 1998 se kapela rozpadla, ale v roce 2009 FNM oznámili, že vyjedou na poslední turné, nazvané Second Coming Tour. V červenci 2012 měli vystoupit na festivalu Rock for People, ovšem pro nepřízeň počasí byl koncert zrušen.

V roce 1994 vyšla na šestém albu Last of the Independents skupiny The Pretenders skladba I’ll Stand by You. Pro kapelu, která měla za sebou už patnáctiletou kariéru, se stala tato píseň jedním z jejích největších hitů, poznávacím znamením i posledním komerčním úspěchem v Severní Americe. Tuto baladu napsala zpěvačka a kytaristka Chrissie Hynde spolu s Tomem Kellym a Billym Steinbergem, který se inspiroval melodií jednoho z menuetů J. S. Bacha. Skladba se umístila na 16. místě v žebříčku U.S. Billboard Hot 100 a v Británii dosáhla dokonce desátého místa. Dočkala se také několika výrazných cover verzí, jako například té od britské dívčí skupiny Girls Aloud z roku 2004.  Britská skupina The Pretenders byla založena roku 1978. Pozornost hudebních kritiků si získala hned prvním singlem, cover verzí skladby Stop Your Sobbing od The Kinks. První dvě alba, nazvaná jednoduše Pretenders a Pretenders II zaznamenala komerční úspěch v Británii i za mořem. Kaňkou na úspěchu skupiny však byly neustálé experimenty jejích členů s drogami, které v případě zakládajících členů Jamese Honeyman-Scotta a Peta Farndona bohužel skončily jejich smrtí. Jediná stálá členka, zpěvačka a kytaristka Chrissie Hynde nabrala nové členy a společně v roce 1984 vydali album Learning to Crawl. S dalšími personálními změnami však kapela fungovala během 80. i 90. let a vydala v té době další čtyři alba včetně zmiňovaného Last of Independents, které v USA získalo zlatou desku. V roce 2002 a 2008 vyšly The Pretenders další dvě alba. V roce 2005 byli uvedeni do rocknrollové síně slávy.

Dnešní hudební klenot, skladba It’s Oh So Quiet, vznikla už v roce 1951, ale dalo by se říci, že v roce 1995 chytila druhý dech, když ji na své album Post zařadila islandská zpěvačka Björk. A právě dnes, ve středu 21. listopadu, slaví Björk čtyřicáté sedmé narozeniny. Píseň dosáhla na čtvrté místo britského hudebního žebříčku UK Singles Chart a držela se v něm 15 týdnů. Dodnes je považována za zpěvaččin největší hit.  Text písně pojednává o lásce, což je zpěvaččino nejoblíbenější téma. Režisérem videoklipu je oceňovaný Spike Jonze, jehož přičiněním bylo video v roce 1997 umístěno kanálem MuchMoreMusic na osmé místo v žebříčku 40 nejvíce zapamatování hodných videí všech dob.  Björk Guðmundsdóttir, rodačka z islandského Reykjavíku, rozjela svou sólovou kariéru po odchodu z hudebního uskupení The Sugarcubes v roce 1992. V roce 1993 vyšlo Björk první sólové album nazvané jednoduše Debut. Björk vystřídala mnoho hudebních stylů, spolupracovala například s Trickym nebo s Thomem Yorkem z Radiohead. Její hudba je plná experimentů, což se výrazně projevilo na albu Medúlla (2004), na kterém se podíleli například hrdelní zpěvačka Tagaq, japonský beatboxer Dokaka a také zpěvák Mike Patton, frontman skupiny Faith No More. Björk je podruhé vdaná a má dvě děti.

S dnešním hudebním klenotem se podíváme do Velké Británie za alternativní rockovou kapelou Blur. Skladbu Country House vydali Blur v roce 1995 na svém čtvrtém albu The Great Escape a byla první skladbou této kapely, která se dostala na první místo prestižního žebříčku UK Singles Chart. Text o muži, který se z ruchu velkoměsta odstěhuje na venkov, odkazuje na bývalého manažera kapely Dava Balfa. Klip režíroval Damien Hirst, který do hlavní role obsadil Keitha Allena coby muže uvězněného v deskové hře Escape from the Rat Race. V roce 1996 byl klip na BRIT Awards nominován na nejlepší hudební video. Blur vznikli v roce 1989 v Londýně a původně fungovali pod názvem Seymour. Členy kapely jsou zpěvák Damon Albarn, kytarista Graham Coxon, basista Alex James a bubeník Dave Rowntree. Přestože v 90. letech spolu s Oasis patřili k průkopníkům britpopu, později se vydali spíše cestou alternativního a indie rocku. Od roku 1999 se však členové kapely začali věnovat spíš svým vlastním projektům, například Damon Albarn se podílel na úspěchu Gorillaz. Po turné v roce 2003 se kapela rozpadla. V roce 2009 se však členové Blur dali opět dohromady a uspořádali velký koncert v Londýně, který se setkal s nebývalým úspěchem. Do této doby vydali celkem sedm alb.  

Dnešním hudebním klenotem jsou Depeche Mode s jedním z největších elektronických hitů 90. let, skladbou Enjoy the Silence. Enjoy the Silence vydala skupina v únoru roku 1990 na svém albu Violator. Je to jedna z vůbec nejremixovanějších písní, jejíž melodii zná asi každý, ale jen málokdo by si vybavil, jak vlastně zněla původně. Mezi nejhranější cover verze patří například ty od Lacuna Coil, Keane, HIM nebo Susan Boyle. V roce 2004 vydali novou verzi sami Depeche Mode na albu Remixes 81 – 04, o jejíž remix se postaral Mike Shinoda z Linkin Park. Klip ukazuje zpěváka Dava Gahana oblečeného jako krále, který si s sebou nosí skládací židličku. Místa, po nichž se prochází, jsou Skotská vysočina, pobřeží Portugalska a Švýcarské Alpy. Kapela byla nadšená nápadem režiséra Antona Corbijna na ztvárnění Gahana jako muže, který má úplně všechno a hledá jen tiché místo, kde by si mohl v klidu sednout. Depeche Mode vznikli roku 1980 v Essexu. Zakládajícími čelny byli Dave Gahan, Martin Gore, Adam Fletcher a Vince Clark, kterého po vydání debutového alba Speak & Spell nahradil Alan Wilder. Ten však kapelu opustil v roce 1995 a od té doby Depeche Mode fungují coby trio. Kapela prodala celosvětově přes 100 milionů alb, což ji činí nejúspěšnější elektronickou skupinou všech dob. Magazín Q ji zařadil mezi 50 skupin, které změnily svět. Do letošního roku vydali Depeche Mode celkem 12 alb a v příštím roce se chystá vydání dalšího.  

Je opět středa ráno a tedy pravý čas na další Hudební klenot 20. století. Píseň One of Us napsal zpěvák a skladatel Eric Bazilian a nazpívala ji zpěvačka Joan Osborne na své album Relish, vydané v roce 1995. Skladba svým textem vyzývá posluchače k zamyšlení nad existencí Boha a zabývá se vztahem člověka k Bohu. První čtyři verše na samém začátku písně pocházejí z gospelové skladby The Heavenly Airplane. Joan Elizabeth Osborne se narodila roku 1962 v Kentucky. Na konci osmdesátých let se přestěhovala do New Yorku, kde založila vlastní vydavatelství Womanly Hips, avšak své první album Soul Show: Live at Delta 88 z roku 1991 vydala pod hlavičkou Mercury Records. Její druhé album Relish vyšlo v roce 1995 a singl One of Us se stal Joaniným největším hitem, jehož slávu už poté nepřekonala. Do letošního roku vydala celkem sedm studiových alb, na nichž žánrově převládá soul a blues.

Včera bylo 9. října, což znamená, že právě včera by se John Lennon dožil dvaasedmdesátých narozenin. Dnešními výjimečně dvěma hudebními klenoty mu můžeme věnovat krátkou vzpomínku. Skladbu Jealous Guy napsal John Lennon původně s úplně jiným textem a názvem Child of Nature. S tematicky podobnou písní však přišel i Paul McCartney a právě tu The Beatles vybrali na připravované album, zatímco Lennonova skladba byla odložena. Jemu však bylo líto nechat tuto melodii ladem, proto ji přetextoval a v roce 1971 se tak mohla objevit na jeho sólovém albu Imagine jako Jealous Guy. Tato skladba má ze všech Lennonových písní asi nejvíce cover verzí (minimálně 92). Nejslavnější je ta od Roxy Music, vydaná krátce po Lennonově smrti.  

Interpretku tohoto hudebního klenotu 20. století netřeba dlouze představovat. Píseň River Deep – Mountain High napsal producent Phil Spector pro manželské duo Ike & Tina Turner na stejnojmenné album, vydané v roce 1966. Skladba byla velmi úspěšná ve Velké Británii, kde se v hudebním žebříčku usadila na 3. místě, ovšem v USA byla spíše propadákem. River Deep – Mountain High se také dočkala mnoha cover verzí, například od Deep Purple, The Animals, Annie Lennox nebo Céline Dion a objevila se také v seriálu Glee, kde byly jejími interpretkami Naya Rivera a Amber Riley.  Tina Turner, vlastním jménem Anna Mae Bullock, se narodila 26. listopadu 1939 v Tennessee. V 50. letech potkala svého budoucího manžela Ika Turnera, změnila si křestní jméno na Tinu a dvojice začala nahrávat a vystupovat společně. V roce 1971 vydali svůj nejúspěšnější singl Proud Mary. Ikovo agresivní a násilnické chování však v roce 1976 vyústilo v rozvod a Tinina kariéra se na čas utlumila. V roce 1984 však vydává úspěšné album Private Dancer, kterým přešla od soulu k rocku, změnila image a znovu se dostala na vrchol. V roce 1985 získala celkem 4 ceny Grammy. Její koncert v Riu de Janeiru byl na čas zaznamenán v Guinessově knize rekordů díky nejvyššímu počtu diváků. Přišlo jich 182 000.