Hudební klenoty 20. století

"Nothing's Gonna Stop Us Now" natočila americká kapela Starship v roce 1986 jako tématickou píseň k romantickému filmu Figurína. Singl během roku 1987 ovládl žebříčky americké, britské a několika dalších evropských hitparád a získal oscarovou nominaci. Ve stejném roce ho kapela zařadila na své abum No Protection. Zajímavostí je, že píseň sehrála roli v boji o hokejový Stanley Cup roku 1993. Trenér týmu Montreal Canadiens ji cestou z prohraného zápasu slyšel v rádiu a uvědomil si, že má pozitivní a motivační text. Druhý den ji přinesl na trénink na kazetě a hráčům během poslechu rozdal kartičky s nápisem: "Máme svou misi a nic nás teď nezastaví." Brzy poté se začalo týmu dařit a nakonec zvítězili i ve finále nad Los Angeles Kings.

Další hudební klenot 20. století je píseň, jejíž videoklip nám dnes může na tváři vyvolat spíše úsměv, ale v době svého vydání dosáhl díky takřka filmovému zpracování velké popularity. Americká skladatelka Diane Warren napsala v roce 1995 píseň I’d Lie for You (And That’s the Truth) pro zpěváka Meat Loafa na jeho album Welcome to the Neighborhood. Skladba dosáhla na 13. místo v hudebním žebříčku v USA a na 2. místo ve Velké Británii. Ačkoli by všudypřítomné výbuchy odkazovaly spíše na Michaela Baye (který režíroval jiné Meat Loafovy klipy), tento videoklip natočil režisér Howard Greenhalgh ve stylu filmu Indiana Jones a Dobyvatelé ztracené archy. Vypráví příběh poněkud podceňovaného parťáka dobrodružného hrdiny, který pořád všechny zachraňuje, ale uznání se nedočká. Navíc se zamiluje do krasavice, která ne a ne si uvědomit, kdo že je pro ni ten pravý. Klip pokračuje přesně tam, kde skončilo video k ještě o něco známější písni I'd Do Anything for Love (But I Won't Do That), tedy odjezdem Meat Loafa se svou vyvolenou na motorce vstříc západu slunce. Klip byl odborníky kritizován především kvůli až příliš složitému ději a přehnaným akčním scénám. V hlavní roli se objevil pochopitelně Meat Loaf, šviháckého dobrodruha ztvárnil herec Brett Cullen a zlého generála si zahrál Xander Berkley. Podobně jako v předchozím videu se tu v roli krásky objevuje Dana Patrick, jíž propůjčila hlas zpěvačka Patricia Russo. Meat Loaf, vlastním jménem Marvin Lee Aday, se narodil v září roku 1947 v Dallasu. Po úspěších se svou první kapelou Meat Loaf Soul, v níž mohl poprvé předvést svůj rozsah a sílu hlasu, získal roli v muzikálu Hair v Los Angeles a později i na Broadwayi. To mu otevřelo cestu k dalšímu muzikálu a později i filmu Rocky Horror Picture Show, kde si zahrál Eddieho. V roce 1977 vydal slavné album Bat out of Hell, po němž následoval mírný útlum, aby se v roce 1993 vrátil s albem Bat out of Hell II, které ho vrátilo zpět na výsluní. Zatím poslední desku s názvem Hell in a Handbasket vydal v roce 2011.  

Je středa ráno a tedy čas na další hudební klenot 20. století. Dnes je tu opět píseň, jejíž název ani interpret vám nemusejí nic říkat, ale jakmile uslyšíte první tóny jednoho z nejslavnějších saxofonových sól v historii popmusic, budete mít jasno. Tuto baladu napsal Gerry Rafferty v roce 1978 na album City to City. Píseň odkazuje na ulici Baker Street v Londýně, kde Rafferty jeden čas přespával v bytě svého kamaráda. Text písně rozebírá odcizení a touhu po kontaktu. Slavný saxofonový riff ve skladbě hraje Rafael Ravenscroft, jehož přispění k písni vedlo k jevu známému jako „fenomén Baker Street“ – brzy po vydání se obrovsky zvedl prodej saxofonů, rozšířilo se jejich použití v popmusic, v reklamách, ve filmech. Sám Ravenscroft se však o svém riffu později vyjádřil, že ho nemůže ani slyšet, protože kvůli pozdějším studiovým úpravám zní falešně. V roce 1992 vyšla slavná taneční cover verze od skupiny Undercover, ale předělávek se objevilo mnohem více. Baker Street také například zazněla na konci jednoho dílu Simpsonových nazvaného Lisa’s Sax, kde Lisa na konci hraje právě tuto skladbu. Gerry Rafferty se narodil roku 1947 ve Skotsku. V počátcích kariéry prošel několika kapelami, z nichž nejvýznamněji jej ovlivnilo členství ve skupině Stealers Wheel, která se roku 1975 rozpadla. Kvůli právním tahanicím po rozchodu jejích členů nemohl Rafferty celé tři roky nic vydat. V tomto období vznikla i melancholická skladba Baker Street. Rafferty vydal celkem 9 sólových alb. Celý život bojoval s alkoholismem a zemřel v lednu roku 2011.

Come As You Are je název písně od americké grunge kapely Nirvana, kterou napsal její frontman Kurt Cobain. Skupina ji nahrála již v květnu roku 1991. Je třetím trackem a druhým singlem z druhého studiového alba Nevermind, vydaného 2. března 1992. Byl to jejich druhý a poslední hit v americkém žebříčku Top 40, konkrétně číslo 32 v Billboard Hot 100, a zároveň druhý hit z Top 10 v hitparádě UK Singles. Celkově píseň bodovala v dalších osmi zemích na pozici v top 10 a v jedenácti na pozici top 40. Okolo písně vznikla v době jejího vydání lehká kontroverze, a to kvůli nápadné podobnosti hlavního kytarového riffu s písní Eighties od kapely Killing Joke. Spor nebyl nikdy náležitě urovnán. Kurt Cobain společně s manažerem Dannym Goldbergem kvůli tomu dokonce chvíli zvažovali, že jako druhý singl z alba vydají raději píseň In Bloom, z čehož nakonec sešlo. Navíc doposud není jasné, zda Kobain zpíval o svém vztahu k „jehle“, či nikoliv. Zastánců obou teorií je tolik, kolik fanoušků kapely. Videoklip režíroval Kevin Kerslake, kterého si vybral sám Cobain pro jeho „impresionistický“ styl. S výsledkem byl natolik spokojen, že kapela s režisérem spolupracovala i na dalších projektech, konkrétně na klipech k písním Lithium, In Bloom a Sliver. Jelikož nebyl Cobain schopen sám vymyslet něco kloudného ve spojitosti k přebalu alba Nevermind, přenechal veškerý tvořivý proces na Kerslakovi, což se ve výsledku vyplatilo. Venkovní sekvence se předtáčely v parku v Hollywood Hills pár dní před samotným natáčením a jsou často využity v klipu samotném. Další zajímavostí k písni je odhalení uvítací cedule u Cobainova rodného města Aberdeen ve státě Washington v roce 2005 jako pocta jeho osobě: „Welcome to Aberdeen: Come As You Are“. Tento slogan a zároveň název písně má ovšem podle všeho původ zcela prozaický: Kurt Cobain ho jistou dobu pravidelně viděl z okna svého pokoje. Šlo totiž o reklamní motto Hotelu Morck v Aberdeenu, kde přebýval poté, co jako sedmnáctiletý opustil domov.

Píseň Englishman in New York, další hudební klenot 20. století, napsal Sting v roce 1988. V témže roce se objevila na albu …Nothing Like the Sun. Angličanem v textu písně je myšlena slavná britská gay ikona - spisovatel Quentin Crisp, který si také zahrál v klipu. Sting napsal píseň krátce poté, co se Crisp odstěhoval z Londýna do New Yorku. Zajímavostí je, že klip natočil režisér David Fincher, který proslul například filmy Sedm, Klub rváčů nebo Zodiac. Skladba však překvapivě nebyla v době svého vydání příliš úspěšná, v žebříčku Bilboard Hot 100 se usadila až na 84. místě, v Británii byla jen o kousek výš, na 51. místě.V písni hostují saxofonista Branford Marsalis a perkusionista Manu Katche.  Sting, vlastním jménem Gordon Matthew Thomas Sumner, narozený roku 1951, začal svou hudební kariéru jako zpěvák a basák v kapele The Police. V roce 1981 poprvé vystoupil sólově a o čtyři roky později vydal své první sólové album The Dream of the Blue Turtles, ovlivněné především jazzem. Sting vydal do roku 2010 celkem 10 alb a v roce 2010 se nakrátko spojil s bývalou kapelou The Police, s níž jel světové turné. Kromě hudby se také aktivně věnuje charitě a je nositelem Řádu britského impéria.  

"Rush Rush" pochází z druhého studiového alba Spellbound americké zpěvačky Pauly Abdul. Po svém vydání 2. května 1991 se singl stal hitem a několik týdnů okupoval špičku Billboard chart. Videoklip je předělávkou scén z filmu Rebel bez příčiny, ve kterém Keanu Reeves převzal roli Jamese Deana (Jim) a Abdul roli Natalie Woodové (Judy).

Poupée de cire, poupée de son je píseň, kterou napsal Serge Gainsbourg a hlas jí propůjčila francouzská zpěvačka France Gall. Tato spolupráce jí zajistila mezinárodní úspěch, který byl potvrzen vítězstvím na Eurovizi v roce 1965, kde píseň reprezentovala Lucembursko. Song se mimo jiné inspiroval 4. větou Beethovenovy Sonáty pro klavír č. 1, a jelikož pro ni slova psal právě Gainsbourg, nevyhnul se dvojím významům a jazykovým hříčkám. Už název písně by se dal doslova přeložit jako „panenka z vosku, panenka z otrub“, ale právě francouzské „son“ znamená i „zvuk“ nebo „tón“. V překladu byl zachován pouze druhý význam. Tato píseň se dočkala i českých verzí, které s texty Zdeňka Borovce nazpívaly Eva Pilarová a Hana Zagorová pod názvem Vosková panenka. Od France Gall už máme na webu i překlad její slavné Ella, elle l'a a od Serge Gainsbourga titulky k mírně erotické Je t'aime… moi non plus.

Po dlouhé době máme v Hudebních klenotech 20. století další cover. Píseň Do Wah Diddy původně v roce 1963 nazpívalo americké seskupení The Exciters. Mezinárodní hit z ní však udělala o rok později londýnská kapela Manfred Mann.

"Torn" je původní dánská píseň tvůrců Scotta Cutlera, Anne Preven and Phila Thornalleye z roku 1993. Celosvětově ji však proslavila až australská zpěvačka Natalie Imbruglia, když ji vydala jako debutový singl z alba Left of the Middle (1997). Získala za něj nominaci na Grammy, bohužel však toho roku prohrála s hitovkou z filmu Titanic od Céline Dion. Přesto však byla píseň jednou z nejhranějších nejen do konce 90. let, ale i na počátku milénia. 

Run-D.M.C. byla americká hiphopová skupina, která vznikla v roce 1981. Jejími členy byli Joseph „Run“ Simmons, Darryl „D.M.C.“ McDaniels a Jason „Jam Master Jay“ Mizell. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších hiphopových skupin, která ve svém žánru drží několik prvenství: první platinová nahrávka, první nominace na Grammy Award, první klip na MTV, první na obálce časopisu Rolling Stone… V roce 2009 se stali druhou hiphopovou kapelou uvedenou do rokenrolové síně slávy. Skladbu It’s Like That vydali už v roce 1983. V roce 1997 vydal producent Jason Nevins remix této skladby, který ovládl žebříčky světových hitparád a který si dnes můžete pustit s českými titulky.

Kapelu Rainbow založil v roce 1975, po odchodu z Deep Purple, kytarista Ritchie Blackmore. Dnes vám v Hudebních klenotech přinášíme skladbu All Night Long z jejich čtvrtého alba Down to Earth (1979). Za tip díky uživateli Fanosh.  

"Karma Chameleon" pochází z alba Barvy podle čísel vydaného roku 1983. Single se začátkem roku 1984 tři týdny držel na špici hitparády Billboard. Frontman kapely, Boy George, v jednom z rozhovorů vysvětloval symboliku textu: "Píseň je o strachu z odcizení a zároveň strachu z vlastního názoru. Je o lidech, kteří se snaží zavděčit všem. Ale pokud nejste upřímní a neřídíte se svými pocity, karma vám to vrátí."

"Brothers in Arms" je poslední píseň na stejnojmenném albu kapely Dire Straits z roku 1985. Původně byla napsaná roku 1982 během falklandské války. Album získalo dvě ceny Grammy (1986) a bylo vyhlášeno nejlepším albem na Brit Awards (1987). Videoklip k písni je animovaný rotoskopií (animátor ručně překresluje filmové rámečky, které obsahují hranou stopáž) a překrývají se v něm záběry kapely s obrázky z první světové války.

Opět po týdnu vás zdravíme u dalšího krásného středečního rána ve společnosti dalšího dílu Hudebních klenotů 20. století! Především bychom vám chtěli poděkovat za podporu tohoto okénka v podobě vysokého hodnocení, moc si toho vážíme. Dnes si dáme další „opáčko“, tentokrát kapely KISS, od které jsme si pro vás připravili song Crazy Crazy Nights. Info o kapele vám přinesl Kari u písně I Was Made For Lovin‘ You. K informacím o kapele bych snad jen dodal, že v současnosti se KISS chystají vydat album s názvem Monster, které by mělo vyjít v červnu tohoto roku. Crazy Crazy Nights mohli fanoušci poprvé slyšet jako úvodní song alba Crazy Nights, které vyšlo roku 1987. Ačkoliv se písni v americké hitparádě příliš nedařilo, v Anglii sklidila poměrně velký úspěch v podobě 4. místa hitparády UK Singles Chart. Stala se tak vůbec jejich první písní, co se umístila v top 10 tohoto žebříčku, a stále je v Anglii velkým hitem. Skladba obsahuje větu „We love it loud“, která odkazuje na dřívější song skupiny, I Love It Loud.  Poté, co Eric Carr odešel od KISS, byla Crazy Crazy Nights vyřazena z koncertních setlistů, ale fanoušci ji chtěli zpět, a tak se po dlouhé době zase objevila v rámci turné Sonic Boom Over Europe Tour v roce 2010.

Dnes si v Hudebních klenotech připomeneme nejúspěšnější klip v historii hudebních cen MTV, který v roce 1987 získal ocenění celkem v devíti kategoriích, včetně režie (Stephen R. Johnson). Sledgehammer a vlastně celé album So je vůbec nejúspěšnějším hudebním počinem Petera Gabriela po odchodu z Genesis. Ti měli ve stejném roce také hned několik nominací za Land of Confusion, ale Gabrielův Sledgehammer jim všechny ceny vyfoukl.  

V dnešních klenotech si pustíme slavnou písničku z muzikálu Chess (Šachy). Píseň je vlastně příběhem, který vypráví příjezd amerického šachového velmistra do Bangkoku, kde se má utkat se sovětským šampionem. A klasické svody města ho příliš nelákají.

Sám tomu nevěřím, že již podvanácté jsou tu naše Hudební klenoty 20. století! Dnes vám neseme sakra chytlavý hit od americké kapely Bon Jovi, který vám zajisté spraví náladu a dodá trochu energie do dne - Livin' on a Prayer! Příjemný poslech, jako obvykle je pro vás shrnuto pár informací o kapele a songu od Adama Karase. Livin' on a Prayer byla vydána a natočena roku 1986 jako druhý singl na albu Slippery When Wet. Skladba byla již od vydání hojně hrána na rockových a popových radiích a na MTV. Verze na albu je zkrácena o kytarové talkbox sólo (talkbox viz Wiki), celou verzi uslyšíme ve hrách Guitar Hero World Tour a Rock Band 2. Text písně je o smyšleném páru dělnické třídy, Tommym a Gině. Ti se snaží vyjít s penězi a udržet jejich vztah. Někteří lidé text volně interpretují tak, že je zaměřen proti práci, což odvozují od toho, že stávkující odborové organizace jsou příčinou problémového řetězce událostí Tommyho a Giny. Sám Bon Jovi vysvětlil, že píseň napsal během éry Ronalda Reagana, která je k psaní písní opravdu inspirující. Po teroristických útocích skupina zahrála akustickou verzi písně na koncertě pro New York. Mezi největší úspěchy skladby patří bezpochyby 1. místo v hitparádě 100 nejlepších rockových písní 80. let na hudební stanici VH1. Bon Jovi je hardrocková kapela, která byla založena roku 1983 v americkém New Jersey. Skupina hraje ve stálém složení: Jon Bon Jovi (zpěv), Richie Sambora (kytara), David Bryan (klávesy), Tico Torres (bicí) a Hugh McDonald (basa). Kapela prodala celosvětově přes více než neuvěřitelných 125 000 000 alb! Jedná se zejména o stadiónovou kapelu, jejíž koncerty mohli zhlédnout fanoušci po celém světě na všech kontinentech. Skupina je mimo jiné průkopníkem hudebního "stylu" unplugged (pouze akustické nástroje, nic elektrického, viz tato verze), který měl svou premiéru na již zmiňované hudební stanici MTV. Zakládajícím členem je John Francis Bongiovi (Jon Bon Jovi), který skupinu pojmenoval podle svého příjmení. Potupně nabíral další členy, Richie Sambora se dostal na post kytaristy velmi kuriózně. Jon o něm řekl: "Jednoho večera jsem byl na velkém koncertě, který pořádala jedna rozhlasová stanice. Když jsem šel z jeviště, jeden týpek mezi diváky mi řekl: 'Budu tvůj kytarista.' Já jsem se mu smál a šel jsem dál. Později jsem ho slyšel hrát a bylo vše jasné." Bon Jovi dobyli rockový průmysl především vysokým počtem vydaných a prodaných alb a lehce zapamatovatelnými melodiemi písní. V roce 2004 vydali box-set 100,000,000 Bon Jovi Fans Can't Be Wrong k 20. výročí trvání kapely. Na 4 CD a 1 DVD se k fanouškům dostalo nad 50 nikdy nepublikovaných "šuplíkových písní", které se nevešly na předchozí alba nebo tématicky nezapadaly k ostatním písním. Ve zmiňovaném složení hraje skupina obrovské množství koncertů dodnes.  

Mike & The Mechanics je anglická pop-rocková skupina založená v roce 1985 jako vedlejší projekt Mikea Rutherforda, jednoho ze zakládajících členů Genesis. Singl Over My Shoulder pochází z alba Beggar on a Beach of Gold vydaného v únoru roku 1995. Píseň byla nakonec nejúspěšnější z celé desky, když se několik týdnů držela na 12. místě UK Singles Chart.

Billy Idol je britský rocker a jedna z prvních hvězd MTV 80. let. Rebel Yell (1984) je jeden z jeho velkých hitů, který mu pomohl prosadit se v USA. Spolupracuje s kytaristou Stevem Stevensem, který je i spoluautorem písně Rebel Yell. Nápad na tuto píseň dostal Billy Idol údajně na nějaké akci, kde Mick Jagger, Keith Richards a Ronnie Wood z Rolling Stones popíjeli bourbon značky Rebel Yell.  

Singl "Luka" vydala zpěvačka a textařka Suzanne Vega v roce 1987. Dodnes zůstává jejím nejúspěšnějším americkým hitem (3. místo Billboard Chart, nominace na desku roku, píseň roku a zpěvačku roku na Grammy 1988). Text písně je o domácím násilí a týrání dětí. V rozhovoru pro švédskou televizi Vega uvedla: "Před pár lety si u našeho domu hrávala parta dětí. Jedním z nich byl chlapec Luka a zdál se jiný, než ostatní. Nevím, jestli v reálném životě měl doma problémy; možná byl jen zvláštní. Ale pamatovala jsem si jeho jméno a tvář, a tak podle něj vznikla i píseň."  Videoklip se natáčel v New Yorku celkem tři dny. Představitel Luky, Jason Cerbone, vyhrál konkurz, kterého se účastnilo přes 90 dětí.

Camouflage je německé new wave a synthpopové trio z Bietigheim-Bissingenu, hrající v sestavě Marcus Meyn, Heiko Maile a Oliver Kreyssig.  „The Great Commandment“ je jejich debutovým singlem z debutového alba „Voices & Images“. Samotný singl ve skutečnosti vznikl již o tři roky dříve, ale byl znovu nahrán a vydán pro potřeby prvního alba v roce 1987, díky čemuž se stal jejich jediným hitem č. 1 v US dance chart, a to po dobu tří týdnů. Odtud se singl přes různé okrajové a nezávislé rádiové vysílací stanice propracoval až do mainstreamového žebříčku Billboard 100, kde v roce 1988 obsadil nejvýše 59. místo. Singl se dostal do top ten ve více než dvaceti zemích světa.

Enya ( vlastním jménem Eithne Ní Bhraonáin) je irskou zpěvačkou a skladatelkou, kterou většina lidí zná z trilogie Pán prstenů, kde nazpívala skladbu May it be. Ale její hudební kariéra je mnohem starší a dnes se podíváme na její píseň z roku 1997.

Rocková kapela The Spencer Davis Group vznikla v roce 1963 v Birminghamu. Jejich Gimme Some Lovin’ (1966) se v žebříčcích ve Spojeném království a v USA umístila na druhém a sedmém místě.  Časopis Rolling Stone ji umístil na 247. místo žebříčku nejlepších skladeb všech dob.

Tento týden jsme si pro vás připravili hudební klenot od kapely Genesis. Píseň Land of Confusion (1986) je nezapomenutelná zejména díky klipu, ve kterém účinkují karikatury všemožných osobností tehdejší doby, včetně členů kapely a Ronalda Reagana v hlavní roli. Karikatury byly původně vytvořeny pro satirický pořad Splitting Image, s jehož tvůrci kapela při přípravě klipu spolupracovala. V roce 1987 byl klip nominován na cenu MTV a v roce 1988 dokonce získal cenu Grammy.  

Době, kdy bylo u rockových muzikantů módní roztřískat během koncertu své nástroje (a nejen je) a nechat na pódiu duši, vládli britští The Who. A ačkoli jejich skladba My Generation zcela propadla v americkém hudebním žebříčku a nedobyla ani ten domácí, nakonec ji docenil jak tisk, tak hudební stanice. Pete Townshend napsal My Generation v roce 1965, kdy mu bylo dvacet let. Původně byla jen odrazem Townshendova vlastního strachu z dospělosti a všeho, co přináší, ale nakonec se stala hymnou celé jeho rebelující generace. Píseň je v současné době na 11. místě mezi 500 nejlepšími skladbami všech dob časopisu Rolling Stone, je součástí rock’n’rollové síně slávy, objevila se ve dvou žebříčcích nejlepších rockových skladeb stanice VH1 a patří jí ještě mnoho dalších ocenění.  Info o kapele se dočtete u písně Baba O’Riley. 

V pondělí 20. května to byl rok, co svět opustil zpěvák kapely Bee Gees Robin Gibb. Tak, jako jej loni poctil vzpomínkou bakeLit, i dnešním hudebním klenotem si na tuto slavnou kapelu na okamžik zavzpomínáme. Pro mnohé jsou dnes Bee Gees synonymem disko hudby 70. let. My se však podíváme na začátek jejich kariéry, na smutnou a textem velmi zajímavou skladbu I Started a Joke, která se v roce 1968 objevila na jejich albu Idea. Robin Gibb se zdráhal vysvětlit, o čem text vlastně je. Vyjádřil se, že každý si jej musí interpretovat sám. V roce 1995 přišla s úspěšnou cover verzí kapela Faith No More, vlastní verzi ale nabídli například i The Wallflowers.

Daniel Grafton "Dan" Hill IV. je jméno, které jste mohli v rádiích slýchávat až od druhé poloviny 20. století, ale přesto si určitě dokáže v klenotech získat své čestné místo. Dan Hill se narodil 3. června 1954 do rodiny sociologa Daniela G. Hilla a bratra Lawrence, který byl známé svým psaním (mezi jeho nejznámější novely patří například "Sweet Juice"). Své první album vydal v roce 1975 a pojmenoval ho docela prostě - Dan Hill. Následující píseň je o dva roky starší a pravděpodobně se stala i jeho nejpopulárnější (dodnes hranou v rádiu), jedná se o baladu "Sometimes When We Touch".  

Holding Out for a Hero nahrála velšská zpěvačka Bonnie Tyler pro soundtrack k filmu Footloose (1984). Později se píseň objevila na jejím šestém studiovém albu Secret Dreams and Forbidden Fire (1986). Singl bodoval v top 40 v mnoha evropských zemích, v Kanadě i USA. Hudbu složil Jim Steinman, který jako zpěvačku doporučil právě Bonnie. Autorem textu je scenárista filmu Footloose Dean Pitchford. Bonnie byla pozvána do Los Angeles do studií Paramount, aby se podívala na předtáčky filmu a mohla vstřebat atmosféru scény, ve které song zazní. Titulní píseň filmu u nás najdete taky ‒ Footloose.

Another Day In Paradise je první singl z úspěšného alba ...But Seriously (1989) anglického bubeníka a zpěváka Phila Collinse. V písni poukazuje na problém bezdomovectví, podobně jako v Man On The Corner (Muž na rohu), kterou nahrál ještě s kapelou Genesis. Ze singlu byl obrovský hit, přestože byl hodně odlišný od Collinsovy předešlé tanečně-popové tvorby. V prosinci 1989 se stal jeho již sedmým vítězstvím v americké singlové hitparádě a v čele žebříčku se držel čtyři týdny. V britské singlové hitparádě skončil těsně pod vrcholem.