Videoklipy

Blink 182 je skupinou, kterou znal před cca 10 lety prakticky každý a jež měla velký vliv na mnoho tehdejších mladých muzikantů snažících se v garáži rozjet podobnou hudbu. Skupina svůj zvuk a styl postupně rozvíjela, ale nejslavnější byla jejich infantilní éra, z níž taky pochází tento dnešní hudební trojlístek. Z pozdější tvorby se pak můžete znovu podívat na již přeloženou píseň I Miss You.

Dragonforce je vzpomínka na můj maturitní ples, protože tahle partička z Anglie při mém nástupu rozčísla vzduch doposud plný známých popových hitů. :) Bohužel se nedostalo na úžasná sóla Hermana Li a Sama Totmana v druhé polovině písně. Kapela byla založena roku 1999 v Londýně. Jsou známí obrovskou rychlostí hraní dvou souznějících kytar, texty jsou převážně fantasy náměty. Svůj hudební styl sami označují jako extreme power metal. Through the Fire and Flames z alba Inhuman Rampage je prý jedna z nejtěžších skladeb, které si můžete zahrát v seriích Guitar Hero. Přiznejte se, kdo jste viděl vystoupení Dragonforce na Masters of Rock 2009 a líbilo se vám stejně jako mně? :)

Stan Lee jako tvůrce komiksových postav se svým nakladatelstvím Marvel ovládl trh nejen pro dospělé, ale i děti. Na děti je zaměřen také tvůrce slavných loutek The Muppets, Jim Henson. Kdo z nich má navrch? Nebo je ve hře ještě další muž? Kdo vyhrál? A kdo přijde příště? Vy rozhodnete! Kdo přijde příště? Lewis a Clark vs Bill a TedMaster Chief vs Leonidas   Poznámky: Budou později. :D

Nizozemská Epica se začala čím dál více objevovat v požadavcích, takže je konečně tu. Všichni dobře známe souznění operního hlasu Simone Simons a growlu Marka Jansena. Původně se kapela jmenovala Sahara Dust, ale v roce 2003 se název změnil. Byl inspirován albem od amerických Kamelot, se kterými si Simone několikrát zazpívala. Ještě jako Sahara Dust vydali demo Cry for the Moon, později se skladba objevila na debutovém albu The Phantom Agony (2003). Cry for the Moon je jedna ze série 10 skladeb, které dohromady dávají soubor The Embrace That Smothers (Objetí, které dusí), jehož hlavním strůjcem je Mark Jansen. Texty se zaměřují na nebezpečí organizovaného náboženství. Čtyři skladby najdeme ještě v tvorbě After Forever, kde Jansen působil, tři jsou na již zmiňovaném albu The Phantom Agony, zbylé tři na desce The Divine Conspiracy (2007). V pořadí druhé album Consign to Oblivion (2005) je inspirované mayskou civilizací a začíná na něm další sága, A New Age Dawns, čítající sedm skladeb, z nichž tři pokračují na Design Your Universe (2009). Nové, páté album by mělo vyjít 9. března 2012.

Dnes tu pro jemnější povahy mám trochu poweru, tentokrát s fanoušskovským videem jako poctu Final Fantasy. Stratovarius vznikli už v roce 1984 a jsou považováni za špičku v oboru. Na prvních třech albech uslyšíte hlas kytaristy Tima Tolkkiho, ale od roku 1995 a CD Fourth Dimension se hlavním zpěvákem stává Timo Kotipelto. Tolkki však dál stojí za všemi písněmi jako jejich autor. Fourth Dimension bylo pro kapelu přelomové i tím, že začala do svých nahrávek zakomponovávat orchestr. Kvůli rozdílným názorům na směr, kterým by se Stratovarius měli dál ubírat, opustil skupinu i poslední ze zakládajících členů, Tuomo Lasilla. Orchestr na albu Episode ukázal novou symfonickou stránku finských power metalistů a fanouškům se líbila. Z dalšího počinu Visions pochází velmi oblíbené písně Kiss of Judas a především Black Diamond. Pokud se nepletu, své vystoupení na MORu 2009 Stratovarius odpálili hitovkou Hunting High and Low. Po dvojalbu Elements si kapela po nervovém zhroucení Tolkkiho v roce 2004 dala na chvíli pauzu. Znovu se dali dohromady za necelý rok a nahráli CD pojmenované prostě Stratovarius. Jenže to nebylo fanoušky přijato s velkým nadšením kvůli změně stylu a kapela prošla dalším černým obdobím. Spory nakonec vyústily v rozpuštění skupiny a konečným odchodem Tolkkiho, který založil novou kapelu - Revolution Rennaisance. Zbývající členové Stratovarius však chtěli hrát dál, jenže práva na název a vše ostatní patřila Tolkkimu. Ten však nakonec podepsal smlouvu o převodu práv s Kotipeltem, a tak mohla v roce 2009 světlo světa spatřit nová deska Polaris. Nejnovějším albem je Elysium vydaným letos v lednu. Líbí se vám Stratovarius? Znáte Revolution Rennaisance? Co byste tu uvítali příště? Komentujte. :)

Dnes tu pro vás mám jednu originální metalovou kapelu z Německa. Tvoří ji pět zpěváku a jeden bubeník. Van Canto je totiž a cappella skupina (sami si říkají Hero Metal A cappella). Hudební nástroje imitují svými hlasy (kromě již zmíněných bubnů). Vznikli v roce 2006 a rovnou stihli vydat své debutové album A Storm to Come. Obsahuje devět skladeb a největší pozornost si sklidila právě cover verze písně Battery od Metallicy. Druhé album Hero obsahuje rovnou pět cover verzí: Kings of Metal (Manowar), Wishmaster (Nightwish), The Bard’s Song (Blind Guardian), Stormbringer (Deep Purple) a Fear of the Dark (Iron Maiden). Rozhodně vám doporučuji pustit si je všechny, je to zajímavé porovnání s originály. O další dva roky později vychází třetí deska Tribe of Force. Většina písní je vlastní tvorba Van Canta, kromě coverů Master of Puppets (Metallica) a Rebellion (Grave Digger). Kapela se podílela doprovodnými vokály na albu At the Edge of Time od Blind Gardian a je možné je slyšet i v písni Tarji Turunen, Anteroom of Death. Zatím poslední CD z roku 2011 se jmenuje Break the Silence. I na něm najdeme několik cover verzí. Například na coveru Primo Victoria (Sabaton) hostuje sám Joakim Brodén. Tak jak se vám a cappella metal líbí? Pustili jste si toho od nich víc?

Slíbení Ensiferum jsou tu! Místo klipu uvidíte celkem povedené fanoušskovské video se záběry z Pána prstenů. Informace o kapele si pro vás připravil Dorten, za což mu patří můj dík. :) Ensiferum (z latinského ensĭfĕrum - "ten co nosí meč") je finská folk/viking metalová kapela, založená roku 1995 Markusem Toivonenem který, po mnohých změnách v sestavě, zbyl jako jediný původní člen kapely. Markus skládá většinu hudby, texty psal do svého odchodu Jari Mäenpää, poté se na nich podílelo více členů a na desce „From Afar“ většinu práce spáchal Sami Hinkka . Roku 2001 vydali po třech demech debutové album „Ensiferum“. Dva roky na to, po dokončení práce na druhém albu, z kapely odchází původní vokál a doprovodný kytarista Jari Mäenpää, kterého vystřídá na stejné pozici Petri Lindroos z kapely Norther. Roku 2004 vychází zmiňované druhé album „Iron“ ze kterého pochází i dnešní píseň „Into Battle“. Další rok pracovali na EP „Dragonheads“, obsahující dvě přepracované demo nahrávky, které bylo vydáno v únoru 2006. Ke konci roku jsou zase ve studiu a v dubnu roku následujícího vydávají třetí studiovou desku nesoucí název „Victory Songs“. V roce 2008 byli už za headlinery Paganfest Tour festivalů v Severní Americe a v Evropě. Jako další studiová deska vychází roku 2009, zatím poslední, kritiky vlažně přijatá, „From Afar“. Nynější sestavu tvoří: Petri Lindroos (hlavní vokál, doprovodná kytara) Markus Toivonen (hlavní kytara, doprovodný vokál) Sami Hinkka (baskytara, doprovodný vokál) Janne Parviainen (bicí) Emmi Silvennoinen (klávesy, doprovodný vokál) V tuto dobu se účastní „The Ugly World Tour 2011“ společně s kapelami podobného ražení (Children of Bodom, Amon Amarth, Machinae Supremacy). Včera jste je mohli vidět ve Folimance v Praze společně s Children of Bodom a Machinae Supremacy. Byl jste někdo?

Písnička od poměrně neznámého američana Warrena Williama Zevona, který zemřel v roce 2003 z dálky působí nudně a tuctově, ale když se zaposloucháte a pochopíte, o čem se zpívá, je to najednou super! Přesně toho si všiml i Kevin Smith, režisér, scénárista a herec, stojící za filmy Clerks, Clerks 2, Hledá se Amy, Dogma, atd... Kevin totiž prohlásil, že jeho další filmový počin "Hit Somebody" má být z prostředí ledního hokeje a začal psát scénář, jehož vzorem je právě tato píseň. Filmu bychom se mohli dočkat někdy v letech 2011-2012 a do role Buddyho by si Smith přál obsadit Seann William Scotta Ať už to dopadne jakkoli, těším se jako malej Jarda... a co vy?

Zakládám novou pravidelnou relaci, kterou jsem pojmenoval Alternativní okénko a u které se budeme, doufám, každý pátek v 7:30 ráno v hojném počtu setkávat. :-) V Alternativním okénku se vám pokusím představit inteprety, kteří nejsou v našich luzích a hájích dostatečně známí, protože dnešní hitparády jsou z velké části přeplněny elektronickými písněmi, rapem a dalšími kousky "na který se skvěle paří". Nic proti nim, i já si někdy s chutí tyhle písničky poslechnu, ale přednost dávám něčemu trochu jinému. Svůj hudební vkus vám samozřejmě nebudu nutit a je mi jasné, že ohlasy nebudou ani zdaleka jen pozitivní, ale doufám, že vám trochu rozšířím obzory a pomohu vám objevit hudební interprety, na které byste jinak možná nikdy nenarazili. Těšit se můžete především na indie hudbu, alternativní rock, trip-hop a méně známé elektronické kapely. Toto okénko jsem se rozhodl odstartovat písní od kapely Keane, která je ve světě poměrně známá, ale v České republice o ní moc slyšet není. Jedná se o pop-rockové trio z Británie, jehož styl je právě kvůli původu často označován jako britpop. Keane tvoří líbivou muziku s výrazným mužským hlasem, který zajišťuje Tom Chaplin. Zbylí dva členové se jmenují Tim Rice-Oxley (klavír) a Richard Hughers (bicí). A to je vše! Ano, žádná kytara se nekoná. Právě díky "absenci" kytary mají Keane velice specifický zvuk a někteří z vás si proto možná budou říkat, že tomu něco chybí. Nicméně mě si právě díky této zvláštnosti získali a spolu s Rilo Kiley, Bloc Party a Arcade Fire patří k mým nejoblíbenějším kapelám. Na kontě mají zatím tři alba: Hopes and Fears (2004), Under the Iron Sea (2006) a Perfect Symmetry (2008) a nutno podotknout, že se jedná o mimořádně vyrovnanou tvorbu. Všechna jejich alba si rád pustím kdykoliv celá bez přeskakování písniček, což se mi moc často nestává. Text písně Bad Dream si plno lidí vykládá jako líčení příběhu nějakého zamilovaného páru, ale frontman kapely prý údajně před jedním z koncertů vysvětlil, že píseň pojednává o vojákovi, který odchází do války. Této variantě jsem také svůj překlad přizpůsobil. Doufám, že si zde Keane najdou své příznivce a těším se na shledání zase za týden. :-) Znali jste Keane, nebo o nich slyšíte poprvé? Jakou jejich píseň máte nejradši? Pište do komentářů...

Aloe Blacc se narodil v roce 1979 a je to americký soulový zpěvák, raper a hudebník. Svou kariéru začal v roce 1995 jako raper s producentem Exilem, se kterým utvořil hip-hopové duo Emanon. Toto duo vydalo dohromady celkem 6 alb. V té době Blacc také navázal spolupráci s francouzskou jazzovou kapelou Jazz Liberatorz. V roce 2003 se upsal nahrávací společnosti Stones Throw Record a začal svou sólovou kariéru. Tentýž rok vydal své debutové EP. Následovalo vydání debutového alba s názvem Shine Through (2006). Poté vyrazil v rámci dua Emanon na koncertní šňůru po Evropě a Americe a pečlivě pracoval na druhém sólovém albu. Druhé album s názvem Good Things (2010) bylo stále ještě vydáno společností Stones Throw Record, ale ve stejném roce Blacc podepsal smlouvu s Epic Records, kteří se měli postarat o šíření desky ve Spojeném království a Irsku. Píseň, kterou jsem si pro vás dnes připravil s překladem, byla použita v úvodní znělce seriálu televizní stanice HBO s názvem Jak dobýt Ameriku, kde jsem ji také poprvé slyšel, i když jsem nevěděl, kdo je jejím autorem. Tento singl slavil velký úspěch a Blacc s ním vystoupil u Jimmyho Fallona, Conana O'Briena, Grahama Nortona a v několika dalších show. Píseň je také součástí soundtracku k boxerské hře Fight Night Champion od společnosti EA Sports. Píseň prorazila i v Evropě, kde se v mnoha zemích dostala do první desítky hudební hitparády. Osobně mě Aloe Blacc zaujal na letošním ročníku slavného hudebního festivalu v Glastonbury. Přímo na místě jsem bohužel nebyl, ale sledoval jsem přenosy na BBC a jeho živé vystoupení bylo fenomenální. Proto sem kromě videoklipu k písni přidávám i akustické vystoupení z Glastonbury, ve kterém je nádherně vidět, s jakou lehkostí Aloe zpívá. Skoro byste si řekli, že to není vůbec těžké a může tak zpívat každý. ;-)

Ryan Higa a jeho kanál nigahiga jsou na YouTube hodně velký pojem. Kanál má cca 12,5 milionů odběratelů a všechna videa aktuálně téměř dvě miliardy zhlédnutí. Navíc jsou jeho skeče, parodie a hudební videa fakt dobré, proto se s Ryanem od teď budeme setkávat častěji. Jako první je tu videoklip k písni Coffee Shop Love, kterou napsal společně s dalším YouTuberem Joshem Goldenem. Počkejte si na závěr videa. Není to jen prostoduchý popík, ale má to skrytou pointu. ;)

Po několikatýdenním výpadku vám přináším další vydání Alternativního okénka. Tentokrát si v něm konečně představíme skvělou kapelu Mando Diao. Mando Diao je alternativní rocková kapela ze Švédska. Proslavili se především svou deskou s názvem Hurricane Bar, ale vřele vám doporučuji i zbytek jejich tvorby. Kapelu tvoří Gustaf Norén (zpěv, kytara), Björn Dixgård (zpěv, kytara), Carl-Johan Fogelklou (baskytara) a Mats Björke (klavír, klávesy). Do tohoto příspěvku jsem pro vás přidal oficiální videoklip, ale také jedno energické vystoupení, které vám dokáže, že kluci umí i naživo. :-) Videoklip: Živé vystoupení:

Dnes tu mám splněné přání pro Verdanta. Minulý čtvrtek si v komentářích pod videem napsal o Trivium, takže tady jsou! Trivium se dali dohromady díky soutěži talentů na střední škole. Brad Lewter si tam všiml kvalit Matta Heafyho a společně s bubeníkem Travisem Smithem založili kapelu. Lewter za nedlouho odešel a na post zpěváka se dostal Heafy. Debutové album Ember to Inferno vydali v roce 2003, Heafymu bylo tenkrát pouhých sedmnáct let. Druhá deska Ascendancy pod hlavičkou Roadrunner Records sklidila pozitivní kritiku. 411mania ho ohodnotila 10 body z 10 a předpověděla, že za dvacet let budou Trivium stejně významní jako třeba Sabbath, Slayer nebo Metallica. Na třetím CD The Crusade (2006) je patrný přesun kapely k thrashové tvorbě. Heafy se vzdal screamingu, protože prý stejně nikdy neměl rád kapely, které screaming používaly. Texty se zaměřují na slavná úmrtí/vraždy a na sjednocení patrné např. v písni Anthem (We Are the Fire). Pak ale přišlo čtvrté Shogun (2008) a screaming byl zpátky na scéně. Skladby pojednávají překvapivě mimo jiné i o řecké mytologii a japonských vojenských zvycích. O čem je Down from the Sky pochopíte po zhlédnutí dnešního videa. Zatím poslední vydanou deskou je In Waves z loňského roku. Trivium už mají nejspíš svá nejlepší tvůrčí léta za sebou. Stále si však udržují velmi dobrý standard, který fanoušky těší a kritiky rozděluje na dva tábory.

O Megadeth tu byla nejedna prosba, takže tady jsou. Tihle Američané totiž patří k „Velké thrashové čtyřce“ a koncertní pódia brázdí už od roku 1983. Zakládající členové byli kytarista a zpěvák Dave Mustaine (po vyhazovu z Metallicy), basák Dave Ellefson, kytarista Greg Handevidt a bubeník Dijon Carruthers. Sestava se mnohokrát měnila i kvůli užívání drog až nakonec dospěla do současné podoby:  Mustaine, Ellefson, kytarista Chris Broderick a bubeník Shawn Drover. Kapela byla v roce 2002 nucena přerušit svou činnost, protože Mustaine utrpěl nervové zranění levé ruky. Vrátili se za dva roky s novým, v pořadí již desátým albem The System Has Failed. Nejúspěšnějším albem zůstává Countdown to Extinction (1992), ale oblíbená jsou i Youthanasia (1994), Cryptic Writings (1997), United Abominations (2007) a Endgame (2009). V listopadu letošního roku se očekává vydání novinky TH1RT3EN. Dave Mustaine je známý svými nevybíravými výroky na adresu členů Slayer, Metallicy a jiných a ti mu to obratem vrací. Svědectví o nepřátelství mezi Mustainem a Ulrichem (Metallica) je i v dokumentu o Metallice, Some Kind of Monster, i když Mustaine se nechal slyšet, že byl snímek sestříhán tak, aby ho líčil v nelichotivém světle. Holy Wars… The Punishment Due najdete na albu Rust in Peace (1990). Předlohou je konflikt v Severním Irsku. Šlo o boj mezi protestantskými unionisty a katolickými nacionalisty o připojení Severního Irska k Irské republice.  

Psali jste si o ně, tak tady jsou. Machine Head jsou představiteli takzvané Nové vlny amerického heavy metalu (podobně jako třeba Pantera). Jejich styl se zařazuje do škatulky pod názvem groove nebo thrash metal. Skupina vznikla v roce 1991 na popud zpěváka a kytaristy Roberta Flynna, který přibral ještě basáka Adama Ducea. Tito dva na svých postech vydrželi až dodnes, jinak se sestava za dobu fungování skupiny stihla několikrát obměnit. Podobnost názvu kapely s albem od Deep Purple je čistě náhodná. Debutové album se jmenuje Burn My Eyes a vyšlo v roce 1994. Pod taktovkou Roadrunner Records zaznamenalo obrovský úspěch a v prodeji ho překonalo až debutové album Slipknot (1999). Hned první dvě skladby, Davidian a Old, si rozhodně nesmíte nechat ujít, pokud je ještě neznáte.Druhá studiovka The More Things Change… je z roku 1997. Poprvé se na ní představil současný bubeník Dave McClain. Zato kytarista Logan Mader si na tomto albu zahrál naposledy, protože se jednou objevil na zkoušce sjetý pervitinem a se spoustou nevybíravých slov se s kapelou rozloučil.Třetí deska vyšla o dva roky později a nese název The Burning Red. Odborná veřejnost i fanoušci skupinu obvinili, že se změnou stylu snaží podobat komerčně úspěšným kapelám. Navzdory těmto silným výrokům se The Burning Red stalo nejprodávanějším albem skupiny na několik dalších let.V pořadí čtvrtým albem je Supercharger (2001), ovšem svému jménu nedostálo. Navíc klip ke Crashing Around You byl stažen z MTV, protože v něm byl hořící mrakodrap, což nebylo krátce po 11. září žádoucí.Přestože jsou Machine Head americká kapela, neměli smlouvu s americkou společností až do vydání velmi úspěšné desky Through the Ashes of Empires (2003). Z ní stojí za zmínku například skladba Imperium. O tomto albu se tvrdí, že je takovým shrnutím tvorby kapely. Obsahuje totiž úspěšné prvky z alb minulých a fanouškům i kritikům se velmi líbí.Na řadu přichází již šestá studiovka The Blackening (2007), kritiky vychvalovaná až do nebes a přirovnávaná k Master of Puppets od Metallicy. Singl Aesthetics of Hate byl napsán jako reakce na článek Williama Grima, který schvaloval vraždu Dimebaga Abbotta. Flynnův text je naopak pocta Dimebagovi. Halo pochází právě z The Blackening, jak už ostatně napověděl obrázek videa.Sedmičku prozatím vydaných alb uzavírá Unto the Locust z listopadu loňského roku. 

Calle 13 je duo nevlastních bratrů z Portorika, které debutovalo v roce 2005. Jejich tvorba je ovlivněna mnoha hudebními styly, ale nejvíce se blíží rapu a reaggeatonu, ale narozdíl od většiny reaggetonu jsou jejich texty humorné, sarkastické a kritické, díky čemuž jsou v Jižní Americe zbožňováni. Vyhráli 3 ceny Latin Grammy a na kontě již mají 5 studiových alb. Představují se vám Residente a Visitante alias Calle 13 ...

Dnešní klenoty opět využiju k tomu, abych vás pozvala do kina, tentokrát na Aerosmith: Rock for the Rising Sun, který se promítá v několika málo českých kinech v rámci projektu ŽIVĚ titulky od naší překladatelky Atevi. Bližší informace o snímku včetně termínů a míst promítání najdete zde. Tak se nezapomeňte přijít podívat a určitě nepřijdete ani o tuhle jejich skvělou vypalovačku.

V dnešním vydání Alternativního okénka se podíváme na další hudební styl, kterým je reggae. Pokud nevíte, čím se tento hudební styl vyznačuje, odkážu vás na Wikipedii, protože nemá smysl, abych sem to samé vypisoval vlastními slovy. Osobně si reggae poslechnu spíš příležitostně a nemám v něm takový přehled, nicméně jsem jednou narazil na album Nile (2005) a byl jsem z něj nadšen. Patrice Bart-Williams se narodil 9. července 1979 německé matce a otci ze Sierry Leone, ale nebojte se, německy nezpívá. Jinak bych ho ani neposlouchal. :-) Nicméně jeho písně mají hodně silné hudební motivy a zajímavé texty, a proto jsem se rozhodl pro vás na dnešek přeložit skladbu Today z již zmíněného alba. Konkrétně uvidíte vystoupení z koncertu, který se konal v Paříži v roce 2006. Doufám, že mě za toto odbočení od méně známých rockových interpretů neukamenujete a jsem zvědav na vaše názory.

Nebudu předstírat, že jsem tuhle písničku, ba i kapelu Arcade Fire, znal před zhlédnutím traileru na film Max a Maxipříšerky. Myslím, že řada lidí tuhle kapelu objevila právě díky tomuto filmu. Pro mě osobně je Wake Up však víceméně jediná písnička, která se mi od této kanadské kapely líbí. Jak je to ve vašem případě?

Dovoluji si tvrdit, že dnešní kapelu drtivá většina z vás nezná. Pocházejí z Itálie a hrají melodic death metal, do kterého často zakomponovávají smyčcový kvartet. Debutové album Devoid vydali v roce 2000. Z něj stojí za zmínku například skladba Dolls, ale dejte si pozor na smyčcový part, mohl by vám uvíznout na dlouhou dobu v hlavě. ;-) Druhá deska z roku 2003 se jmenuje Forget Me Not. Za poslech určitě stojí píseň Defaced. Třetí album The Diarist (2006) je koncepčí dílo vyprávějící o dobývání Leningradu (Petrohradu) během druhé světové války. Zatím poslední vydanou deskou je Weaver of Forgotten (2010). Tak jak se vám Dark Lunacy líbí? P.S.: Vzhledem k tomu, že nejde o příliš známou kapelu, je u nich o klipy docela nouze. Proto je dnešní video jen obrázková slideshow.

Blíží se nám vydání nového alba švédské kapely Sabaton. Fanoušci v Evropě se na něj mohou těšit 25. května a ti, co se chystají například na letošní Masters of Rock, si budou moci poslechnout novou sestavu na vlastní uši. :) Píseň Carolus Rex: Změny v sestavě:

V dnešním okénku Urban music udělám reklamu svému kamarádovi Ervínu Hausvaterovi, který sám rap dělá s havlíčkobrodskou skupinou Memento Mori a mimo jiné se věnuje i překladům rapových písní od méně známých autorů. Jeho kanál na YouTube můžete navštívit kliknutím zde. Tímto mu předávám slovo. Dalším nezávislým interpretem, který si jistě zaslouží vaši pozornost, je anglický raper jménem Lowkey. Lowkey, vlastním jménem Kareem Denis, je nejen raper, ale v neposlední řadě také politický aktivista, dramatik a básník. Otec Brit, matka Iráčanka, a i to se velmi odráží na Lowkeyho tvorbě, která se týká například problematiky terorismu, válčení na Blízkém východě a politky jako takové. Skladba Relatives pochází z alba Dear Listener z roku 2009 a jako host se zde objevuje Logic. Video i skladba jsou po formální i obsahové stránce značně netypické, Lowkey a Logic promlouvají skrz dvě postavy - britského mladíka, který se přidal k armádě, a iráckým chlapcem a neobvykle se střídají po jednom až dvou verších. Samotní interpreti se ve videu objevují pouze v předmluvě. Obsah netřeba prozrazovat, samotná skladba mluví za vše.

Po dlouhé době jsem se rozhodl, že se v Alternativním okénku vrátíme k indie rock skupině Arcade Fire. scr00chy pro vás již před rokem přeložil nádhernou písničku Wake Up z prvního alba, dnes od této kanadské skupiny, oceněné Grammy, uslyšíte píseň The Suburbs z jejich alba nejnovějšího. Určitě nesmím zapomenout zmínit, že za kolaborace samotných Arcade Fire a režiséra Spikea Jonze vznikl zajímavý krátkometrážní film Scenes from the Suburbs, a právě z něj pocházejí záběry v tomto videoklipu.

U minulé písničky od Sary Bareilles mi bylo vyčteno, že do Alternativního okénka nepatří, takže dnes přidávám překlad písně, která sem podle mě patří určitě. Je totiž od v Česku bohužel téměř neznámé trip-hopové kapely s názvem 8mm. Toto hudební trio se skládá z manželského páru Juliette a Seana Beavanových a Jona Nicholsona. Kapela si po nenápadném začátku získala kritiky a všiml si jí například i vlivný hudební odborník Nic Harcourt z rádia KCRW. Člen kapely Sean Beavan spolupracoval jako producent a zvukový technik i s takovými jmény jako Nine Inch Nails, Depeche Mode, No Doubt nebo System of a Down. V roce 2006 vydala kapela své debutové a zatím také poslední album s názvem Songs to Love and Die By, na kterém najdete celkem deset převážně pomalých (jak už je u trip-hopu zvykem) a atmosferických skladeb. Pro dnešní překlad jsem si vybral smutnou píseň No Way Back. Věřím, že kromě kvalitní a působivé hudby oceníte i charismatickou sexy frontmanku s roztomilou mezírkou mezi zuby. ;-) Do komentářů napište, jak se vám kapela líbila a jestli jste ji už předtím znali.

Jak jsem psal minule, v Alternativním okénku se zaměřím i na jiné styly než alternativní rock. Proto vám dnes servíruji překlad mé oblíbené písně od skvělé trip-hopové kapely Zero 7. Pokud nevíte, co je to trip-hop, a děsí vás přílišná podobnost názvu s hip-hopem, který třeba vůbec nemusíte, můžete se uklidnit. Trip-hop je druh taneční hudby, která je hrána na elektrické nástroje a vyznačuje se pomalým tempem. Tento hudební styl prý vznikl v britském Bristolu. Trip-hop je hodně instrumentální (často se v písních vůbec nezpívá), využívá velké spousty zvukových efektu a nerapuje se v něm. Je to prostě taková uklidňující muzika ideální k poslechu po opravdu náročném dni. :-) Nejznámějšími trip-hopovými kapelami jsou zřejmě Massive Attack a Portishead. Druhou zmíněnou kapelu budete moci vidět naživo na letošním ročníku slovenského festivalu Bažant Pohoda, ne který se i já sám již podruhé chystám. Zero 7 je elektronické duo, které tvoří Henry Binns a Sam Hardaker. Nicméně na jejich koncertech uvidíte na pódiu většinou mnohem více lidí. Spolupracují totiž s celou řadou hudebníků a především vokalistů, kteří pomáhají svými hlasy dotvořit jejich výbornou hudbu. Své hlasy jim propůjčil například José Gonzáles, Sia Furler (od které už jsem tu jednu píseň překládal a bohužel docela propadla), Mozez, Tina Dico a další... Na svém kontě mají zatím 4 studiová alba, ze kterých u mě vede jejich debut Simple Things (2001). Přesto drží laťku kvality stále hodně vysoko a často poslouchám i jejich ostatní placky. Znali jste trip-hop, než jste si přečetli tento text? Jaká je vaše nejoblíbenější trip-hopová kapela? Živé vystoupení: Oficiální videoklip:

Dnes tu pro vás mám poněkud netradiční vydání Aktuálních hitů. Napadlo mě, že dnešní hit Single Ladies (ano, vím, že je z roku 2008, ale do Aktuálních hitů překládáme hity posledních let, nikoli hity aktuálního roku) od Beyoncé musíte mít všichni dávno naposlouchaný a možná už vám dokonce leze na nervy. Proto jsem si vybral pro překlad podle mě výtečný cover od zpěvačky Sary Bareilles. Kvalitní cover verze by totiž neměla být jen o přezpívání nějakého hitu jiným interpretem. V ideálním případě by měl zpěvák, který daný hit přezpívá, přidat nějakou přidanou hodnotu, nějaký svůj rukopis. Přesně to se v tomto případě povedlo na jedničku. Sara Bareilles si vzala dobře známý hit, který dobýval hitparády a hrál na všech možných rádiových stanicích, a předělala ho do pomalejší a zcela nové verze. Určitě nemusí sednout každému, ale já zvedám oba palce. :-) Na Saru Bareilles a její další píseň se určitě do budoucna můžete těšit i v pátečním Alternativním okénku, protože si tento prostor nepochybně zaslouží. Do komentářů pište, jaký máte názor na původní píseň a tuto cover verzi. ;-)

Podobně jako v případě Arcade Fire jsem tento song objevil díky filmovému traileru. Tentokrát se jednalo o upoutávku na Soví strážce režiséra Zacka Snydera. Posléze jsem se dozvěděl, že autory písničky je rocková kapela 30 Seconds To Mars v čele s Jaredem Letem, který se kromě muziky věnuje i herectví. Můžete ho znát třeba z filmů Requiem za sen, Obchodník se smrtí nebo Pan Nikdo.

V komentářích pod posledním Charlieho videem vás bylo hodně nadšených z Chameleon Circuitu, skupiny která hraje Trock, hudbu o Doctorovi Who, a přálo si, abych přeložil nějakou další písničku. Tentokrát jsem pro vás přeložil písničku od Alexe Daye jménem An Awful Lot of Running z jejich prvního alba. Teď se na ni můžete podívat s oficiálním videoklipem z Alexova kanálu. A to jak s českými, tak s anglickými titulky. České titulky: Anglické titulky:

Vítám vás u dnešního vydání Alternativního okénka, ve kterém vám představím tuto sympatickou černošku s krásným hlasem. Janelle Monáe jsem objevil teprve nedávno. Celým jménem Janelle Monáe Robinson se narodila 1. prosince 1985 v Kansas City. Vystudovala dramatickou a muzikálovou akademii a původně toužila po kariéře na Broadwayi, ale poté se rozhodla pro hudební tvorbu. S vydáváním prvních počinů začala už v roce 2007, o něco později podepsala smlouvu s hudebními labely, které zaujala, a v loňském roce vydala konečně plnohodnotné a velmi originální album s názvem The ArchAndroid. To, že jde o něco výjimečného, potvrzuje i několik nominací a zisků nejrůznější hudebních cen (včetně nominace na Grammy v kategorii Nejlepší současné R&B album) a velmi pozitivní ohlasy hudebních kritiků. Například podle známého serveru Metacritic, který shromažďuje a vyhodnocuje recenze alb z nejrůznějších zdrojů, bylo všech 28 vyhledaných recenzí na toto album pozitivních a v celkové tabulce nejlepších alb za rok 2010 se umístilo na 7. příčce. Ale dost bylo řečí. Pojďme si poslechnout nějakou tu muziku a názor si uděláte sami. Připravil jsem si pro vás překlad písně s názvem Cold War. Nejdřív si pusťte krátké video, ve kterém vám sama Janelle vysvětlí, o čem její píseň vlastně je, a poté si pusťte videoklip. O písni Cold War: Videoklip: