Psychologie

Myslíte si, že se z hlupáka může stát génius? Odpověď na tuto otázku určuje, jaký máte styl myšlení a šanci na úspěch v životě. Pojďte to tedy zjistit.

Michael z Vsauce se zamýšlí nad tím, kolik je možných kombinací jmen, jak dlouhá by musela být jména, abychom mohli pojmenovat každou hvězdu ve vesmíru, a jaký vliv na nás mají přezdívky, které používáme na internetu.

V současné době jsme zaplaveni různými virálními videi, která se nás snaží nabádat k různým společensky prospěšným akcím. Avšak když se nad tím zamyslíte, tato videa vždy přijdou, vyvolají rozruch a pak se na ně v tichosti zapomene. Psychologie pro to má vysvětlení.

V dnešním videu z kanálu Veritasium se dozvíte, jaký způsob motivace je výhodnější a jak se nenechat zmást statistikou.  

Michael z Vsauce už tu pár týdnů nebyl, dnešní video je ale o to delší. Michael se zaměří hlavně na psychologii trapnosti a dozvíte se, kdo je hlavní postava vesmíru. O své nejtrapnější zážitky se můžete podělit v kometářích.

Hádkám se asi nikdo nevyhne a už vůbec ne na internetu. Ale zřejmě si už každý z vás prožil okamžik, kdy jste druhé straně dodali přesvědčivé argumenty, ale reakce se nedostavila. Proč tomu tak je? A jak to udělat, aby jste druhou stranu přesvědčili?

O takzvaném efektu ukotvení se příliš nemluví, ale i přesto jsme mu vystavováni každý den. Jak funguje? A jak ho můžeme využít ve vlastní prospěch?

Toto nejspíše zná spousta žen. Přijdete s mužem na pláž a on se začne dívat po okolních ženách. Ale co za tím vězí? Opravdu mu tyto ženy přijdou hezčí než vy? Uvidíte, že to tak jednoznačné není.

Po odpoledním AsapSCIENCE se budeme věnovat vzpomínkám i v dnešním vydání Vsauce. Jak si je vlastně vytváříme a jak je zaznamenat, abychom je nikdy nezapomněli, vám řekne Jake z Vsauce3. Odkazy: Upravené historické fotografie Rekonstrukce zrakových vjemů Pareidolie Video tisíckrát nahrané na youtube Video o Assassin's Creed

Animovaný seriál Earthlings 101 z YouTube kanálu Zogg from Betelgeuse se v mnohém podobá partičce Kurzgesagt. Ovšem podle názvu kanálu mohli fanoušci Stopařova průvodce po Galaxii poznat, že se přece jen bude trošičku lišit. Za tip děkujeme elikirovi.   Pokud se vám první díl zalíbí, ráda budu v překladu pokračovat. Kdo ví? Třeba se v poslední části dozvíme, proč je odpověď na otázku života, vesmíru a tak vůbec, číslo 42. :)

Americký fyzik Michio Kaku tentokrát zabrousí do oblastí zabývajících se lidským vědomím. Potvrdila moderní věda teorie Sigmunda Freuda? A jak je to vlastně s lucidním sněním?  

Dnešní video opatřené duálními titulky se zabývá schopností člověka soucítit s ostatními. Jak soucit vnímal Darwin? A jak schopnost soucítit ovlivňuje sociální třída? Slovíčka: species - druh framework - rámec to compete - soupeřit, soutěžit ruthless - nelítostný bloodthirsty - krvelačný to thrive - vzkvétat, prosperovat to survive - přežít sympathy - soucit to raise - vychovat (nebo zvednout - např. ruku) to shape - utvořit, zformovat to light up - rozsvítit se to require - vyžadovat to suffer - trpět participant - účastník to trigger - spustit, odstartovat (také spoušť zbraně) enormous - obrovský generosity - štědrost circumstance - okolnost gratification - uspokojení desire - touha to encourage - povzbuzovat, nabádat k...

Nejcitovanější sociální psycholog současnosti Robert Cialdini se už přes třicet pět let věnuje výzkumu vyjednávání, přesvědčování a problematice vyhovění. Věří, že bychom měli umět poznat, kdy jsme součástí férového vztahu a kdy naopak není něco v pořádku. Ve videu autor a posléze i jeho kolega Steve Martin popisují šest univerzálních principů přesvědčování, které mají až nečekaně silný vliv na naše chování a rozhodování.

Tímto se dostáváme ke konci přednášky neurovědce Davida Eaglemana, který bude v poslední části odpovídat na dotazy diváků. Dozvíte se například, jestli je možné léčit psychopaty nebo jestli počítačové hry podporují násilnické sklony.

Je tu předposlední část přednášky neurovědce Davida Eaglemana o dehumanizaci. Zabývat se tentokrát bude tím, jak je možné získané poznatky využít k tomu, aby násilí v budoucnu zabránilo. V poslední části bude Eagleman odpovídat na dotazy posluchačů.

V další části Eaglemanovy přednášky o dehumanizaci nás čekají přelomové psychologické experimenty. Konkrétně bude řeč o slavném pokusu Stanleyho Milgrama, kterým testoval poslušnost vůči autoritám, a stanfordském vězeňském experimentu Philipa Zimbarda. Přestože na sebe části tentokrát až tak nenavazují, opět jsem připojila kratší shrnutí předchozího dílu. Zaprvé jste slyšeli o pokusu Alberta Bandury, který v laboratoři studoval, jak se mění chování lidí vůči ostatním v závislosti na tom, co o nich slyší. Když výzkumník někoho označil za zvíře, zvýšila se úroveň šoků, které mu testované subjekty posílaly. Tania Singer udělala podobný pokus. Testovala, jak se na empatii lidí odrazí, když jejich spoluhráč při hře začne podvádět. Když tento švindlíř následně dostal elektrický šok, výše empatie se skutečně snížila. Jako poslední Eagleman mluvil o svém experimentu, ve kterém zkoumal, jak se empatie lidí liší, když vidí trpět členskou nebo cizí skupinu. Když lidi viděli, jak se injekční stříkačka zapíchla do ruky někoho, kdo patřil do cizí skupiny (např. někoho, kdo byl jiného vyznání), výše empatie opět klesla.

Je tu další část přednášky Davida Eaglemana o dehumanizaci, která se bude zabývat empatií, schopností vcítit se do ostatních.Protože na sebe jednotlivé části přednášky těsně navazují, rozhodla jsem se sepsat kratší shrnutí, abyste si trochu připomněli, o čem se mluvilo minule. V předchozí části nám Eagleman představil koncept členských a cizích skupin, do kterých se řadíme podle pocitu sounáležitosti. Členská skupina je taková skupina, do které člověk patří a se kterou se dokáže identifikovat. Jako další přišel na řadu syndrom E, mezi jehož příznaky patří schopnost opakovaně se dopouštět násilí a pocit nadšení při vykonávání těchto brutálních činů. Dochází při něm ke zkratu v oblastech mozku podílejících se na emocích. Lidé začnou jednat stejně jako psychopati, kterým tyto mozkové obvody chybí. Posledním bodem byl pokus, který zkoumal, jak mozek reaguje na fotky různých lidí. Když vidíme většinu lidí, dojde k aktivaci oblastí mozku spojených s emocemi. Když se ale díváme na někoho, kým opovrhujeme, tyto oblasti se vůbec nezapojí a reagují, jako bychom se dívali na pouhou věc. Mluvíme proto o dehumanizaci. To by bylo ke shrnutí vše. V příštím dílu se můžete těšit na přelomové pokusy, které otřásly světem psychologie. Uslyšíte například o stanfordském vězeňském experimentu nebo o slepé poslušnosti vůči autoritám.

Texaského neurovědce Davida Eaglemana jste u nás mohli vidět například v přednášce o tom, jak je svobodná vůle podmíněna fyziologií mozku. Tentokrát s ním ale zabrousíme do trochu temnějších vod. Čeká nás první část přednášky, ve které se zabývá schopností lidstva oprostit se od těch nejzákladnějších morálních pravidel a dopouštět se neskutečného násilí na druhých. Nikdo z nás si asi neumí představit, že by někdy dokázal chladnokrevně zabít nevinného člověka. Už od úsvitu dějin jsme ale byli svědky bezpočtu masakrů a, v nejhorším případě, genocid. Jak je tedy možné, že k podobným událostem mohlo dojít? Odpověď najdete v této zhruba hodinu dlouhé přednášce o dehumanizaci, která je rozdělena do šesti částí. V prvních dvou se dnes dozvíte, co je to syndrom E, a připomenete si dilema tramvaje, které jste mohli vidět v tomto videu o morální stránce vraždy.    

Anderson Copper, novinář pracující pro BBC, si vyzkoušel simulátor schizofrenie, který navozuje podobné pocity, jaké prožívají lidé s touto nemocí. Uvidte, že se díky tomu i ta nejsnažší činnost značně ztíží.

Profesor psychologie a behaviorální ekonomie Dan Ariely se dnes opět bude zabývat oblíbeným tématem prokrastinace a sebekontroly. Přestože se na začátku trochu opakují informace z minulých přednášek, uslyšíte spoustu novinek. Dozvíte se například, jakým důmyslným mechanismem lze pacienty přimět k tomu, aby brali léky načas.

Dnes tu pro vás máme jedno naučné video. Odvážíte si ho i přes varování v nadpise pustit?

Po nějaké době tu opět máme přednášku od behaviorálního ekonoma Dana Arielyho, který se tentokrát bude zabývat otázkou internetových seznamek. Dozvíte se, jak by bylo možné zlepšit jejich efektivitu nebo co je pro muže a ženy důležité při hledání partnera.Pozn.: Yenta (nebo Yente) je židovské jméno, které zpravidla označuje starou klepnu, která se všem plete do věcí. V muzikálu Šumař na střeše toto jméno ale patřilo tamní dohazovačce, což je smysl, ve kterém ho Ariely používá.

Jak správně motivovat lidi? Je to skutečně jenom o penězích, jak se často říká? Následující video se pokusí na tyto otázky odpovědět. A možná se i dozvíte, proč lidé ve svém volném čase překládají pro VideaČesky.

Po několika měsících máte možnost vyslechnout si další moudrá slova z úst behaviorálního ekonoma Dana Arielyho. Ten se v dnešním videu zaměří na všudypřítomné padělky a na to, jak jejich nošení může ovlivnit náš smysl pro poctivost. Takže pozor, dámy (a pánové).  

Na vaše přání dnes uvidíte díl, který je pravým opakem epizody z minulého týdne (Proč jsou věci děsivé). Dozvíte se, proč považujeme věci za roztomilé, poprvé uslyšíte Michaela mluvit fistulkou a uvidíte jeho fotky z dětství.   * můj pes Shadow a já ve věku 7 let ** já ve 3 letech

Strach. Hrůza. Děs. Je mezi nimi rozdíl? V následujícím videu se dozvíte, že je, a také se dozvíte, co děsí většinu lidí. * udušení se, být za blázna, propadnout u testu, teroristické útoky, zranění milované osoby, pavouci, smrt milované osoby, válka, vlastní smrt, dělání chyb, být sebevědomý, budoucnost, být neúspěšný, být sám, hadi, kriminalita a gangy, nukleární válka, mluvení před velkým davem

Dnes se dozvíte, proč tleskáme, a co je na tleskání zajímavého.  

Nuda. O tom je celý dnešní díl. Ale vážně nikdo nedokáže tak poutavě vyprávět o nudě jako právě Vsauce. boring - z aj nudné, nudit se, ale i vrtání, hloubení  

David Eagleman je neurovědec na Baylor College of Medicine v Texasu. Svůj výzkum lidského mozku využil k publikaci několika knih, z nichž u nás byly vydány tituly Inkognito a Suma. V následující přednášce se Eagleman zabývá tím, do jaké míry nás ovlivňuje fyziologie našeho mozku. Uvádí několik příkladů toho, jak zranění mozku vedlo ke změně lidské osobnosti, a ptá se na to, do jaké míry naše jednání ovládá vědomá část našeho mozku.   Pozn.: Retributivismus je filosofický směr, podle kterého by se měly tresty zločinců odvíjet od závažnosti činu. Naproti tomu utilitaristé ukládají tresty tak, aby měly co nejlepší dopad na společnost (např. snížení kriminality).