Hudba

V dnešním díle se dozvíte, že Hermiona neumí kreslit a Lupin neumí zpívat. Ale každý máme nějakou tu vadu, takže se přece nebudeme ostatním posmívat, že? :-D Užijte si další díl a omlouvám se za malé zpoždění.... Pokud jste neviděli předchozí díly, najdete je zde.

Než si pustíte dnešní díl, doporučuji vám podívat se znovu na závěrečnou scénu z dílu minulého, protože je na ni hned na začátku velice vtipně navázáno. :-) V dnešním díle uvidíte v hlavních rolích Voldemorta, Snapea a poté někoho, kdo se rozhodne Voldemortovi pomoci dostat Smrtijedy do Bradavic. Kdo to bude? To uvidíte sami. Přeji příjemnou zábavu. Pokud jste prošvihli předchozí díly, najdete je zde.

A je tu předposlední díl prvního dějství seriálu A Very Potter Musical. Harry se Cedricem byli pomocí naběračky přeneseni na neznámý hřbitov a neví, jak se odtamtud dostat pryč... Poznámky: V českém překladu knihy je jméno Tom Marvolo Riddle změněno na Tom Rojvol Raddle, aby se dala písmena ve jméně přeskupit na nápis JÁ LORD VOLDEMORT, který se objevil ve druhém díle knižní série. Větu: "Riddle me this" (Uhádni tohle.) používala postava Hádankáře (Riddler) v komiksové sérii Batman. Do češtiny se stoprocentně převést nedá, protože používá jméno Riddle jako sloveso. Proto jsem ji přeložil tak, jak jsem ji přeložil. Pas de bourée (pa deburé)- Krok z Bourrée. Starofrancouzský tanec, který se stal součástí klasického baletu. Má řadu forem, ale všechny zahrnují několik překročení z jedné nohy na druhou.

V dnešním díle potterovského muzikálu uvidíte, jak vážné jsou následky zranění Severuse Snapea a konečně se také dočkáte velkolepého souboje Harry vs. Voldemort. :-D Nechte se překvapit, jak to všechno dopadne. Zbývají už jen dva díly a s muzikálem se budeme loučit... Pokud jste prošvihli předchozí díly, najdete je zde.

"Mambo No. 5" je původně skladba určená pro tančení mamba a jivu, kterou složil a nahrál Kubánec Dámaso Pérez Prado v roce 1949. Popularitu písni přinesl v roce 1999 německý hudebník Lou Bega, když k ní napsal text a vydal ji na svém debutovém albu  A Little Bit of Mambo.

Holding Out for a Hero nahrála velšská zpěvačka Bonnie Tyler pro soundtrack k filmu Footloose (1984). Později se píseň objevila na jejím šestém studiovém albu Secret Dreams and Forbidden Fire (1986). Singl bodoval v top 40 v mnoha evropských zemích, v Kanadě i USA. Hudbu složil Jim Steinman, který jako zpěvačku doporučil právě Bonnie. Autorem textu je scenárista filmu Footloose Dean Pitchford. Bonnie byla pozvána do Los Angeles do studií Paramount, aby se podívala na předtáčky filmu a mohla vstřebat atmosféru scény, ve které song zazní. Titulní píseň filmu u nás najdete taky ‒ Footloose.

Hudba je jednou z nejdůležitějších složek filmu, i když občas na sebe takřka neupozorňuje, nebo dokonce v určitých scénách chybí. Má na diváka psychologické dopady a dokáže zdůraznit nebo naopak vyvrátit to, co vidí na plátně. To ale zdaleka není všechno, co filmová hudba dokáže! V komentářích se podělte o film, který má podle vás tu nejlepší filmovou hudbu nebo soundtrack.

Máme zde začínající léto a vlnu veder, a co jiného se může v těchto dnech poslouchat lépe, než havajská píseň. Píseň "Někde nad duhou" pochází z alba "Facing Future (1993)" a v původním znění byla spojena s písní What a Wonderful World, jejíž originál jistě všichni známe, a dokonce ho máme na webu. Zde se však podíváme na oficiální videoklip, z něhož je vystřižena právě část písně WaWW. Ke konci videoklipu jsou záběry z pohřbu Israele, který je skutečně v havajském stylu... Israel Kamakawiwo'ole se narodil 20. května 1959 v havajském Honolulu, kde také 26. června 1997 zemřel. Měl zkrácenou přezdívku "IZ" a na svém kontě 7 alb, z nichž některá vyšla až po jeho smrti. Tento velký muž s velkým srdcem vážil 350 kg, a zemřel v důsledku dýchacích potíží způsobených obezitou.

Je tu další středeční ráno a s ním i další díl našich Hudebních klenotů 20. století! Myslím, že bylo jen otázkou času, kdy se zde objeví tento legendární song, jehož riff si každý z hudebních fajnšmekrů určitě po jeho poslechu alespoň tak jeden dva dny brouká... Jsou tu Deep Purple živě z Montreux z roku 1996 a jejich Smoke on the Water! Písnička se rozjede až po první minutě a předchází jí jakási předehra na klavír. Přeji příjemný poslech a já předávám slovo Adamovi. Smoke on the Water je legendární rocková skladba, která poprvé vyšla na albu Machine Head z roku 1972. Skladba je známá především díky jednoduchému kytarovému riffu, který se opakuje po celou její délku. Tento riff vymyslel dřívější kytarista Deep Purple Ritchie Blackmoore a v této skladbě ho vybrnkává dvěma prsty kvůli spojení zvuku varhan s kytarou. Text skladby vypráví skutečný příběh. 4. prosince 1971 měli Deep Purple připravené nahrávaní alba v Montreux v mobilním studiu, které jim pronajali Rolling Stones - v textu písně zmiňované jako "Rolling truck Stones thing" nebo "the mobile". Nahrávací studio měli v zábavním komplexu, který byl součástí casina v Montreux - v textu jako "the gambling house“. Toho večera měl na jevišti kasina vystoupení Frank Zappa se svou skupinou The Mothers of Invention. Uprostřed vystoupení vypukl požár, když některý z návštěvníků vystřelil světlici ze signální pistole do stropu pokrytého ratanem, který začal hořet. V textu je to popsané slovy "some stupid with a flare gun burnt the place to the ground". Název skladby "Smoke on the Water" pochází z pohledu na kouřící kasino nad Ženevským jezerem. Skupina tuto skladbu neplánovala vydat jako singl, protože ji nepovažovala za potenciální hit. Singl vyšel až po roce a v USA v létě 1973 dosáhl 4. příčky v žebříčku singlů Billboardu. Tato skladba je pro svou jednoduchost populární i pro začínající kytaristy, často se hraje už během trénování hry na kytaru. Za zmínku stojí zápis v Guinessově knize rekordů. Roku 2007 - 1 683 kytaristů současně zahrálo tento slavný kytarový riff na stadionu v Kansas City. Deep Purple je anglická rocková skupina, která byla založena v Hertfordu roku 1968. Kapela začínala ve složení Rod Evans (zpěv), Ritchie Blackmore (kytara), Jon Lord (klávesy), Nick Simper (basa), Ian Paice (bicí), ale v současné sestavě zůstal z té prvotní pouze bubeník. V tvorbě této skupiny docházelo ke spojení klasické hudby, jejíž propagátorem byl zejména klávesista Jon Lord, a hardrockových motivů, které prosazoval kytarista Ritchie Blackmore. Spojení těchto dvou druhů hudby oslovilo především mladé posluchače první poloviny 70. let. Deep Purple tehdy patřili mezi nejlepší rockové skupiny a z tohoto období také pocházejí jejich nejlepší desky a nejslavnější a nejúspěšnější koncertní vystoupení. Spolu s Led Zeppelin (Stairway to Heaven) a Black Sabbath jsou považováni za průkopníky heavy metalu a moderního hard rocku, přestože oni sami se nikdy za heavymetalovou skupinu nepovažovali. Minulý rok zavítali "párpli" také do České republiky, konkrétně do Prahy a Olomouce. Pražský koncert v O2 aréně jsem sám navštívil a kdo tam byl, zajisté mi dá za pravdu, že i přes věk muzikantů a mnohé změny v sestavě skupina stále válí jako zamlada. A aby toho nebylo málo, kapela se účastnila před pár dny tiskové konference v Mexiku, kde publiku naznačila možnost vydání nového alba.  

Dnes Vám Michael řekne všechno možné i nemožné o chybách. Jako vždy propluje hned několika tématy najednou, takže si držte klobouky, bude to jízda. Jaké chyby děláte vy? A jakých nejvíce litujete?

V dnešním díle uslyšíte, aspoň podle mě, jednu z nejlepších písní celého muzikálu, ale to nebude zdaleka všechno. Dost prostoru dostane také Malfoy a Ron s Hermionou. Přeji příjemnou zábavu. Pokud jste prošvihli předchozí díly, najdete je zde.

Je tu předposlední díl potterovského muzikálu. Napětí se stupňuje a vy už se určitě nemůžete dočkat, co se v tomto díle stane. Přeji příjemnou zábavu. Pokud jste prošvihli předchozí díly, najdete je zde.

Je tu neděle a s ní samozřejmě také nový díl potterovského muzikálu. Oproti dvěma předchozím se konečně můžete těšit na delší stopáž, protože tento díl má přes osm minut! Navíc se konečně dočkáte nelítostného souboje mezi Harrym a maďarským trnoocasým drakem. Tak směle do toho! Pokud jste prošvihli předchozí díly, najdete je zde.

The Trooper je píseň anglické heavymetalové kapely Iron Maiden. Vyšla 20. června 1983 jako druhý singl alba Piece of Mind. Napsal ji basák a spoluzakladatel kapely Steve Harris a za námět si vzal útok lehké kavalerie v bitvě u Balaklavy z roku 1854 během krymské války. Inspirací mu byla zároveň i stejnojmenná báseň Alfreda Tennysona (český překlad básně, jejíž ukázky se objevují i ve videoklipu, najdete například zde). Ve videoklipu můžeme rovněž vidět záběry z filmu Útok lehké kavalerie z roku 1936.

Písničku J’en ai marre (Mám toho dost) nazpívala Alizée v roce 2003 ve svých 18 letech a singl se zakrátko umístil na 4. místě francouzského žebříčku. Autorkou textu je zpěvačka Mylène Farmer, která si Alizée všimla v talentové soutěži a napsala pro ni první dvě alba. Text písničky sice není z nejsofistikovanějších, ale hudba je chytlavá a mužská polovina publika pravděpodobně stejně bude věnovat pozornost spíše vizuální stránce klipu než titulkům.    Fanoušky počítačové hry World of Warcraft možná bude zajímat, že podle tance Alizée v tomto klipu vytvořila později společnost Blizzard tanec nočních elfek ve WoW. Všimněte si obzvlášť pasáže od času 3:18. ;-)   

Buďte vítáni u dalšího dílu našich Hudebních klenotů 20. století! Tentokrát trochu přitvrdíme přechodem k žánru zvanému grunge. Ano, Smells Like Teen Spirit od Nirvany. Nutno říct, že kdyby k překladu nebyly sepsané texty, které ovšem nikdy oficiálně publikovány nebyly, a jsou tedy sestavené z odposlechu, rozuměl bych Kurtovi tak každé páté slovo... Poslechněte si, jak se kdysi Kurt díval na teenagery, neboť právě o jejich životním stylu tato skladba je. Již déle zde na webu máme parodii od Weird Ala Yankovice a mně přišla zdejší absence originálního klipu zločinem proti lidskosti. Víc už vám o skupině a písničce v popisku řekne Adam Karas. Smells Like Teen Spirit, zřejmě nejznámější píseň grungeové skupiny Nirvana, byla vydána roku 1991. Také díky jednoduchému a chytlavému riffu se stala velmi oblíbenou písní především náctiletých posluchačů. Po zhlédnutí této skladby na MTV si fanoušci začali hojně kupovat album Nevermind, na kterém se tento hit nacházel. Sám zpěvák Kurt Cobain tuto skladbu začal nenávidět především z důvodu, že ji lidé chtěli slyšet na každém koncertě a většina z nich ani jinou píseň neznala. Skladba je považována za hymnu 90. let a pronikla na první místo hitparád v Belgii, Irsku, Novém Zélandu, Španělsku a Francii. Samotný riff byl nejspíš vymyšlen jako zkomolenina "More Than A Feeling" skupiny Boston, důkazem by mohlo být to, že když už "Teen Spirit" Kurta štval, zkombinoval jeho riff právě s riffem More Than A Feeling. Název "Smells Like Teen Spirit" je odvozen od nápisu na stěně při nějaké párty - "Kurt smells like teen spirit", což je doslova "Kurt voní jako náctiletá duše". Tak si to Kurt také vyložil, ovšem později zjistil, že "teen spirit" byl myšlen stejnojmenný parfém, který používala jeho přítelkyně. Text písně má vyjadřovat Kurtovy pocity, když byl náctiletým, avšak nikdy nebylo potvrzeno, co jimi doopravdy chtěl říct. Lidem tedy nezbylo než diskutovat. Uklízeč, kterého vidíte na začátku a v závěru videoklipu, má znázorňovat dřívější profesi Kurta Cobaina. Byl totiž vyhozen ze školy a právě v té samé škole, ze které ho vyhodili, dělal uklízeče. Nirvana byla americká grungeová kapela založená roku 1987 v Aberdeenu ve státě Washington. Zakládajícími členy byli Kurt Cobain (kytara, zpěv) a Krist Novoselic (basa). Na místě bubeníka nakonec zakotvil Dave Grohl, který byl poslední v řadě několika bubeníků, kteří se v Nirvaně vystřídali. V roce 1989 nahrála své první studiové album s názvem Bleach, avšak zlom nastal až vydáním alba Nevermind o tři roky později. Na něm se totiž nacházel dnešní klenot, který pomohl nastartovat kariéru, slávu a úspěch Nirvany. Skupinu proslavil především nenapodobitelný zpěvák Kurt Cobain a jeho životní osud. Sláva a mediální zájem o skupinu Kurta natolik zruinovaly, že začal brát tvrdé drogy. Jeho závislost se mu stala osudnou, když 5. dubna 1994 po obrovské dávce heroinu sepisuje dopis na rozloučenou a dává si brokovnici do úst. Jeho sebevražda způsobila rozpad skupiny.  

Posluchači Hudebních klenotů 20. století, buďte zdrávi! Minule jsme brázdili vody pohodové muziky a tento týden v nich i zůstaneme. S Karim jsme si pro vás připravili uvolněnou písničku z 80. let s nádechem jazzu a reggae - Don’t Worry, Be Happy od Bobbyho McFerrina. Don't Worry, Be Happy je nejznámější píseň Bobbyho McFerrina. Vyšla v roce 1988 na albu Simple Pleasures a velmi brzy obsadila přední příčky mnoha hitparád. Bobby McFerrin díky ní získal 3 ceny Grammy - za nejlepší nahrávku roku, nejlepší skladbu roku a nejlepší popový zpěv mezi muži. Píseň byla inspirována, stejně jako Baba O’Riley od The Who, filosofem a náboženským vůdcem indického původu Meherem Babou, který často používal právě heslo „Don't worry, be happy“. Na Internetu je v mnoha případech mylně označován za interpreta této písně Bob Marley (No Woman, No Cry), který však zemřel 11. května 1981, 7 let před jejím složením, a nikdy ji tedy nazpívat nemohl. Bobby McFerrin se narodil 11. března 1950 v Manhattanu. Bobby je americký jazzový a capella zpěvák, skladatel a dirigent. Je držitelem mnoha ocenění, ale do povědomí široké veřejnosti se nejvíce zapsal právě dnešním klenotem. První nástroj, na který se Bobby učil hrát, byl klarinet, ale kvůli rovnátkům byl donucen nástroj změnit a pokračoval studiem hry na klavír. Během studií se rozhodl pro kariéru muzikanta a ještě na střední škole založil skupinu Bobby Mack Quartet. V roce 1977 skončila jeho kariéra klavíristy a začal vystupovat jako zpěvák, od 90. let vystupuje i jako dirigent. V dnešní době stále koncertuje jako zpěvák a vystupuje jako dirigent s mnoha světoznámými soubory (jeho první album nahrané v pozici dirigenta bylo Paper Music z roku 1995). Jeho zatím poslední album, Vocabularies, bylo vydáno v roce 2010.

Děj původní trilogie Hvězdných válek už známe. Pojďme se podívat, co se dělo v 1. díle Skrytá hrozba. Weird Al Yankovic předělal písničku Dona McLeana American Pie a jako Obi-Wan Kenobi nám zazpívá, jak to vlastně všechno začalo...

Dnes jsem pro vás přeložil známou píseň od Afromana - Because I Got High (Protože jsem se zhulil). Upozornění: Video není vhodné pro osoby mladší 18 let!  

Posledně jsme tu měli starší hit z devadesátých let a dnes trochu poskočíme dopředu až do roku 2003, kdy vznikla tato úžasná písnička od kapely Linkin Park. Netroufám si říct "rockové kapely", protože členové skupiny se očividně rozhodli, že již nebudou nadále pokračovat pouze a jen v rockové tvorbě, za což mluví jejich debutová písnička z nového alba "A Thousand Suns", které by podle všeho mělo do stánků dorazit již toto úterý (14.9). Text písně Breaking The Habit vypráví o drogové závislosti nejbližších přátel. Spekulovalo se o tom, že slova v tomto textu mají cosi společného s Chesterem Benningtonen (Chazy Chaz, Chemist), hlavním zpěvákem skupiny Linkin Park. Ten si totiž v dětství prošel peklem, když byl sexuálně zneužíván jedním známým jeho rodiny. Ve svých jedenácti letech musel čelit rozvodu jeho rodičů, což později vedlo k tomu, že propadl drogám... Silným argumentem je však fakt, že v době, co extrémně krátkozraký Mike Shinoda tuto píseň psal, ještě Chazyho neznal...

Dobré středeční ráno. Představujeme vám další Hudební klenot 20. století. Jde o hitovku, kterou si jednou pustíte a už ji nemůžete dostat celý den z hlavy. Řeč je o skladbě Lemon Tree, kterou přivedla na svět německá skupina Fools Garden. Své středeční informace nese Kari. Lemon Tree byla nahrána roku 1994, objevila se na Dish of the Day a o rok později vyšla jako singl. V roce 1996 se tento song stal hlavním mezinárodním hitem. Skladba obsadila 1. místo v domácí německé hitparádě. Novou verzi této písně nahrála skupina v roce 2009 pro kompilaci High Times - The Best of Fools Garden. Dodnes je tento song velmi známý a dobře prodávaný po celém světě. Fools Garden je německá skupina, která vznikla v roce 1991 v Pforzheimu (tehdy se ještě jmenovala Fool's Garden) ve složení: Peter Freudenthaler (zpěv), Volker Hinkel (kytara), Thomas Mangold (basa), Roland Röhl (klávesy) a Ralf Wochele (bicí). Kapela vydala celkem 7 alb, z nichž největší zlom a slávu jí zajistilo v pořadí 3. album s názvem Dish of the Day. Na tomto albu se totiž nacházel dnešní klenot, díky kterému zná kapelu většina lidí. Skupinu v roce 2003 opustil baskytarista, kytarista a bubeník. Všichni 3 byli nahrazeni a kapela hraje v této obměněné sestavě dodnes. Po nahrazení jednotlivých členů se kapela přejmenovala z Fool's Garden na Fools Garden (zajímavé). Na koncertech hrají často covery britských rokenrolových skupin, jako například od The Beatles (Help!) či The Who (Baba O’Riley). Pár coverovaných písní od skupiny The Beatles se dokonce objevilo na albech samotných Fools Garden. Máte nějaký soukromý tip na to, co by se tu příští středu mělo objevit? Neváhejte a napište nám do komentářů, třeba příště vybereme právě ten váš oblíbený song.

Píseň Bitter Sweet Symphony od britské alternativní rockové kapely The Verve sice není doslova filmovou písní, protože nebyla složena přímo pro film, ale nejméně v jednom hrála tak významnou roli, že by byla škoda ji zde nezmínit. Objevila se v roce 1997 na albu Urban Hymns a doprovázela ji obvinění z plagiátorství, protože melodie kopíruje píseň The Last Time od The Rolling Stones (především tedy její orchestrální verzi od Andrewa Loog Oldhama). Její autorství bylo proto nakonec připsáno právě Keithu Richardsovi a Micku Jaggerovi z The Rolling Stones. Píseň i video přes všechny tahanice získaly nominace na British Awards a také Grammy, navíc mnoho médií píseň zařadilo do žebříčků nejlepších písní všech dob. V roce 1999 se Bittersweet Symphony objevila v závěru filmu Velmi nebezpečné známosti (Cruel Intentions), což je důvod, proč se objevuje právě v rubrice Filmové písně. Její text je kritikou konzumní společnosti a uspěchané doby, což konec filmu dokonale vystihlo.  

Většina světa poznala norské bratrské duo Ylvis až díky megahitu "Jak dělá liška?", ale tito dva výborní muzikanti a komici vytvářeli skvělé písně již několik let. A často v naprosto odlišných hudebních žánrech. Příkladem za všechny budiž monumentální rocková balada Jan Egeland, která je oslavou jednoho nenápadného norského politika a bojovníka za lidská práva ve službách OSN. Zároveň však jde i o chytrou parodii na samotný žánr, který často vyobrazuje hrdiny svých písní téměř jako antické polobohy. Myslíte, že by některý z českých politiků zasloužil podobnou oslavnou píseň?   Pozn.: Jonas Gahr Støre i Jens Stoltenberg, o kterých se zpívá v první sloce, jsou Egelandovými spolustraníky. Jensovi se často vytýká, že ve světě politiky uspěl jen díky svému slavnému otci Thorvaldovi, taktéž prominentnímu politikovi. Mírová dohoda z Osla se týkala Izraele a Palestiny a byla podepsána roku 1993 v Bílém domě. Jednalo se o klíčový okamžik vzájemného konfliktu obou zemí, při kterém Palestinci poprvé oficiálně uznali existenci Izraele. Jan Egeland tehdy zprostředkovával jednání mezi oběma stranami.

Další video od Stephena Lynche navazuje přesně tam, kde skončilo to předchozí. Stephen v něm vyprávěl, že když je na cestách, stýská se mu po kamarádech... a obzvlášť po jednom zvláštním kamarádovi!

Zdravím posluchače Hudebních klenotů 20. století. Dnes jsem pro vás přeložil jednu z mých nejoblíbenějších písní. More Than a Feeling je singl ze stejnojmeného alba od kapely Boston. Umístil se jako pátý v prestižním hudebním žebříčku Billboard Hot 100. Tato skladba je jedním z pilířů klasického rocku. Můžete ji znát z trailerů k filmu Muži, co zírají na kozy a z filmu samotného.

Conanova show se celý tento týden vysílá z newyorského divadla Apollo, které se nachází ve slavné černošské čtvrti Harlem. Proto nebude určitě nouze o celou řadu nových videí a remotů z terénu. Jako první vám přináším Conanovu procházku po Harlemu, při které si udělá několik nových přátel, včetně Vivian.

V dnešním díle vám všichni hlavní hrdinové otevřou své srdce a svěří se se svými tajemstvími. Navíc se můžete těšit na novou kouzelnou bytost, kterou znáte určitě moc dobře z knížek, ale v potterovském muzikálu se až do tohoto dílu neobjevila. Přeji příjemnou zábavu. Pokud jste neviděli předchozí díly, najdete je zde.

Skladba Dreams byla v roce 1993 prvním singlem kapely The Cranberries. V době svého vydání s ní však skupina velkou díru do světa neudělala, nejlepším umístěním v žebříčku bylo deváté místo v Irské hitparádě. Ovšem následné turné po USA se setkalo s úspěchem a druhé album No Need to Argue a hlavně singl Zombie už kapele přinesly vytoužený věhlas. Skladbu Dreams složila zpěvačka Dolores O’Riordan a kytarista Michael Hogan. S úspěšnou cover verzí této písně s názvem Dream to Me přišla v roce 2001 skupina Dario G.  The Cranberries vznikli roku 1989 v Limericku v Irsku. Když zakládající členové pořádali konkurz na zpěvačku, přišla teprve šestnáctiletá Dolores, která zazpívala vlastní skladbu Linger, později úspěšný hit. První album Nothing Left at All vydali v nákladu 300 kusů ještě pod názvem The Cranberry Saw Us. Poté změnili název na The Cranberries a vydali desku Everybody Else Is Doing It, So Why Can't We?, které se dočkalo přísné kritiky. Druhé album, zmiňované No Need to Argue však už bylo nesmírně úspěšné a skladba Zombie dokonce vynesla cenu MTV za nejlepší skladbu roku. Kapela poté vydává ještě další tři alba a kompilaci největších hitů. V roce 2003 se kapela rozpadla, aby se její členové mohli věnovat svým sólovým kariérám. V roce 2009 se však dali znovu dohromady, vyjeli na turné a v roce 2012 vydali zatím poslední desku Roses.

Blížíme se do finále. Už nám zbývají jen čtyři díly a bude konec. V tom dnešním vrcholí pátrání po viteálu a také uvidíte jednoho velkého zrádce! :-) Pokud jste prošvihli předchozí díly, najdete je zde. Pozn.: Věta, kterou jsem přeložil jako: "Musíš sledovat hru, Weasley!" je odkazem na Muzikál ze střední, který mají autoři A Very Potter Musicalu evidentně velice rádi. :-D Přesně takhle se jmenuje jedna písnička, kterou zpívá v muzikálu sám Zefron. Kdyby vás náhodou zajímala, videoklip si můžete pustit zde.