Videoklipy

Nejepičtější ze všech Epických rapových bitev historie mezi sebou nepochybně svedli americký prezident/reformátor Abraham Lincoln a mistr bojových umění/Bůh Chuck Norris. Kdo podle vás vyhrál?

Po týdnu vám opět vítáme u dalšího dílu Hudebních klenotů 20. století! Dnes si dáme pro každého notoricky známou skladbu od hudebního dua jménem Simon & Garfunkel. Nastražte ušní bubínky a vychutnejte si krásnou melodii hitu Mrs. Robinson! Tradiční informace o písni vám krátce shrnul Kari. Jelikož jsme tu talentované folkové duo Simon & Garfunkel již jednou měli, informace o nich si můžete přečíst v rámci songu The Sound of Silence. Mrs. Robinson napsal Paul Simon a vyšla jako singl roku 1968. Téměř ihned poté obsadila 1. místo v americké hitparádě Billboard Hot 100 a stala se tak druhým hitem tohoto dua, který se v této hitparádě vyšplhal na 1. místo. Poprvé to bylo v roce 1965 s již zmiňovaným The Sound Of Silence. Předešlou a nedokončenou verzi této skladby mohli posluchači poprvé slyšet již v roce 1967 na soundtracku k filmu The Graduate a právě na motiv tohoto filmu je napsán i text. Rok poté vyšla její hotová verze na čtvrtém studiovém albu s názvem Bookends. Za tento song obdrželo duo Simon & Garfunkel Grammy za nahrávku roku 1969. Společně s touto skladbou byl v nominaci i velký hit skupiny Beatles – Hey Jude, měla tedy slušnou konkurenci. V songu se také objevilo jméno slavného baseballisty Joea DiMaggia ve verši „Proč jsi odešel, Joe DiMaggio?“ - Joe DiMaggio nad tím dlouho přemýšlel a tvrdil, že nikam neodešel. Simon mu následně vysvětlil, že je zde užito jeho jméno pouze kvůli tomu, aby vycházely slabiky.

Amorphis je finská kapela, kterou lze zařadit hned do několika metalových škatulek. Slečna moderátorka je na Masters nazvala „pohádkáři, kteří berou inspiraci v národním eposu Kalevala.“ Kapela vznikla v roce 1990 a v roce 1993 vychází death metalové debutové album The Karelia Isthmus. To nese název podle slavného finského bojiště, ale texty na desce se stáčí třeba i ke keltské mytologii.Druhé album Tales from the Thousand Lakes (1994) je koncepčním počinem, kde je hlavním motivem již zmiňovaný národní epos. Zvuk tohoto alba je prý pro Amorphis typický.V roce 1996 kapela vydala CD Elegy a až o tři roky později vychází další album Tuonela (= říše mrtvých z finské mytologie), na kterém je slyšet i saxofon a flétna.Am Universum (2001) je nejspíš nejvíc psychadelické album Amorphis. V roce 2003 spatřilo světlo světa Far from the Sun a o rok později opustil kapelu zpěvák Pasi Koskinen. Nový zpěvák Tomi Joutsen přiměl kapelu použít kontrastující vokály na dalším albu. Eclipse (2006) zaznamenalo obrovský úspěch u kritiků i fanoušků. Neméně úspěšná byla i další deska Silent Waters (2007). Pak následovalo ještě Skyforger (2009), z něhož pochází Silver Bride, a The Beginning of Times (2011).

Lana Del Rey, vlastním jménem Elizabeth Grant, je americká zpěvačka a autorka písní narozená v roce 1986. Její umělecké jméno je kombinací jména hollywoodské herečky Lany Turner a auta Ford Del Rey. Píseň Video Games je reflexí jejího bývalého vztahu, ve kterém se k ní její přítel nechoval dobře, ale i tak na něj vzpomíná s nostalgií. Lana k písni vytvořila videoklip sama zkombinováním úryvků ze skateboardových videí, kreslených pohádek, starých filmů, záběrů paparazzi, na kterých je zachycena americká herečka a modelka Paz de la Huerta pod vlivem, a záběrů Lany. Video doporučuju zhlédnout v HD! A taky doporučuju tuhle dubstep verzi.

Po týdnu se opět scházíme u nedělního Urban okénka a opět dávám prostor svému kamarádovi z havlíčkobrodské rapové skupiny Memento Mori, který se sám věnuje překladům rapových písniček a jehož YouTube kanál můžete navštívit zde. Pro dnešek vybral song od člověka, který je členem hip hopové skupiny La Coka Nostra, kteří se tu určitě také někdy objeví, a bývalým lídrem House of Pain. Erik Francis Schrody, známý pod přízviskem Everlast, se vydal na sólovou kariéru. V písničce Stone in My Hand se mísí rap a country s rockem.

Dneska tu máme další legendu country music. Nejprve si v těch Hancích uděláme jasno. :D Randall Hank Williams (známý jako Hank Williams Jr. nebo Bocephus) se narodil v roce 1949.  Je synem další legendy a jednoho z pionýrů country muziky Hanka Williamse. Hank Williams Jr. má syna Hanka Williamse III., který je taktéž country zpěvákem.  Tvorba Hank Williams Jr. v sobě mísí prvky jižanského roku, blues a tradičního country. Byl ovlivňován mezi jinými i Johnny Cashem či Waylonem Jenningsem. Mimo zpěvu ovládá i několik hudebních nástrojů - kytaru, baskytaru, steel kytaru, piano, klávesy, bicí, housle, harmoniku, banjo, kontrabas a Dobro.  Výčet jeho hudebních úspěchů, odkazu, alb a singlů by zabral dva samostatné články, takže to shrnu. Za svou kariéru vydal 50 studiových alb a 98 singlů. Z jeho ocenění jmenujme například Grammy, Emmy, Academy of Country Music nebo CMA Awards. Z jeho diskografie jsem vybrala jeden z jeho nejznámější songů A Country Boy Can Survive z roku 1982. Zde si můžete poslechnout cover verzi od Kida Rocka.

Skupinu Cansei de Ser Sexy (zkráceně CSS) znám už zatraceně dlouho a jejich stejnojmennou debutovou desku znám snad nazpaměť, ale když jsem poprvé zapnul letošní ročník herní série FIFA a píseň Hits Me Like A Rock mě svou energií a hravostí doslova nakopla, vůbec jsem netušil, kdo je jejím autorem. Jelikož jsem ale její melodii nemohl dostat pár dnů z hlavy, potřebné informace jsem si sehnal a dnes vám servíruji tuto pohodovku od brazilského uskupení, jehož název by se dal přeložit jako Jsme unaveni z toho, jak jsme sexy, i s českým překladem. Snád vám poskytne příjemný start do dalšího pracovního dne...

Accept je německá metalová legenda, která sehrála veledůležitou roli ve vývoji power a speed metalu. Skupinu založil zpěvák Udo Dirkschneider, kytarista Wolf Hoffmann a basák Peter Baltes v roce 1968. Rozepisovat se tu o celé historii kapely by bylo na pěkných pár stránek a těch už je na internetu popsaných dost, takže jen zmíním, že Accept mají na svém kontě zatím 12 studiovek (13. se chystá na duben 2012) a přes 27 milionů prodaných alb. Accepti se za svou dlouhodobou kariéru třikrát rozpadli a znovu sešli. V roce 2009 nahradil Uda Dirkschneidera na postu zpěváka Mark Tornillo, který se nám představil i na MORu. Poslední album s Udem je Predator (1996), ale fanoušci na kapelu nezanevřeli a CD Blood of the Nations (2010) s vokály Marka Tornilla slavilo velký úspěch v hitparádách po celém světě.

Dnes vám v rámci okénka Urban music přinášíme další song z Enyho repertoáru. Řeč je o frontmanovi legendární undergroundové hip hopové kapely Jedi Mind Tricks, který vede i samostatnou kariéru. Uvidíte videoklip k písničce Keep Movin' On z jeho nejnovějšího alba Season of the Assassins. Poutavý refrén odzpívá Shara Worden a vy budete svědky příběhu obyčejného dělníka s rodinou a muže, který narukoval do armády.

Po dnešním díle okénka tu budeme mít další kompletní manželský pár (prvním byl Blake Shelton & Miranda Lambert). Faith Hill, vlastním jménem Audrey Faith Perry, se narodila v roce 1967 a je manželkou country zpěváka Tima McGraw.  Za svou kariéru prodala 40 milionů kopií svých CD po celém světě, vydala celkem 7 studiových alb, 41 singlů a natočila 30 klipů. Chtěla jsem zde nějaký umístit, ale bohužel je vkládání z jejího oficiálního YouTube kanálu zakázáno (kromě tohohle jednoho). Je držitelkou několika ocenění, ať již CMA, ACA či 5 cen Grammy. Nazpívala také několik duetů se svým manželem - například I Need You nebo Let's Make Love. Za poslech stojí mimo jiné i její aktuální singl Come Home.

Zdravím posluchače Hudebních klenotů 20. století. Dnes jsem pro vás přeložil jednu z mých nejoblíbenějších písní. More Than a Feeling je singl ze stejnojmeného alba od kapely Boston. Umístil se jako pátý v prestižním hudebním žebříčku Billboard Hot 100. Tato skladba je jedním z pilířů klasického rocku. Můžete ji znát z trailerů k filmu Muži, co zírají na kozy a z filmu samotného.

Tihle finští chlapíci z lesního klanu původně začínali jako folková skupina Shamaani Duo a později folk metaloví Shaman. Jako Shaman stihli vydat dvě alba. Se změnou jména přišla i změna v hudbě. Texty se často točí kolem alkoholu, viz. dnešní Vodka, Beer Beer atd. Zakladatel Jonne Järevlä jejich styl popisuje jako „hudbu pro důchodce s metalovými kytarami.“ Debutovka Spirit of the Forest Korpiklaanům vyšla v roce 2003. Na bubny jim hrál Samu Ruotsalainen z Finntroll a rozhodně to nebyla jediná spolupráce mezi těmito dvěma skupinami. O dva roky později vychází Voice of Wilderness, kde najdete třeba již zmiňovanou skladbu Beer Beer. Moje oblíbená Happy Little Boozer je na studiovce Tales Along This Road (2006). V roce 2007 vychází album Tervaskanto, poté Korven Kuningas (2008), Karkelo (2009), na kterém je hned jako úvodní píseň Vodka. Zatím poslední deskou je Ukon Wacka (2011), kde najdeme třeba i cover verzi Iron Fist od Motörhead.P.S.: Tato stálice po loňské vynechávce opět potvrzena na Masters. ;)

Tlupa loutek Muppets je v zámoří naprostou legendou a drtivá většina Američanů s těmito postavami vyrůstala. Ani v našich končinách Kermit a spol. nejsou díky seriálu Sezame, otevři se úplnou neznámou. Teď jejich nejnovější filmové zpracování sklízí v Americe velký úspěch jak u diváků, tak i u kritiků (97% na webu RottenTomatoes mluví za své). Velký podíl na tom má všestranný umělec Jason Segel (Jak jsem poznal vaši matku), který se rozhodl tyto  loutkové postavičky vzkřísit. Podle jeho scénáře vznikl rodinný muzikál The Muppets (u nás vcelku nepochopitelně pojmenovaný Mupeti), ve kterém si kromě Jasona a loutek zahrají a zazpívají například i Amy Adams a Chris Cooper. Navíc se v malých cameo rolích objeví další spousta hvězd. Toto je klip k jedné z písní, které ve filmu zazní a dost pravděpodobně bude v březnu bojovat o Oscara. Velkou část písniček k filmu (včetně této) napsal Bret McKenzie, kterého můžete znát jako polovinu novozélandského hudebního dua Flight of the Conchords. U nás má film premiéru 9. ledna 2012. 

Dnešní videoklip jsem chtěl přeložit už hodně dlouho, ale šetřil jsem si ho na Vánoce. Coldplay jsou proslulí originálními videoklipy a ten dnešní, natočený pro singl Christmas Lights z minulého roku, se může na první pohled zdát obyčejný, ale pozorní si všimnou, že je natočen na jeden záběr (nebo aby to tak aspoň působilo), takže vyžadoval solidní přípravu, aby se něco nepokazilo. V klipu uvidíte fanoušky vypouštějící balónky z lodi a v závěru také překrásný vánoční Londýn.

Opět po týdnu vám přejeme krásné středeční ráno. Zajisté na vás všechny již dopadla ta pravá vánoční atmosféra nejen díky zdejším videím s vánoční tématikou. My také přispějeme svou troškou do mlýna v rámci Hudebních klenotů 20. století. Vybírání nějakého vánočního klenotu nebylo vůbec snadné, obzvlášť když hity typu Last Chritmas nebo Happy Xmas (War Is Over) pro vás bakeLit přeložil již minulý rok. Nakonec jsme se rozhodli pro známý singl Do They Know It's Christmas? od charitativní superskupiny Band Aid, u kterého se zajisté každý z vás zamyslí... Nápad napsat a vydat tento song dostali v roce 1984 hudebníci Bob Geldof a Midge Ure, kteří viděli ve zprávách reportáž o hladomoru v Etiopii. Okamžitě je napadlo, jak získat potřebné peníze pro charitativní organizaci za boj proti hladomoru v Etiopii. Geldof pak oslovil řadu známých hudebních osobností z Irska, USA a Británie (jejich seznam najdete níže) a výsledkem byl do té doby nejprodávanější singl britské historie, kterého se za první týden prodalo více než milion kopií a číslem jedna UK Singles Chart zůstal po následujících pět týdnů. Další finanční prostředky pak v roce 1985 přinesl velký charitativní koncert s názvem Live Aid. Adam Clayton (U2), Phil Collins (Genesis), Bob Geldof (The Boomtown Rats), Steve Norman (Spandau Ballet), Chris Cross (Ultravox), John Taylor (Duran Duran), Paul Young, Tony Hadley (Spandau Ballet), Glenn Gregory (Heaven 17), Simon Le Bon (Duran Duran), Simon Crowe (The Boomtown Rats), Marilyn, Keren Woodward (Bananarama), Martin Kemp (Spandau Ballet), Jody Watley (Shalamar), Bono Vox (U2), Paul Weller (The Style Council), James “J.T.” Taylor (Kool & the Gang), George Michael (Wham!), Midge Ure (Ultravox), Martyn Ware (Heaven 17), John Keeble (Spandau Ballet), Gary Kemp (Spandau Ballet), Roger Taylor (Duran Duran), Sarah Dallin (Bananarama), Siobhan Fahey (Bananarama), Pete Briquette (The Boomtown Rats), Francis Rossi (Status Quo), Robert ‘Kool’ Bell (Kool & the Gang), Dennis J. T. Thomas (Kool & the Gang), Andy Taylor (Duran Duran), Jon Moss (Culture Club), Sting (The Police), Rick Parfitt (Status Quo), Nick Rhodes (Duran Duran), Johnny Fingers (The Boomtown Rats), David Bowie, Boy George (Culture Club), Holly Johnson (Frankie Goes to Hollywood), Paul McCartney, Stuart Adamson (Big Country), Bruce Watson (Big Country), Tony Butler (Big Country), Mark Brzezicki (Big Country).

K Vánocům neodmyslitelně patří písnička Christmas Is All Around od Billyho Macka (kterého si zahrál William Francis Nighy) z filmu Láska nebeská. Tady je.

Tato scénka vznikla jako ukázka na desátou epizodu první série South Parku - Vánoční hovínko pan Hankey.

Brantley Gilbert se narodil v malém městě jménem Jefferson v Georgii. Jeho tvorba by se mohla zařadit jako country rock a "outlaw country", což je podkategorie country muziky, která byla populární zvláště v 60. a 70. letech v reakci na tendence Nashvillu zjemnit country a jeho autoritářské snahy diktovat umělcům, jak a co mají hrát. Mezi "outlaws" (psance) můžeme řadit i taková jména jako jsou Johnny Cash,  Willie Nelson, Waylon Jennings, Kris Kristofferson nebo Hank Williams Jr. Do této doby vydal 2 studiová alba a dnešní singl Country Must Be Country Wide, pocházející z druhého alba Halfway To Heaven, je jeho prvním, který se dostal až na nejvyšší příčku v hitparádě. Pokud máte (stejně jako já) rádi tvrdší country, pak se vám jistě bude líbit i song Kick It In The Sticks. Gilbert ale umí i "jemnější" věci, jako například jeho aktuální singl You Don't Know Her Like I Do nebo nádherná balada Saving Amy (tu ať si poslechne ten, kdo tvrdí, že country songy jsou bez příběhu). Věnuje se také skládání písní, v oblibě ho má Jason Aldean, pro kterého třeba napsal hity My Kinda Party (Brantleyho verze) a Dirt Road Anthem (Brantleyho verze).

Zdravíme naše věrné fanoušky u dalšího středečního hudebního klenotu 20. století! Dnes si pustíme velice povedenou pomalou baladu od mistrů v tomto oboru. Jedná se samozřejmě o německou kapelu Scorpions, od které si dáme velice známou věc – Send Me an Angel. Info o písni sepsal Kari. Jelikož jsme se nedávno rozhodli, že některé kapely si v tomto okénku zaslouží zopakovat, pokračujeme v nastoleném trendu. V únoru tohoto roku jsme vám přinesli nejznámější skladbu od skupiny Scorpions – Wind of Change, kde si také můžete přečíst informace o této kapele, které sepsal rovněž Kari. Send Me an Angel je power balada, která poprvé vyšla na albu Crazy World roku 1990. Na tomto albu se stala tzv. signature songem a umístila se velmi vysoko na žebříčcích evropských hitparád. Fanoušci si ji také mohli vychutnat ve verzi s orchestrem, konkrétně na albu Moment of Glory, které vyšlo v roce 2000, nebo akusticky na albu Acoustica roku 2001. Píseň nemá nic společného se stejnojmenným tanečním hitem od skupiny Real Life. V roce 1994 vydala heavy metalová skupina Black Sabbath album Cross Purposes, na jehož obalu je úplně stejný hořící anděl, jako je na obalu singlu od skupiny Scorpions. Ani jedna z kapel tuto náhodu (?) nekomentovala. Zároveň bych vás chtěl „pozvat“ na comebackové turné legendy Black Sabbath, v jehož rámci navštíví i Prahu. Koncert se koná 6. června příštího roku a vstupenky na něj jsou již téměř vyprodané, i když předprodej začal před necelými čtrnácti dny. Já tam budu, a co vy?! :-)

Kellie Dawn Pickler se narodila v roce 1986 v Severní Karolíně a slavnou se stala díky soutěži American Idol, kde se v její páté řadě umístila šestá. Do této doby vydala dvě studiová alba, která se obě dostala na první příčku v country hitparádě a první - Small Town Girl - se stalo zlatým. V pořadí třetí album, 100 proof, má vyjít 24. ledna letošního roku. Dnešní song, který napsala spolu s Taylor Swift, je jejím nejlépe umístěným singlem v hitparádě.

Zdravíme naše posluchače s přáním krásného středečního rána, které se vám pokusíme zpříjemnit dalším hudebním klenotem 20. století. Opět jsme se rozhodli vyslyšet vaše prosby v komentářích, kterých bylo o tuto kapelu opravdu požehnaně, a přeložili něco od partičky, která si říká Whitesnake. Nebude to ale jen tak něco, bude to jejich nejznámější hit s názvem Here I Go Again! Tradiční info o kapele a písni sepsal Kari. Původní verze songu Here I Go Again vyšla na albu Saints & Sinners roku 1982. Složili ji zpěvák David Coverdale a kytarista Bernie Marsden. Píseň poté byla upravena a její druhá verze, kterou jsme vybrali jako dnešní klenot, vyšla na albu, které se jmenovalo stejně jako skupina, roku 1987. Hlavní rozdíly mezi těmito dvěma verzemi byly v hudebním stylu. První verze byla v takovém spíše blues-rocku, kdežto druhá verze je pravý hard rock. Druhá verze je mnohem známější než ta první a umístila se na 1. místě americké hitparády Billboard Hot 100 a kanadské hitparády Canadian Singles Chart. Whitesnake je anglická hard rocková kapela založená Davidem Coverdalem (slavným hlavně z doby, kdy hrál s Deep Purple) v roce 1977. Hráli hlavně v 80. letech, ale koncertují dodnes, i když v úplně jiném složení. V listopadu minulého roku navštívila kapela i český Frýdek-Místek. Pár měsíců před tím se objevila na společném koncertě s kapelou Judas Priest v pražské O2 areně. Původní sestava kapely vypadala následovně: David Coverdale (zpěv), Bernie Marsden (kytara), Micky Moody (kytara), Neil Murray (basa), David „Duck“ Dowle (bicí) a Brian Johnston (klávesy). Během celé své existence se kapela nejvíce blížila Deep Purple, nejenom proto, že tři členové s nimi kdysi hráli, ale také proto, že Deep Purple prostě v té době hodně ovlivňovali hudební scénu.

Warrel Dane (zpěvák) a Jim Sheppar (basák) se rozhodli opustit svou předchozí kapelu Sanctuary, protože je nahrávací společnost nutila hrát tehdy oblíbený grunge (Nirvana, Pearl Jam), a tak si raději založili novou progressive/thrash metalovou kapelu – Nevermore. Stejně se jmenovalo jejich debutové album vydané v roce 1995. Příštího listopadu vyšla druhá studiovka The Politics of Ecstasy. Jmenuje se podle knihy Timothyho Learyho. Název první kapitoly a první písně alba se rovněž shodují. Říká se, že právě toto CD je z tvorby Nevermore nejprogresivnější. Na další desku fanoušci čekali tři roky. Dočkali se příběhu o muži, jenž pomalu přichází o rozum, protože ztratil jedinou ženu, kterou kdy miloval. Konec se nese poněkud v Shakespearovském duchu – všichni zemřou. V textech se prý odráží pocity z Daneova „rozchodu“ s přítelkyní. Ta se dala k nějaké náboženské sektě a on už o ní nikdy neslyšel. Pak ho prý trápily noční můry, ve kterých volala jeho jméno, když se topila. Čtvrté album Dead Heart in a Dead World (2000) je o něco temnější a k jeho nahrání byly použity sedmi strunné kytary. Najdeme na něm dnešní příspěvek Believe in Nothing. Pátá deska Enemies of Reality (2003) sklidila velkou vlnu kritiky kvůli nevalné produkci, a tak se v roce 2005 dočkala znovu vydání v již lepší kvalitě. This Godless Endeavor (2005) někdo nazývá koncepční, i když to tak podle kytaristy Jeffa Loomise není. Jde prý spíš o takové samostatné příběhy o životě. Například skladba Sentient 6 pojednává o robotovi, který byl navržen, aby vyhladil lidstvo. Robot však lidem závidí duši a emoce. Píseň je psaná právě z pohledu androida. Zatím posledním počinem zůstává, a asi i zůstane, The Obsidian Conspiracy (2010), jelikož Jeff Loomis a Van Williams z Nevermore odešli a Dane se věnuje Sanctuary. P.S.: Doporučuji vám zhlédnout na YouTube i nějaké tvrdší věci. ;)

Tina Dico, narozena 14. října 1977, je dánská zpěvačka a skladatelka, která našla inspiraci u takových hudebních velikánů, jakými jsou Bob Dylan a Leonard Cohen. Osobně jsem ji poznal díky spolupráci s kapelou Zero 7, kterou jsme si tu již představili. Dnes jsem si pro vás ale připravil překlad písně Count To Ten ze stejnojmenné sólové desky. Konkrétně se jedná o skvělé živé vystoupení z německého pořadu Inas Nacht, ve kterém Tinu pěvecky podpořila i jeho moderátorka Ina Müller.

Dnes mám pro vás další starší song. Kenneth Donald Rogers se narodil v roce 1938, a ačkoliv je znám především pro svou country tvorbu, v průběhu kariéry bodoval v hitparádách s různými žánry, od rocku až po pop. V roce 1986 byl časopisy USA Today a People zvolen "Nejoblíbenějším zpěvákem všech dob". Na svém kontě má mimo jiné i ocenění Country Music Award, Academy of Country Music nebo Grammy, jeden zlatý gramofonek získal právě za song The Gambler z roku 1978, který mají v oblibě i seriáloví producenti a byl například použit v seriálech Lovci duchů či Kancl. Zde si můžete poslechnout verzi od Johnnyho Cashe a tady českou verzi s názvem Hráč od Petra Spáleného.

Dnes se vám v Metalovém okénku představuje americká metalcorová kapela ze San Diega. V roce 2000 ji založil Tim Lambesis. Zajímavé je, že všichni členové As I Lay Dying jsou křesťané, avšak na jejich tvorbě to není nijak přehnaně vidět. Texty jsou prostě ze života. Jméno kapela převzala z názvu novely Williama Faulknera (česky: „Když jsem umírala“). První album Beneath the Encasing of Ashes (2001) bylo přijato vcelku dobře. As I Lay Dying odjeli několik turné a podepsali smlouvu s nahrávací společností Metal Blade Records, pod jejíž záštitou v roce 2003 vyšlo druhé album Frail Words Collapse. Kritika se k němu stavěla vlažně, protože prý nepřineslo nic nového. Třetí studiovka Shadows Are Security vyšla v roce 2005. Umístilo se 35. místě v Billboard 200 a novinář Wade Kergan z Allmusic ho pasoval na jednu z nejlepších nahrávek roku 2005. Největší úspěch v hitparádách zaznamenalo v pořadí čtvrté album, An Ocean Between Us (2007), ovšem ani zatím poslední studiové album The Powerless Rise (2010) si nevedlo nijak špatně. Z něj pochází dnešní skladba Parallels.

Vítám vás u dalšího vydání Alternativního okénka. Všichni asi dobře víte, že mluvit o osobních problémech není vůbec snadné. Nicméně frontman britské kapely The Wombats Matthew Murphy se rozhodl o nich rovnou zazpívat, a tak vznikla píseň Anti-D. Matt trpěl už od puberty depresemi a stavy úzkosti a na vysoké dostal dokonce několikrát panický záchvat. Když nahrával s kapelou debutové album, lékař mu předepsal antidepresivum zvané citalopram. Mattovi se znatelně ulevilo a myslel si, že je všechno konečně v pořádku, ale postupně se objevily vedlejší účinky v podobě otupění emocí a výrazného přibírání váhy. Navíc se s ním kvůli tomuto problému, který u něj způsobil i snížení pohlavní touhy, rozešla přítelkyně. Došlo to až tak daleko, že přemýšlel o sebevraždě, ale nakonec to kvůli rodině a přátelům neudělal, i když prozradil, že při cestování vlakem a autobusem často doufal, že dojde k nehodě, protože sám neměl odvahu to udělat. I přes tyto problémy nakonec The Wombats vydali v roce 2011 své druhé album This Modern Glitch, ze kterého pochází i singl Anti-D, který je takovou Mattovou osobní zpovědí a výzvou pro ostatní lidi závislé na antidepresivech. Matthew nicméně říká: "Ač jsou deprese a stavy úzkosti naprosto příšerné, udělaly ze mě člověka, jakým jsem dnes. A možná že kdybych si na to dno nesáhl, nikdy bych nezačal psát písničky."

V našem country okénku nesmí chybět Martina McBride, další superstar v country music. Martina se narodila v roce 1966, nahrávací smlouvu sice podepsala již v roce 1991, slavnou se však stala až díky svému čtvrtému albu (které se stalo třikrát platinovým) v roce 1997. Do této doby vydala deset studiových alb (sedm z nich se stalo zlatými či platinovými), z nichž vzešlo padesát singlů. Z jejích ocenění můžeme jmenovat třeba CMA Award v kategorii zpěvačka roku, kterou obdržela celkem čtyřikrát a drží tak rekord spolu s Rebou McEntire v počtu vítězství, McBride byla také čtrnáctkrát nominována na Grammy. Z jejích dalších hitů uvádím můj oblíbený song I Just Call You Mine, dále například This One's For The Girls, Concrete Angel nebo I'm Gonna Love You Through It.

Dnes vám v Metalovém okénku nabízím skladbu jednoho z hlavních taháků letošního ročníku Masters of Rock, německé power metalové kapely Edguy. Tu ještě jako malý kluk založil Tobias Sammet se svými kamarády. Za debutové album se dá považovat Savage Poetry (1995), které si kapela vydala sama a poté, co podepsala kontrakt s AFM Records, jim byl nabídnut re-release, což Edguy odmítli, aby se mohli soustředit na další desku, Kingdom of Madness (1997). Hned následující rok vydali další album zvané Vain Glory Opera. O jeho produkci se zasadil Timo Tolkki (Stratovarius). Svou troškou do mlýna přispěl i Hansi Kürsch (Blind Guardian), který svůj hlas propůjčil skladbám Out of Control a Vain Glory Opera. V roce 1999 vyšlo ryze power metalové Theater of Salvation. V ten samý rok dostal Sammet nápad na nový projekt. Tím nebylo nic jiného, než dobře známá Avantasia. Páté album Edguy tedy vychází až v roce 2001 a nese název Mandrake. Na něm najdeme například skladby All the Clowns nebo Painting on the Wall. Už pod hlavičkou Nuclear Blast Records vyšlo Hellfire Club (2004). Mísí se na něm spíše heavy a speed metal. Některé skladby připomínají Iron Maiden, jiné třeba Judas Priest. V roce 2006 pak vychází deska Rocket Ride, na které je dnešní skladba Superheroes. Někteří mi zase určitě budou za tento výběr spílat, ale mně se tato píseň líbí, protože je veselá a ve čtvrtek ráno vás klip snad i pobaví. ;-) Sammet se opět na chvíli věnoval Avantasii, takže na album Tinnitus Sanctus se muselo čekat dva roky. Hned první skladba Ministry of Saints je naprosto výborná pecka a zvažovala jsem, jestli nemám místo Superheroes přeložit radši ji. Zatím poslední album je minulý rok vydané Age of the Joker.

Foster the People je poměrně mladá losangeleská indie pop skupina, založená v roce 2009. Jejich nejúspěšnější písničce Pumped Up Kicks z doposud jediného alba s názvem Torches se na YouTube podařilo dobýt již téměř šedesát miliónů zhlédnutí. Texty zachycují myšlenkové pochody šikanovaného a mláceného kluka, který se chystá pomstít, a to tím nejtvrdším způsobem. Z alba Torches doporučuji poslechnout si alespoň songy Call It What You Want a Helena Beat, ke kterým byly natočeny kreativitou překypující videoklipy.