Hudba

Možná jste zaregistrovali zprávu o tom, že v pondělí 24. 2. zemřel Harold Ramis, kterého si nejspíš pamatujete z legendárního filmu Krotitelé duchů (1984). Dnes si tedy v Hudebních klenotech připomeneme právě tento film a jeho titulní píseň v podání Raye Parkera, Jr.  

Americká kapela The Turtles přišla v roce 1967 s písní Happy Together, s níž dokázala sesadit z prvního místa žebříčku Billboard Hot 100 i Beatles s jejich hitem Penny Lane. Píseň Garryho Bonnera a Alana Gordona byla největším úspěchem kapely. The Turtles vznikli roku 1965 v Kalifornii. Prorazili s cover verzí skladby It Ain't Me Babe od Boba Dylana, ale jejich první dvě alba neměla velký úspěch. Až rok 1967, singl Happy Together a stejnojmenné album přinesly skupině věhlas. Zajímavým počinem pak bylo jejich další album, nazvané The Turtles Present the Battle of the Bands, v němž The Turtles předstírali, že jsou 11 různých kapel ze širokého žánrového spektra. Z této desky pochází úspěšné skladby Elenore a You Showed Me. Páté album Turtle Soup, ač bylo dobře přijato kritiky, už ale nezaznamenalo velký komerční úspěch a v roce 1970 vydané Wooden Head s raritami a nevydanými skladbami pak bylo albem rozlučkovým. V roce 1983 se původní členové Howard Kylan a Mark Volman dali znovu dohromady pod původním názvem a vydali ještě dvě alba.

"Listen to Your Heart" je píseň kapely Roxette. Premiéru si doma ve Švédsku odbyla v roce 1988. O rok později se probojovala na špici kanadského singlového žebříčku i americké Billboard chart. Autory písně jsou Per Gessle a Mats M.P. Persson; zpěvačku Marie Fredriksson nejspíš není nutné představovat.

"Sultans of Swing" je skladba britské rockové skupiny Dire Straits z jejich stejnojmenného alba, pro které tuto skladbu napsal a složil Mark Knopfler. Přestože poprvé vyšla v roce 1978, tak teprve až vydání v roce 1979 mělo v USA a ve Spojeném království úspěch. Inspirací k písnni bylo vystoupení jazzové kapely v rohu prakticky prázdného baru v Deptfordu v Jižním Londýně. Na konci jejich zpěvák prohlásil, že jsou Sultáni swingu, a Knopflerovi přišel pompézní název vtipný vzhledem k jejich jinak omšelému vzhledu. 

V dnešním krátkém videu uvidíte, že ani improvizačním profíkům z pořadu Whose Line Is It Anyway? nevyjde vždy všechno podle plánu...

Jedno video z nejnovější improvizační show Drewa Careyho Improv-A-Ganza tu již máme. Tentokrát jsem se rozhodl přeložit na zkoušku další úryvek ze show, která se odehrávala přímo v jednom z hotelů v Las Vegas. Ve hře nazvané Píseň pro dámu, se účinkující snaží vytvořit oslavnou píseň pro nějakou náhodně vybranou divačku. Tentokrát tento nelehký úkol připadl na Brada Sherwooda, Jonathana Manguma a hostujícího Waynea Bradyho, kterého velice dobře znáte z WLIIA. Podívejte se, jak to dopadlo.  

Bobby McFerrin je pro mnohé známý jenom jako autor písně Don't Worry, Be Happy. To je ale velká škoda, protože Bobby je neskutečný hlasový virtuos a improvizátor. Za své umění získal celkem deset ocenění Grammy. Jeho technika zpěvu i práce s publikem je naprosto jedinečná. V prvním videu se dozvíme, jak se ke své pěvecké technice dopracoval. Druhé video je úryvkem z panelu konference World Science Festival věnovaného vztahu mezi hudbou a neurovědou, kde neurovědcům předvedl, jak dokáže jen pomocí hudby pracovat a komunikovat s publikem, ze kterého se na jeho koncertech běžně stává další účinkující.

Přinášíme vám rozhovor s frontmanem a zakládajícím členem kapely Metallica, Jamesem Hetfieldem. Začátkem roku se zastavil v San Franciscu v Kytarovém centru a vyprávěl, jak se dostal k hudbě, o hledání ideálního kytarového zvuku, o slávě a k tomu i něco málo zahrál. Pokud jste fanoušky kapely Metallica, nenechte si 8. července ujít jejich koncert v Praze. Sedmnáct z osmnácti písní, které na koncertě zazní, vybírají přímo fanoušci, kteří si koupili vstupenky přes internet. Jaké kousky by podle vás určitě neměly chybět?

První video z kanálu Polyphonic bohužel zmizelo z jejich YouTube kanálu, takže tady je druhý pokus. Ve videu zjistíte, jaké okolnosti doprovázely vznik alba Wish You Were Here od legendární kapely Pink Floyd a co je jeho hlavním tématem.

V neděli 27. 10. informoval časopis Rolling Stone o úmrtí rockové legendy Lou Reeda. Reed se proslavil zejména provokativními texty, které psal pro svou kapelu Velvet Underground. V 70. letech se Lou Reed vydal na sólovou dráhu, na jejímž samém začátku vydal svůj bezesporu nejznámější hit Perfect Day (1972).

Je středa ráno a to znamená, že je tu další hudební klenot do naší sbírky. Tentokrát si připomeneme skladbu Bruce Springsteena Born In The USA (1984). Je možné, že patříte k těm, co z celé písně znají pouze tuto jedinou větu, ze které by se dalo usuzovat, že má Spojené státy oslavovat. Opak je ale pravdou...  

Po dlouhé době máme v Hudebních klenotech 20. století další cover. Píseň Do Wah Diddy původně v roce 1963 nazpívalo americké seskupení The Exciters. Mezinárodní hit z ní však udělala o rok později londýnská kapela Manfred Mann.

Dnes tu pro vás máme další hudební příspěvek. Můžete se podívat na tři songy od rockové kapely Red Hot Chili Peppers, kterou jistě všichni znáte, a to s českými titulky a menším dodatečným infem. Scar Tissue - Existují víceméně dvě verze, o čem píseň pojednává. Jedna tvrdí, že jde především o drogovou minulost Anthonyho Kiedese a druhá říká, že se jedná spíše o vypořádání se s Kiedsovým otcem, který synka zasvětil do drog a dokonce i do sexu, když mu už ve 12 letech dohodil svoji mladou přítelkyni. Je také pravděpodobné, že se jedná o mix obojího (plus ještě něčeho navíc). Californication - Anthony Kiedes pochází z Kalifornie, což je stát, který je v lecčem jiný než zbytek Ameriky. Je domovem Hollywoodu a je liberálnější k drogám, vztahům, sexu... viz stejnojmenný seriál s Davidem Duchovnym. Slovo "californication" pravděpodobně vzniklo spojením "california" a "fornication" - mimomanželský sex. Slovo "kalifornikace" se pak může vztahovat přímo na stav Kalifornie, ale také k procesu, kdy Kalifornie ovlivňuje další státy i země (především přes Hollywood, ke kterému vzhlíží mnoha zemí i v Evropě) Give It Away - Píseň je založená na altruistickém nezištném chování, se kterým se Anthony Kiedes setkal u své bývalé přítelkyně Niny Hagen. Pozn. k překladu - "Fall" - nepřeložitelný dvojsmysl, protože podzimu se říká v angličtině jak "autumn", tak "fall" - zatímco "autumn" znamená pouze "podzim", tak slovo "fall" v sobě nese ještě mnoho dalších významů (pád, zhroucení, slábnutí...), na což pravděpodobně Kiedes v písni naráží. Pozn. k překladu - "Sly" pravděpodobně odkazuje na kapelu Sly and The Family Stone.

V době, kdy se Matt Damon pomstil Jimmy Kimmelovi videem se Sarah Silverman asi nikdo netušil, jak dokonalou odplatu si pro oba Jimmy připraví. A už vůbec nikoho nenapadlo, že mu s ní pomůže půlka Hollywoodu.  

Po nějakou dobu u nás běželo okénko urban music a dnes se k němu lehce vrátíme skutečnou hudbou z ulice. Australana jménem Dub Fx někteří pravděpodobně už delší dobu znáte a možná jste měli možnost vidět ho i naživo. Tenhle chlapík se proslavil nijak originální, ale ve svých rukou perfektní technikou loopu, při které nahrává různorodé zvukové smyčky pomocí svého hlasu a tak vždy vytváří jedinečnou píseň překračující různé žánry. Vy, kteří chcete slyšet víc, klikněte na tlačítko Přehrát a vy ostatní můžete pokračovat dál, stejně jako někteří kolemjdoucí ve videu.

Pěkné středeční ráno zpříjemněné dalším Hudebním klenotem 20. století! Další díl nám vyšel akorát na první jarní den, tak proč ho nezačít nějakou parádní peckou? Přidáváme další kapelu do cyklu „opáček“, tentokrát jsme se rozhodli pro R.E.M. Jelikož jsme si od této kapely přinesli song Everybody Hurts, nemůže následovat nic jiného než Losing My Religion! Info o kapele a skladbě tradičně od Kariho po rozevření videa. Ještě před krátkým článkem o písni bych dodal, že kapela R.E.M. se bohužel po domluvě v září minulého roku rozpadla. Losing My Religion vyšel jako první singl na albu Out of Time roku 1991. Píseň je založena na mandolínovém riffu, který se opakuje po celou dobu. Song se stal nečekaným hitem kapely, byl často hraný v rádiích a v MTV, navzdory jeho kriticky založenému klipu. Žádná jiná skladba od kapely R.E.M. se neumístila tak vysoko v žebříčku americké hitparády Billboard Hot 100 - obsadila 4. místo a i díky této písničce se rozšířila fanouškovská základna skupiny. Byla také nominována na několik cen Grammy a vyhrála v kategoriích Nejlepší popová píseň a Nejlepší krátký videoklip. R.E.M. je americká rocková skupina, kterou v roce 1980 ve městě Athens v Georgii založili bubeník Bill Berry, kytarista Peter Buck, baskytarista Mike Mills a zpěvák Michael Stipe. R.E.M. patří mezi první kapely hrající alternativní rock, které se dostaly do povědomí širokého spektra posluchačů. 1. přelomové album Murmur, vydané kapelou v roce 1983, se dočkalo velice pozitivních reakcí ze strany hudebních kritiků. V následujících letech dosáhli R.E.M. díky dalším albům úspěchu na alternativní scéně. V roce 1987 podepsali výhodnou smlouvu s Warner Bros. Records. Na začátku 90. let vydali R.E.M., v té době často označováni za průkopníky alternativního rocku, 2 velice úspěšná alba, jejichž zvuk se však lišil od dosavadních alb kapely. S albem Monster (1994) se R.E.M. vrátili k více rockovému zvuku a po 6leté odmlce se vydali na turné, které však poznamenaly zdravotní potíže členů kapely. V roce 1997 prodloužili R.E.M. smlouvu s Warner Bros. za tehdy rekordních 80 milionů dolarů. Následujícího roku kapelu z osobních důvodů opustil bubeník Bill Berry, a kapela je tak od té doby 3členná. R.E.M. hráli a vydávali desky i v 1. desetiletí 21. století, avšak ty se setkaly se smíšenými reakcemi kritiků a fanoušků. Kapela se také aktivně angažuje v různých politických a společenských hnutích. V roce 2007 byli R.E.M. uvedeni do Rock and rollové síně slávy. Poslední album skupiny, Collapse Into Now, vyšlo v březnu tohoto roku. Skupinu jsme naposledy mohli vidět v roce 2009, kdy vyjela na turné po Severní Americe a Evropě, během něhož navštívili i Českou republiku.

Váš život nestojí poslední dobou za nic? Tak nereptejte a zapískejte si. Píseň ze závěru  filmu Život Briana (1979) od Monty Pythonů Vám určitě zvedne náladu. Zpívá Eric Idle. Ve své době vyvolal Život Briana skandál kvůli neúctě k církvi, dnes zbyl velice zábavný snímek parodující příběh o Ježíši. Brian se totiž narodil ve stejný den jako Mesiáš, se kterým si ho všichni pletou a způsobují tak spoustu absurdních gagů.

Některé písně slýcháme často, ale bez znalosti okolností jejího vzniku nám může pravý význam lehce uniknout. To je i případ skladby Tears in Heaven od Erica Claptona, dalšího hudebního klenotu 20. století. Tears in Heaven napsal Eric Clapton společně s textařem a skladatelem Willem Jenningsem po osobní tragédii, která jej postihla v březnu roku 1991, kdy se Claptonův šestiletý syn Conor zabil pádem z 53. patra newyorského mrakodrapu. Eric Clapton se poté na dlouhou dobu uzavřel do sebe a jeho dalším hudebním počinem byla právě skladba Tears in Heaven, vydaná v roce 1992 na albu Unplugged, které bylo nominováno na 9 cen Grammy. Píseň se držela na 2. místě v hitparádě Billboard Hot 100 a v roce 2004 ji časopis Rolling Stone zařadil na 392. místo v žebříčku 500 nejlepších písní všech dob. Eric Clapton, narozený 30. března 1945, je britský kytarista, zpěvák a skladatel. Během své hudební kariéry se orientoval především na blues a díky svému jedinečnému stylu hraní na kytaru si vysloužil přezdívku Slowhand (právě kvůli zpožděným, klouzavým bluesovým tónům). Clapton byl členem skupin The Yardbirds a Cream a dostal se tak celkem třikrát do rockové síně slávy – jednou jako sólový umělec a dvakrát jako člen těchto kapel. Clapton doposud vydal 20 studiových alb, 10 živých a kromě toho se podílel na celkem 6 soundtracích a hostoval na nesčetně albech jiných interpretů. Za svůj přínos hudbě získal v roce 2004 Řád britského impéria. Pozn.: Záběry v klipu pocházejí z filmu Opojení (Rush), ke kterému Eric Clapton složil hudbu.

„The Show Must Go On“ je singl britské rockové skupiny Queen. Zároveň je poslední, dvanáctou skladbou z jejich alba „Innuendo“ z roku 1991. Jako autor je uvedena skupina Queen jako celek, avšak napsal ji především kytarista skupiny Brian May. Ačkoliv skladba nijak výrazně nebořila žebříčky světových hitparád, významně se zapsala do historie kapely Queen. Freddie Mercury trpěl v době nahrávání písně (konec roku 1990) již velmi pokročilým stádiem nemoci AIDS (nemohl téměř chodit, špatně viděl, byl značně pohublý a bledý). Kytarista Brian May se obával, že Mercury už nebude fyzicky schopný tolik energickou a emotivní skladbu nazpívat, ale i přes blížící se konec píseň začátkem roku 1991 zvládnul nazpívat. Dle Maye nejen za pomoci nadlidského odhodlání, ale i láhve vodky. Mercury měl na dotaz, zda to opravdu zvládne, odvětit s úsměvem „I will fu*king do it, darling“, pořádně si přihnout z láhve a odezpívat celý song na první dobrou. Takto se píseň později stala jakýmsi symbolem závěrečného období života Freddieho Mercuryho, jakožto i jeho posledním, rozlučkovým počinem. Skladba byla vydána ve Spojeném království jako singl 14. října 1991, jen šest týdnů před Mercuryho smrti. Živě hraná verze se zpěvem Eltona Johna se objevila na kompilačním albu Greatest Hits III skupiny Queen. Poprvé byla hrána živě dne 20. dubna 1992 během koncertu na počest Freddieho Mercuryho „The Freddie Mercury Tribute Concert“ zbývajícími třemi členy skupiny Queen a Eltonem Johnem, který zpíval, a Tonym Iommim, který doplňoval Briana Maye na elektrickou kytaru.

Neil Patrick Harris, herec, kterého většina lidí v našich končinách zná především jako Barneyho ze seriálu How I Met Your Mother, je také výborným moderátorem a zpěvákem. Nevěříte? Tak se podívejte na jeho úžasné vystoupení na letošním předávání divadelních cen Tony, kde působil jako průvodce večerem a pochopíte, že do divadla už dnes mohou bez obav zavítat úplně všichni.

Dnešním hudebním klenotem jsou Depeche Mode s jedním z největších elektronických hitů 90. let, skladbou Enjoy the Silence. Enjoy the Silence vydala skupina v únoru roku 1990 na svém albu Violator. Je to jedna z vůbec nejremixovanějších písní, jejíž melodii zná asi každý, ale jen málokdo by si vybavil, jak vlastně zněla původně. Mezi nejhranější cover verze patří například ty od Lacuna Coil, Keane, HIM nebo Susan Boyle. V roce 2004 vydali novou verzi sami Depeche Mode na albu Remixes 81 – 04, o jejíž remix se postaral Mike Shinoda z Linkin Park. Klip ukazuje zpěváka Dava Gahana oblečeného jako krále, který si s sebou nosí skládací židličku. Místa, po nichž se prochází, jsou Skotská vysočina, pobřeží Portugalska a Švýcarské Alpy. Kapela byla nadšená nápadem režiséra Antona Corbijna na ztvárnění Gahana jako muže, který má úplně všechno a hledá jen tiché místo, kde by si mohl v klidu sednout. Depeche Mode vznikli roku 1980 v Essexu. Zakládajícími čelny byli Dave Gahan, Martin Gore, Adam Fletcher a Vince Clark, kterého po vydání debutového alba Speak & Spell nahradil Alan Wilder. Ten však kapelu opustil v roce 1995 a od té doby Depeche Mode fungují coby trio. Kapela prodala celosvětově přes 100 milionů alb, což ji činí nejúspěšnější elektronickou skupinou všech dob. Magazín Q ji zařadil mezi 50 skupin, které změnily svět. Do letošního roku vydali Depeche Mode celkem 12 alb a v příštím roce se chystá vydání dalšího.  

Skladba Be My Baby v podání pěveckého tria The Ronettes patří  k nejúspěšnějším hitům 60. let. V roce 1963, kdy byl singl vydán, se ho prodalo přes 2 miliony kopií. V roce 1999 pak byl uveden do Síně slávy Grammy. Příjemný poslech a pohodové středeční ráno! :)  

Nik Kershaw se narodil v roce 1958 v anglickém Bristolu. Je známý jako skladatel, zpěvák a multi-instrumentalista. Největší slávy dosáhl v 80. letech, kdy se prosadil mezinárodně s hity I Won't Let the Sun Go Down on Me (1983), Wouldn't It Be Good (1983) a The Riddle (1984). Píseň The Riddle je opravdu velkou hádankou, alespoň co se textu týče. Kershaw prý nejdřív napsal hudbu a neměl tušení, o čem píseň bude, tak si vymyslel provizorní nesmyslný text, dokud píseň nedokončí. Text už ale před vydáním nestihl změnit. I když sám řekl, že jde o holé nesmysly a píseň vlastně není o ničem, existují lidé, kteří v textu nějaký smysl našli (viz http://www.songfacts.com/detail.php?id=6677). Třeba si v něm taky něco najdete.

Opět po týdnu vás vítáme u dalšího dílu Hudebních klenotů 20. století! Dnešní den volna jsme se vám rozhodli zpříjemnit jednou peckou, kterou zná snad každý. Dnes se vrátíme zpět do doby, kdy světu vládly „květinové děti“. A jelikož song San Francisco od Scotta McKenzieho tu již máme, nezbývá nám nic jiného než píseň California Dreamin' od skupiny The Mamas & the Papas! Informace sepsal jako vždy Kari, dobře se bavte! California Dreamin' poprvé vyšla v roce 1965 na albu If You Can Believe Your Eyes and Ears. Píseň je o muži, který žije v chladné zimní krajině a touží se dostat do slunné Kalifornie. Song byl napsán roku 1963 Johnem Phillipsem a Michelle Phillipsovou, když žili v New Yorku. John měl o této skladbě sen a probudil Michelle, aby mu pomohla s psaním. V tu dobu byli manželé Phillipsovi členy folkové skupiny The New Journeymen, která se později přejmenovala na The Mamas & the Papas. Mnoho lidí určitě zná cover této písně od skupiny Global DJ's, ale tato verze nemá s původní téměř nic společného. The Mamas & the Papas byla vokální skupina 60. let, která vznikla v New Yorku. Složení kapely bylo takovéto: Cass Elliot, John Philips, Denny Doherty a Michelle Phillips. Skupina vystupovala a nahrávala od roku 1965 do roku 1968, později se nakrátko sešla v roce 1971. Vydala pět alb a měla 11 hitových singlů v Top 40. Prodala téměř 40 miliónů desek po celém světě. Zvuk skupiny byl založen na čtyřhlasé mužsko-ženské vokální harmonii, aranžovanou Johnem Phillipsem (Scott McKenzie), který byl také autorem většiny skladeb z jejich repertoáru. Po ukončení činnosti skupiny dělala Cass Elliot úspěšnou sólovou kariéru. V roce 1998 byla skupina The Mamas & the Papas uvedena do Rockandrollové síně slávy.  

Dneska zkusíme něco jiného. Místo nového videa vám představím tvůrčí trio mladíků, kteří si říkají The Lonely Island (dále jen TLI) a už několik let nás baví svými vtipnými písničkami a ještě vtipnějšími videoklipy. Ty nejlepší jsme pro vás už přeložili a najdete je na našich stránkách. V článku vám povím o jejich historii, prozradím zajímavosti o jejich tvorbě a také jejich útoku na stříbrná plátna. Jak to začalo Andy Samberg, Jorma Taccone a Akiva Schaffer jsou nerozluční kamarádi už od dětství. Vyrůstali v Berkeley v Kalifornii a dokonce studovali na stejné vysoké škole (University of Santa Cruz). Už za mlada dělali živá komediální představení a pokračovali v tom i po studiích. Nahrávali vtipné písničky a točili pro ně originální videoklipy. Dokonce napsali a natočili televizní pilot pro stanici FOX s názvem Awesometown, který však producenty neoslovil natolik, aby z něj udělali plnohodnotný seriál, takže zůstalo jen u onoho prvního dílu (k vidění na YouTube). Zleva: Jorma Taccone, Akiva Schaffer, Andy Samberg Saturday Night Live V roce 2005 si pak nadějných mladíků všimnul Lorne Michaels, člověk zodpovědný za legendární show plné skečů Saturday Night Live (SNL). Andy se stal součástí hereckého ansámblu SNL a jeho dva kumpáni byli najati jako scénáristi. Jejich specialitou se staly tzv. SNL Digital Shorts, což byly předtočené skeče a hudební videa. Hned druhý skeč s názvem Lazy Sunday slavil velký úspěch. Stal se internetovým fenoménem a představil TLI širší veřejnosti. Od té doby skupinka vytvořila přes 60 Digital Shorts. Drtivou většinu režíroval Akiva, Jorma se obvykle stará o hudbu a Andy v nich většinou hraje či zpívá. Další tvorba Naše trojice je však poměrně produktivní i mimo SNL. V roce 2007 natočili celovečerní film Hot Rod (Pirát silnic), který režíroval Akiva a Andy s Jormou se objevili v hlavní rolích. Film však nebyl moc úspěšný. Letos to zkouší znovu s filmem MacGruber, který vychází ze stejnojmenné série SNL skečů parodující televizní seriál MacGyver. Režíroval tentokrát Jorma a v hlavních roli se objevil Will Forte z SNL a záporáka ztvárnil Val Kilmer. Film měl nedávno premiéru v USA, ale bohužel komerčně propadl. Kromě těchto vlastních projektů se kluci z TLI objevili i v dalších filmech. Andy například hrál menší roli ve filmu I Love You, Man, Jorma se objevil v Land of the Lost a Akiva ve filmech sice nehraje, ale zato režíroval několik klipů pro kapely We Are Scientists a Eagles of Death Metal. Konkrétní videa Nyní bych vám rád představil jejich tvorbu o něco podrobněji. Na našem webu jsme už řadu jejich počinů přeložili a další budou jistě následovat. Jedno po druhém vám je představím  a doplním pár zajímavostí. Ve spoustě z nich se objevují herci z SNL nebo celebrity, které se ten daný týden v pořadu objevili jako hosté. Řadu písniček z následujících videí pak v roce 2009 TLI vydali na hudebním albu Incredibad, které bylo velice úspěšné a bylo i chváleno kritiky. Na albu samozřejmě najdete i songy, které video (zatím) nemají a tudíž nejsou tak známé. Natalie Portman rapuje (Natalie Rap) Jak  lze z názvu poznat, v tomto videu se objeví známá herečka Natalie Portman jako nekompromisní rapperka nejtěžšího kalibru. Natálka nadává o sto šest a rapuje o sexu jako by se nechumelilo, což zapůsobilo o to víc, že  Natalie se normálně jeví jako slušná intelektuálka. Netřeba připomínat, že video slavilo velký úspěch hlavně na internetu. Péro v krabici (Dick in a Box) Toto video kluci natočili ve spolupráci s Justinem Timberlakem a pojednává o dvou individuích, kteří vám představí svůj nápad na ultimátní dárek k Vánocům pro vaše drahé polovičky. Opět se jednalo o obří úspěch a některá rádia dokonce tuto písničku hrála. A aby toho nebylo málo, výtvor byl oceněn cenou Emmy za nejlepší originální text písně. Později se tedy logicky muselo objevit pokračování (viz dále). Milovník matek (Motherlover) Po velkém úspěchu Dick in a Box se objevilo toto pokračování, které pokračuje tam, kde první díl skončil. Andy Samberg a Justin Timberlake jsou zpátky a tentokrát plánují dárek ke Dni matek. Ve videu se v roli matek objevili Susan Sarandon a Patricia Clarkson. Stříknul jsem si do trenek (Jizz in My Pants) Jizz in My Pants je pravděpodobně nejpopulárnější počin TLI. Na YouTube má desítky milionů zhlédnutí a kromě toho se tento singl také velmi dobře prodával a byl kladně přijat kritikou. Docela úspěch když přihlédneme k faktu, že písnička pojednává o problémech spojených s předčasnou ejakulací. Ve vedlejších rolích se objevily sexy Molly Sims a Jamie-Lynn Sigler. Jsem na lodi (I'm on a Boat) Dalším megahitem se stalo hudební video o tom, jak skvělé je plavit se na lodi. Opět jednoduchá premisa (jak je u TLI zvykem) a chytlavý text. Na songu spolupracoval rapper T-Pain. Píseň byla později nominována na cenu Grammy. V lednu 2010 se pak na YouTube objevilo krátké video, ve kterém Andy a T-Painem přemýšlí, jak Jormovi vynahradit to, že se na loď poprvé nedostal. Jako šéf (Like a Boss) Like a Boss je parodií na stejnojmennou písničku od rappera jménem Slim Thug. Ve videu sledujeme manažera, který popisuje jeho pracovní den. Pro zajímavost dodám, že když bylo video vysíláno na SNL, sprostá slova byla vypípána a část o sebevraždě byla trochu změněna. Stydlivý Ronnie (Shy Ronnie) V tomto videu zpěvačka Rihanna chce zazpívat dětem ve škole, ale její parťák Ronnie (Andy Samberg) jí to kazí. Mrsknul jsem s tím o zem (Threw It On the Ground) Další video, které na papíře zní hrozně (Andy Samberg hází s věcmi o zem), ale přitom ve výsledku se jedná o fajnovou záležitost. Navíc se objeví i herci Elijah Wood a Ryan Reynolds. Co víc si přát? Magneťák (Boombox) Tento singl z alba Incredibad se dočkal videoklipu teprve nedávno, ale stojí za to. Andy Samberg nám povypráví o tom, jak magneťák může změnit svět. Se zpěvem jim navíc tentokrát pomohl Julian Casablancas, frontman kapely The Strokes. Správní chlapi nekoukají na výbuchy (Cool Guys Don't Look at Explosions) Toto video vzniklo pro MTV Movie Awards 2009, které Andy Samberg moderoval. Andy si tu spolu s Willem Ferellem zazpíval o známém filmovém klišé, kdy hrdinové kráčejí od výbuchu, aniž by se ohlédli. Svou troškou do mlýna přispěl i hollywoodský režisér a producent J. J. Abrams, který má na svědomí takové pecky jako Star Trek, Ztraceni nebo Mission Impossible 3. Krásný den (Great Day) Další z řady SNL Digital Shorts. Andy Samberg předvádí, jaký vliv mají drogy na vnímání světa. Jako vždy k popukání. Ale možná i k zamyšlení. To je pro dnešek vše. V budoucnu se můžete těšit na další přeložená videa od této tvůrčí trojky. Všechna jejich přeložená videa najdete ZDE. Jak se vám líbí jejich humor? Které je vaše nejoblíbenější video (třeba i nepřeložené)? Znali jste jejich tvorbu, než jste si přečetli tento článek? Jak se vám líbil článek jako takový? Máme pokračovat ve vydávání podobných shrnutí? Vyjádřete se v komentářích! :)

Vítejte u prvních květnových klenotů! Dnes nás hodí do pohody britská kapela Mungo Jerry se svým debutovým singlem In The Summertime, který vyšel právě v květnu 1970. Složit tenhle hit trvalo Rayi Dorsetovi údajně pouhých deset minut. Jedná se o jejich jedinou píseň, která prorazila za hranicemi Spojeného Království a téměř po celém světě obsadila hned první příčky hitparád.  

Tuto skladbu od Village People není snad ani nutné představovat. Snad všichni už ji někde slyšeli, tak si ji užijte s českými titulky. YMCA je zkratka organizace Young Men's Christian Association (dříve Křesťanská asociace mladých mužů, dnes Křesťanská asociace mladých lidí), jejímž cílem bylo sdružovat a zabavit dospívající chlapce. Ať už sportem nebo různými tvořivými aktivitami. Skladba YMCA vznikla v roce 1978 poté, co producent Henri Belolo uviděl na budově nápis YMCA a napadlo ho o této instituci napsat skladbu. Ačkoliv hlavní zpěvák Village People Victor Willis popíral, že by skladba byla od počátku míněna jako jakási neoficiální hymna gayů (Willis je heterosexuál), z náznaků v textu a kostýmů, které si lehce utahují ze stereotypů o oblékání gayů v té době, lze získat opačný dojem. Navíc v té době Ymcu údajně využívali mladí gayové jako místo ke schůzkám, aniž by vyvolávali pohoršení. Původně se předpokládalo, že si píseň najde místo pouze v úzkém okruhu gayů, avšak díky chytlavé melodii a textu se stala populární i mezi většinovou populací. V hudebním žebříčku USA se držela na 2. místě, v žebříčku Velké Británie dokonce na 1. místě. Celosvětově se prodalo 5 380 000 kusů alba Cruisin' na kterém se tato skladba nacházela. I v dnešní době se často hraje na sportovních akcích, diskotékách nebo i mnoha školních akcích.

Je tu další díl našeho oblíbeného muzikálu a napětí se začíná stupňovat. Navíc uslyšíte v tomto díle, jak jsem již minule předeslal, jednu z mých nejoblíbenějších písní z celého Sequelu v podání Joea Walkera. Jsem zvědav, jak se bude zamlouvat vám. Která píseň vás zatím zaujala nejvíc? :-) Pokud jste neviděli předchozí díly, najdete je zde.

Dnes jsem si pro vás do Hudebních klenotů připravila filmovou klasiku z roku 1987 – ústřední melodii z filmu Hříšný tanec. Píseň, kterou pro film napsali Franke Previte (text), John DeNicola a Donald Markowitz (hudba), získala ocenění Grammy, Oscara a Zlatý glóbus. V době, kdy se natáčela závěrečná scéna filmu, ještě nebyla finální verze písně v podání Billa Medleyho a Jennifer Warnes hotová, proto herci při natáčení tančili na demo nahrávku, kterou spolu s Rachele Capelli nazpíval sám Previte.