Hudba

Genesis je britská roková kapela založená v roce 1967. Skladba Jesus He Knows Me je satirou na televangelismus, který se v té době rozmáhal v USA. Televizní kazatelé po divácích a posluchačích požadovali finanční dary, díky kterým se jim měl dostavit finanční úspěch, případně se tak měli dostat blíž k Bohu. Není překvapením, že tyto praktiky byly vyšetřovány policií.

Dobré ráno, je 7:30, někteří z vás vstávají do práce, jiní zase do školy a my vám přinášíme další hudební klenot 20. století! Dnes prozkoumáme naprosto odlišný hudební žánr, než s jakým jsme se vídali doposud. Řeč je o žánru zvaném Jazz a představíme si nádhernou píseň What a Wonderful World od nejznámějšího jazzového muzikanta, neboli jazzmana - Louise Armstronga. What a Wonderful World byla vydána jako singl v roce 1968. Text této písně je myšlený jako protijed na rasově a politicky nabité prostředí každodenního života ve Spojených státech, je konkrétně o naději a optimistickém výhledu na budoucnost. Píseň se ve Spojených státech původně vůbec neprosadila, jelikož ji šéf ABC Records neměl rád, a proto ji sám ani neprosazoval. Zato ve Velké Británii dosáhla prvního místa na žebříčku UK Singles Chart. Skladba zazněla v mnoha filmech či seriálech, například ve filmu Good Morning, Vietnam. Za zmínku stojí také dvě povedené předělávky, v punkové verzi od Joeyho Ramona a v „havajské hudbě“ od Israele Kamakawiwo'ole. Nahrávka What a Wonderful World byla také uvedena v Grammy síni slávy v roce 1999. Celým jménem Louis Daniel Armstrong se narodil roku 1901 v chudé černošské čtvrti v New Orleansu ve státě Louisiana. Jak už to u jazzmanů bývá zvykem, i on dostal přezdívku. Jeho přezdívka byla Satchmo, kterou ostatně uslyšíte na konci klipu sami, a v překladu znamená něco jako Velká huba. Zajímavostí z Armstrongova života je, že údajně neexistoval jakýkoliv doklad o jeho existenci do jeho osmnácti let. Jeho otec se s ním vůbec nestýkal. Již jako osmnáctiletý začal hrát na trumpetu v různých jazzových kapelách. V Praze ho jeho fanoušci mohli vidět v roce 1965. Kromě hudby se věnoval i herectví, hrál například ve filmech "High Society" či "Hello Dolly!". Byl jednou z osobností, jež předurčily hudební tvář celého století. Vyrůstal v dost primitivním prostředí, a proto věřil, že když naplno a bez zábran vyjádří to, co cítí, je to v pořádku a nemusí se nijak ospravedlňovat. Někteří kritici mu vyčítali přílišnou podbízivost bělošskému obecenstvu. Jeho posunky, grimasy a výstřední přehánění „černošství“ však byly především doplňky jeho představení. Armstrong byl dokonalý profesionál, takže kromě mistrovského zvládnutí hudebního nástroje musel být i showmanem, poskytujícím zábavnou podívanou. Zemřel na infarkt roku 1971 a říká se, že když umíral, na své smrtelné posteli se smál. I on má svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. O popisek se opět postaral můj spolužák Adam Karas, za což mu náleží obrovské díky!

Video, ve kterém kapela Walk Off The Earth zahrála společně na kytaru cover verzi písně od hudebníka Gotyeho, oblétla celý svět a i na našem webu si vysloužila pořádně vysoké hodnocení a řadu nadšených komentářů. Klip neminul ani známou parodickou skupinu The Key Of Awesome, která natočila svou verzi, a musím uznat, že ač mi normálně jejich parodie nepřijdou moc zábavné, tahle se podle mě moc povedla. Posuďte sami... Poznámka: Tři titulky, které následují po zmínění Petera Gabriela, obsahují názvy nebo úryvky z jeho písní.  

Píseň z Červeného trpaslíka, přesněji řečeno z dílu 02x06 - Paralelní vesmír. Pozn. Písnička je sice hezká, ale všem doporučuji poslouchat skutečnou klasiku jako je Mozart, Mendelssohn nebo Motörhead.

Chubby Checker (*3. října 1941) je americký rokenrolový zpěvák. Je známý zejména jako popularizátor tance twist. Píseň Let's Twist Again z roku 1961 získala cenu Grammy za nejlepší rokenrolovou skladbu. Za tip díky uživateli Skaarim.

Kapela The Moody Blues vznikla v roce 1964 v Birminghamu. Píseň Nights in White Satin (1967) napsal jejich zpěvák a kytarista Justin Hayward na jejich druhé album Days of Future Passed, když mu bylo 19 let.  

Další díl potterovského muzikálu je tu. Tentokrát je poměrně krátký, ale doufám, že to přežijete. Harry a spol. se v něm snaží zjistit, v čem spočívá první úkol turnaje, a Quirrell s Voldemortem předčasně oslavují svůj ďábelský plán. Pokud jste prošvihli předchozí díly, najdete je zde.

Rodačka z Detroitu se stala první rockovou baskytaristkou, která prorazila ve světě. Její pětatřicet let starý hit If You Can’t Give Me Love dodnes slýcháme v rádiích. Suzi Quatro, vlastním jménem Susan Kay Quattrochio, začínala s hudbou ve čtrnácti letech v kapele Pleasure Seekers se svými sestrami Patti a Arlene. V 70. letech Suzi Quatro začala díky producentovi Mickiemu Mostovi zaplňovat místo výrazné ženské rockové osobnosti a stala se ikonou glam rocku. Předskakovala například pro kapelu Slade nebo Alice Cooper a bodovala singlem Can the Can, který vítězil v žebříčcích v Evropě i Austrálii. Postupně však trochu změkčila svůj styl a v písni If You Can’t Give Me Love už je patrný vliv popu. V roce 1980 vydala Suzi album největších hitů, ale následné singly v žebříčcích spíše propadaly. I během 90. let však i nadále vydávala další alba. Dvě zatím poslední, Back to the Drive a In the Spotlight jí vyšly v letech 2006 a 2011.  

Kapelu Foo Fighters založil v roce 1994 v Seattlu bývalý bubeník Nirvany Dave Grohl. Píseň Learn to Fly vyšla na jejich třetím albu There Is Nothing Left to Lose v roce 1999. Byla to první píseň, se kterou se Foo Fighters dostali do žebříčku Billboard Hot 100, a to na 19. místo. Videoklip k písni získal v roce 2000 cenu Grammy. Zahráli si v něm Jack Black a Kyle Gass a má být parodií na film Připoutejte se, prosím!

Po skladbě o hře The Elder Scrolls online pro vás máme další skladbu, tentokrát o oblíbené postavě z oblíbeného seriálu.

Když se lidé s velkými a bláznivými sny rozhodnou své sny uskutečnit, může vzniknout něco krásného. V tomto videu uvidíte, jak se sjelo tisíc hudebníků, aby zahráli píseň Learn to Fly od skupiny Foo Fighters a tím je požádali o návštěvu jejich města. Nutno podotknout, že Foo Fighters krátce po zhlédnutí videa zveřejnili na Facebooku status: "Brzy na viděnou, Ceseno."

Závěrečná písnička ze hry Portal (2007), která se ihned po vydání hry stala internetovým fenoménem a byla dlouhodobě nejstahovanější písničkou na síti Steam. Příběh Portalu je jednoduchý - v roli Chell(moc pěkná holka) jste museli po cestě za vytouženým dortem luštit různé puzzly. V tom vám pomáhala(ze začátku) milá umělá inteligence  GLaDOS, ze které se ale na konci vyklubala pěkná potvora a vám nezbylo nic jiného, než ji zničit. Tato písnička pak běží při závěrečných titulcích, ve kterých vám GLaDOS sděluje, jak moc je šťastná, že jste ji(ne)zničili. Pro ty, kteří nehráli, jedna rada: zahrajte si.. My ostatní moc dobře víme, že  "The cake is not a lie." - Dort není lež. :-) vysvětlivky: Aparture Science - organizace, ve které se přiběh odehrává Black Mesa - konkurence Aparture Science cake(dort) - odměna, kterou GLaDOS slibuje Chell, když splní všechny úkoly

Americká křesťanská rock-popová kapela Sixpence None The Richer vznikla v roce 1992 a v roce 1998 vydala svůj první velký hit Kiss Me, který se objevil ve filmu Taková normální holka. I díky tomuto filmu se skladba umístila na druhém místě žebříčku Billboard Hot 100. Název kapely odkazuje na knihu C. S. Lewise K jádru křesťanství.  

Dnešním Hudebním klenotem 20. století jsou Electric Light Orchestra a jejich Don't Bring Me Down (1979). Electric Light Orchestra (ELO) je britská rocková kapela z Birminghamu. Ve svých začátcích byli paradoxně mnohem úspěšnější ve Spojených státech než doma v Británii. ELO drží rekord v počtu singlů v žebříčku Billboard Top 40, přestože se v něm nikdy neumístili na prvním místě. Protože album Discovery, ze kterého píseň pochází, kapela natočila v Mnichově, za frází „Don’t bring me down“ Jeff Lynne zpívá „Grüß“, což má připomínat bavorský pozdrav "Grüß Gott“. Fanoušci v tom však slyšeli jméno Bruce, které se objevuje i v některých přepisech textu písně. Proto na živých vystoupeních začal Lynne opravdu zpívat „Bruce“. Za tip děkuji uživateli Milia.  

Dnes si opět dáme hru Tříhlavý zpěvák z oblíbeného improvizačního pořadu Whose Line Is It Anyway? Zahraje si ji Wayne, Colin a Ryan a jejich úkolem bude zazpívat písničku Kláda z muzikálu Zamilovaní dřevorubci. Pozn.: Bohužel se mi tentokrát v některých větách nepodařilo dodržet přesný počet slov. Mohou za to anglické předložky, bez kterých se v češtině hravě obejdeme. Smysl by však měl zůstat stejný.

Tuhle skladbu můžete klidně nesnášet. Nezměníte ale nic na tom, že svého času to byl neskutečný hit. Proto si myslím, že si místo v hudebních klenotech zaslouží. Jedná se vlastně o jediný velký hit jinak vcelku neznámé kapely Wheatus. Klip odkazuje k filmu Křupan (Loser) z roku 2000, ve kterém si stejně jako v klipu zahráli v hlavních rolích Jason Biggs a Mena Suvari. Kvůli masakru na americké Columbine High Shool v roce 1999 musela být z textu vyškrtnuta věta „He brings a gun to school“ (Do školy nosí bouchačku). Do klipu proto byly v inkriminovaném místě přidány ruchy, tzv. scratching. Příjemný poslech!

Konečně mezi Hudení klenoty 20. století zařazujeme notoricky známou pecku, která se mezi vašimi přáními objevila vícekrát, než bylo zdrávo. Při poslechu tohoto songu vám určitě naskočí záběry z filmu Forrest Gump, konkrétně tedy scény z Vietnamu. O další info o kapele a písničce se postará během dne Kari. Fortunate Son mohli poprvé fanoušci skupiny slyšet na albu Willy and the Poor Boys v roce 1969. V tomtéž roce vyšla také jako singl a umístil se na 14. místě americké hitparády. Píseň se stala díky svému textu velmi populární během války ve Vietnamu. Objevila se také v mnoha počítačových hrách (Battlefield, Call of Duty), filmech (hlavně Forrest Gump) a reklamách (Wrangler Jeans). Díky popularitě této písně si můžeme pustit také spoustu jejích coverů. Creedence Clearwater Revival byla americká rocková skupina, která existovala od prosince 1967 do června 1972. Vznikla ve městečku El Cerrito ve státě Kalifornie. Skupinu tvořili sólový zpěvák, kytarista a textař John Fogerty, jeho bratr a doprovodný kytarista Tom Fogerty, baskytarista Stu Cook a bubeník Doug Clifford. Jejich hudební styl zahrnoval rock and roll i rock. Navzdory jejich původu ze sanfranciského zálivu, jsou někdy zmiňováni jako skupina, která ovlivnila southern rock. CCR jsou stále hráváni v rozhlasových stanicích po celém světě a často figurují v různých médiích. Skupina prodala 26 milionů alb jen v samotných Spojených státech. CCR byli v roce 1993 uvedeni do Rokenrolové síně slávy.  

Rocková kapela Guyz Nite nahrála tuhle parádní písničku o svém idolu, Johnu McClanovi z filmové série Smrtonosná past (Die Hard). Poté, co ji nahráli na internet, okamžitě se z ní stal velký hit. Bohužel filmovému studiu FOX, což je vlastník práv na Smrtnosnou past a vše kolem ní, se to moc nelíbilo a nechala video stáhnout z YouTube. O něco později jim však došlo, že by se to dalo skvěle využít pro propagaci jejich připravovaného pokračování Smrtonosná past 4.0. A tak kapelu požádali o přidání nové sloky, která by tento sequel opěvovala. Poznámka: Překlad refrénu bohužel musel být poněkud nepřesný, jelikož se v něm využívá názvu filmu jako slovesa, což v češtině nefunguje, neboť český název filmu není doslovným překladem toho originálního.

Další díl Hudebních klenotů 20. století nám vyšel přesně na den, který nastává pouze jednou za čtyři roky. Proto vám přejeme krásné středeční ráno tohoto „významného“ dne. Dnes jsme vybrali jednu klasiku, která se hraje v rádiích dodnes a zaručeně ji bude každý z vás znát. Song se jmenuje '74–'75 a vydala ho kapela The Connells. Info tradičně od Kariho. Píseň '74–'75 vyšla roku 1993 na pátém studiovém albu skupiny, které mělo jednoduchý název Ring. Ačkoliv skupina The Connells pochází z USA, píseň se v jejich domovině moc nechytla. Naopak v Evropě se stala v roce 1995 velkým hitem především v severských zemích, kde se umístila na 1. místech tamějších hitparád. Zajímavý videoklip zrežíroval Mark Pellington a objevují se v něm fotky studentů ze střední školy Needhama B. Broughtona z ročenky roku 1975, které jsou prokládané záběry stejných studentů, jak vypadali v roce vydaní písně. Skupina The Connells vznikla roku 1984 v americkém městě Raleigh v Severní Karolíně a s přestávkami hraje dodnes. Název skupiny pochází od bratrů Connellových, kteří kapelu založili. Nynější sestava skupiny vypadá takto: David Connell (basa), Mike Connell (kytara, zpěv), Mike Ayers (kytara), Doug MacMillan (vokály, kytara), Steve Potak (klávesy) a Chris Stevenson (bicí). Kapela hraje žánr power pop a v jejich hudbě můžeme slyšet kvalitní kytarové melodie s texty povětšinou o politické situaci na jihu USA. Za svoji kariéru vydala skupina mnoho úspěšných písní, z nichž nejznámější je určitě dnešní klenot.

Slunce svítí, krásný den opět před námi, a my vám další díl Hudebních klenotů 20. století! Abyste neříkali, že každý díl nějakou kapelu zopakujeme, tak tu pro vás máme skupinu, která se tu ještě neobjevila, a bezpochyby sem patří. Jmenuje se Aerosmith a dáme si od ní velmi známý hit Crazy! Info o kapele a písni od Kariho. Crazy vyšla jako poslední singl na mimořádně úspěšném albu s názvem Get a Grip v roce 1994. Umístila se na 17. místě americké hitparády Billboard Hot 100 a na 3. místě kanadské hitparády. Zajisté vás zaujme celkem povedený videoklip k písni, ve kterém se v hlavní roli objevila i dcera Steva Tylera, Liv Tyler. Producent videoklipu ji prý obsadil, aniž by věděl, že její otec hraje v kapele. Videoklip je pozoruhodný pro své velmi nemorální vyjádření sexuálních scén, z nichž mnohé silně naznačují lesbismus dvou hlavních aktérek. Kapela se dala dohromady v roce 1970 v Bostonu. Kytarista Joe Perry a baskytarista Tom Hamilton, hrající v kapele Jam Band, se setkali se zpěvákem Stevenem Tylerem, bubeníkem Joeym Kramerem a kytaristou Rayem Tabanou a zformovali se do skupiny, kterou nazvali Aerosmith. V roce 1971 byl Ray Tabano nahrazen Bradem Whitfordem. V roce 1973 vydali své debutové album, které nazvali jednoduše Aerosmith. Drogová závislost a vnitřní konflikty v kapele vyústily nejdřív odchodem kytaristy Joea Perryho a později i odchodem druhého kytaristy Brada Whitforda. Byli nahrazeni Jimmym Crespem a Rickem Dufayem. Perry a Whitford se však v roce 1984 vrátili, a tak nynější sestava vypadá takto:  Steven Tyler (zpěv a piano), Joe Perry (kytara a zpěv), Tom Hamilton (basa), Brad Whitford (kytara) a Joey Kramer (bicí). Aerosmith je se svými 150 miliony prodanými alby nejprodávanější americká rocková kapela vůbec. Také drží rekord v počtu zlatých a platinových alb. V roce 2001 byla skupina uvedena do Rockandrollové síně slávy. V roce 2010 navštívila kapela i Českou republiku v rámci svého celosvětového turné.

Dnes mám pro vás další starší song. Kenneth Donald Rogers se narodil v roce 1938, a ačkoliv je znám především pro svou country tvorbu, v průběhu kariéry bodoval v hitparádách s různými žánry, od rocku až po pop. V roce 1986 byl časopisy USA Today a People zvolen "Nejoblíbenějším zpěvákem všech dob". Na svém kontě má mimo jiné i ocenění Country Music Award, Academy of Country Music nebo Grammy, jeden zlatý gramofonek získal právě za song The Gambler z roku 1978, který mají v oblibě i seriáloví producenti a byl například použit v seriálech Lovci duchů či Kancl. Zde si můžete poslechnout verzi od Johnnyho Cashe a tady českou verzi s názvem Hráč od Petra Spáleného.

Moby (vlastním jménem Richard Melville Hall) je známý americký muzikant a DJ. V 90. letech byl ikonou elektronické taneční hudby. Přezdívku Moby mu dali jeho rodiče, údajně kvůli vzdálené rodinné přízni s autorem románu Moby Dick, Hermanem Melvillem (údajně jde o jeho pra-pra-pra-prastrýce). Do Hudebních klenotů jste mi sice navrhli Why Does My Heart Feel So Bad?, nicméně jsem zvolila neméně známou skladbu Porcelain, kde je toho na překlad víc než tři věty. :) I když byl Moby s Porcelain velmi nespokojený a na albu Play (1999) ho ani nechtěl vydat, nakonec se nechal přesvědčit, a dobře udělal.  

"Ironic" vydala kanadsko-americká písničkářka a zpěvačka Alanis Morisette v únoru 1996 jako třetí singl ze třetího studiového alba Jagged Little Pill (1995). Je to nejspíš jedna z jejích nejznámějších a nejhranějších písní do dnešního dne. Na špici kanadské hitparády se po svém vydání píseň udržela šest týdnů a na pátou příčku vyšplhala v Austálii, na Novém Zélandu a v Norsku. V americké hitparádě Billboard byla na 4. místě.

"Dream On" je rocková balada z debutového alba kapely Aerosmith (1973). Skladbu napsal zpěvák Steven Tyler, kterého v dětství ovlivnil jeho otec, když hrával na klavír klasickou hudbu. V rozhovoru z roku 2011 Tyler přiznal, že to byla první píseň, ve které použil svůj skutečný hlas. Nelíbilo se mu, jak zněl na demo nahrávkách, a tak se u ostatních skladeb snažil zpívat v nižších polohách. Tady však naplno předvedl své "výkřiky", které se staly jeho nezaměnitelnou značkou. Refrén můžete znát z písně "Sing for the Moment" (2002) od rapera Eminema. Videoklip pochází z koncertu k 10. výrčí hudební stanice MTV (1991). Ve stejném roce byla skladba použitá na soundtracku k filmu Poslední akční hrdina.

Všichni víme, že čtyřakorďák je jen jeden, takže počítám, že vás v komentářích bude hodně psát, že na něj tahle píseň nemá. To je sice zřejmě pravda, ale i tak jste si hodně dlouho psali o další videa od sympatické trojice jménem The Axis Of Awesome. A jelikož nedávno vypustili na internet ve spolupráci se serverem FunnyOrDie.com videoklip ke své písni How To Write a Love Song, rozhodl jsem se, že ji přeložím a dám ji na web. Tentokrát si dělá kapela srandu z milostných písní, které znějí často hodně podobně a využívají v klipech stejné prvky. Posuďte sami, jestli se vám The Axis Of Awesome opět trefili do vkusu. ;-)

Další týden je za námi a to je ten pravý čas, představit vám další hudební klenot 20. století. Opět vás zavedeme do USA, odkud toto slavné duo pochází. Hudební styl této písně jsme tu ještě neměli, a bylo tak nutné to patřičně napravit. Dnes potěšíme především příznivce folku a pomalé hudby. Pár lidí si už o tuto píseň psalo. Na scénu přichází… The Sound of Silence od Simona & Garfunkela, o nichž si můžete přečíst krátký článek od Kariho. The Sound of Silence je singl dua Simon & Garfunkel vydaný roku 1965. Práce na textu začala asi čtvrt roku po atentátu na J. F. Kennedyho. Paul Simon chtěl v písni vyjádřit atmosféru a emocionální trauma, které se Američanů zhostilo po zavraždění jejich hlavy státu. Písnička se skládá z pěti slok, které spolu dvojhlasem zpívají Simon s Garfunkelem. Doprovází je akustická kytara, na kterou hraje Paul Simon. V jiných verzích se v určité části skladby přidá doprovod na bicí, elektrickou kytaru a baskytaru. Ten zařídil producent Tom Wilson hned po nahrávání Like a Rolling Stone Boba Dylana s Al Gorgonim (elektrická kytara), Bobem Bushnellem (elektrická baskytara) a Bobby Greggem (bicí), a to dokonce aniž by se Simona nebo Garfunkela ptal. Skladba vyrazila na žebříčky hitparád v listopadu 1965 a na začátku následujícího roku dosáhla 1. místa prodeje ve Spojených státech, kde se „ohřála“ jeden týden, aby se mohla 22. ledna na další týden vrátit, než byla vystřídána We Can Work It Out od The Beatles. Skladba byla použita ve filmu The Graduate, kde jsou použity i další písničky Simona a Garfunkela, a ve filmu Bobby v okamžiku, který těsně předcházel zavraždění Roberta F. Kennedyho. Písnička byla použita i ve filmu Watchmen, kde hrála při pohřbu Komedianta. Paul Simon a Art Garfunkel jsou američtí populární hudebníci známí pod společným jménem Simon & Garfunkel. Potkali se na základní škole v roce 1953, když spolu vystupovali ve školní hře Alenka v říši divů. V roce 1957 spolu založili duo Tom and Jerry a okusili první úspěch s malým hitem Hey Schoolgirl. Jako duo Simon & Garfunkel dosáhli slávy v roce 1965 se singlem, který jsme vybrali jako dnešní klenot. Jejich hudba byla uvedena ve filmu The Graduate, díky čemuž vešli do širšího povědomí publika. Jejich poslední album Bridge over Troubled Water bylo poznamenáno několika odklady vydání, způsobenými jejich odlišnými uměleckými názory. Simon & Garfunkel patřili mezi nejpopulárnější umělce 60. let, jsou držiteli několika cen Grammy, byli uvedeni do Rock and rollové síně slávy a Long Island Music Hall of Fame (2007). V roce 2004 časopis Rolling Stone zařadil Simona a Garfunkela na 40. místo svého seznamu 100 největších umělců všech dob. Od rozpadu dua v roce 1970 se oba zpěváci několikrát sešli ke společnému koncertu. Nejslavnější byl koncert v Central Parku, který přilákal 500 000 lidí.

V dnešních Hudebních klenotech 20. století si představíme americkou písničku o zmařeném životě v New Orleans s názvem The House of the Rising Sun, jejíž původní autor je dodnes neznámý. Dočkala se již spousty cover verzí, ale asi nejvíce ji proslavila britská rocková kapela The Animals. Více informací o samotné skupině a songu nese Kari. Krásnou lidovou folkovou baladu The House of the Rising Sun (někdy také Rising Sun Blues) si Animals vybrali do svého repertoáru roku 1964. Její původ je neznámý a mezi hudebníky často vznikaly diskuze, kdo ji vlastně napsal. Alan Price z Animals tvrdí, že původní verze písně pocházela z 16. století z Anglie a byla o nevěstinci v anglickém Sohu a angličtí emigranti přinesli song do Ameriky, kde byl předělán, aby se v něm vyskytovalo město New Orleans. V interview Eric Burdon říká, že tuto píseň poprvé slyšel v klubu v Newcastlu, kde ji zpíval folkový zpěvák Johny Handle. Animals byli v té době na turné s Chuckem Berrym a vybrali si tento song, protože chtěli zpívat něco výrazného, co každého zaujme. Píseň dostala mnoho ocenění a umístila se na prvním místě v hitparádách v USA, Anglii, Švédsku, Finsku a Kanadě. The Animals byla britská, původně R&B kapela z 60. let. Původní obsazení kapely bylo takovéto: Alan Price (varhany), Hilton Valentine (kytara), Bryan „Chas” Chandler (kontrabas), John Steel (bicí). Skupině dodával šťávu její agresivní bluesový zvuk a výborně zabarvený hluboký hlas Erica Burdona, kterého získali až později po založení. Triumfálně se ale „vynořili“ v psychedelické éře druhé poloviny 60. let. Zřejmě nejstylovější britská R&B skupina 60. let. vznikla jako „Alan Price Combo“ v Newcastelu, kde o sobotách hrála v nabitém Downbeat Clubu. Po získání zpěváka E. Burdona přesídlila do honosnějšího klubu A-Go-Go a začátkem roku 1964 změnila jméno na Animals. Pak vystupovala v klubech v Londýně a okolí. V září 1966 Burdon neočekávaně skupinu rozpustil, koncem téhož roku však zformoval tzv. New Animals.

Po čtrnácti dnech vás opět vítáme u dalšího dílu Hudebních klenotů! Omlouváme se, že jsme pro vás minulý týden nepřichystali žádný klenot z důvodu časové vytíženosti. Dnes si dáme píseň, kterou zajisté každý aspoň jednou v životě slyšel (hráči GTA více než jednou), představujeme vám kapelu The Buggles a s ní známý hit Video Killed the Radio Star! Info o skladbě a kapele sepsal Kari. Skladbu Video Killed the Radio Star si mohli posluchači poprvé poslechnout na debutovém albu kapely, které se jmenovalo Age of Plastic a vyšlo roku 1979. Píseň oslavuje rádio a jeho „zlatou éru“ a popisuje zpěváka, jehož kariéru přerušil nástup televize, jejím hlavním tématem je tedy nostalgie. Song se umístil na prvních místech mnoha hitparád po celém světě a byl coverován mnoha kapelami. Píseň je známá hlavně proto, že její videoklip byl vůbec prvním videoklipem, co se kdy vysílal na hudební stanici MTV. Stalo se tak 1. srpna 1981 ve 12 hodin. Podobným tématem jako tato skladba se zabývá i píseň od kapely Queen – Radio Ga Ga. The Buggles bylo anglické duo, které se skládalo z kytaristy a zpěváka Trevora Horna a klávesisty Geoffa Downese.  Kapela vznikla v Londýně roku 1977 a podobně jako Alphaville (Forever Young) se řadila k žánru synthpop. Nejvíce se proslavili zajisté dnešním klenotem, který jim zajistil velkou slávu. Kariéra kapely neměla příliš dlouhého trvání, stihli vydat pouze dvě alba. Zanedlouho po vydání druhého alba Adventures in Modern Group, které skončilo propadákem, přešel Downes ke kapele Asia a The Buggles se tak roku 1981 rozpadli. Avšak Downes a Horn se občas sejdou, aby spolu zahráli pár songů od The Buggles a zavzpomínali tak na staré časy, kdy video zabilo rádiovou hvězdu :).

V předposledním dílu prvního dějství narazí naši hrdinové na jeden kouzelný předmět, který znáte moc dobře z knížek, a vy na vlastní oči uvidíte, jak to vypadá, když propukne v Bradavicích pravý a nefalšovaný chaos. Kdo nebo co ho způsobí? To se dozvíte již za malou chvíli. Šachmat! :-D Pokud jste neviděli předchozí díly, najdete je zde.