Vesmír

Pokud žijeme v simulaci řízenou nějakou mimozemskou civilizací, jak to dokázat? A jde to vůbec? Touto otázkou se zabývalo už několik vědců a přišli s poněkud zajímavými hypotézami.

Světlo. Díky němu vidíme vše, co se právě děje kolem nás. Ale můžeme díky němu nahlédnout i do minulosti. Nebo zjistit o planetě v předaleké sluneční soustavě spoustu důležitých informací. A znáte Dopplerův efekt? I ten platí na světlo. Jak? To zjistíte v naučném videu kanálu Ted-Ed.

Ve sci-fi filmech často vidíte, že pokud lidstvo osídlí Měsíc, tak si vybuduje své základny na jeho povrchu. To je ale skvělý způsob jak dostat vesmírnou rakovinu. Řešením by ale mohly být podzemní základny v bývalých lávových tocích.

Planeta Merkur je pojmenována po poslu římských bohů právě díky jeho rychlosti na noční obloze. Zjistěte s National Geographic důvod této neuvěřitelné rychlosti a také důvod, proč se nejmenší planeta sluneční soustavy pomalu zmenšuje.

Od posledního přistání na Měsíci před téměř padesáti lety se v objevování našeho přírodního satelitu neudál žádný podobně výrazný průlom. Jsou ale signály, že v nejbližší době by se to mohlo změnit. V tomto videu od kanálu Seeker se budeme zabývat tím, jak brzy by na Měsíci mohla vzniknout dlouhodobě obyvatelná základna.

SpaceX už řadu let vyvíjí potenciálně revoluční raketu Starship, která má umožnit levné cesty na zemskou orbitu, Měsíc i Mars. Díky kompletní a snadné znovupoužitelnosti mají být lety Starship několikanásobně levnější než starty současných raket. Něco podobného ale sliboval raketoplán agentury NASA v 80. letech. Realita však nakonec ukázala, že jeden let raketoplánu byl ve výsledku dražší než let klasické rakety na jedno použití. Čeká Starship podobný osud, nebo se Elonu Muskovi podaří problém rozlousknout? A nebude to na úkor bezpečnosti? Tip: Podobnému tématu se věnovalo dříve přeložené video od Everyday Astronauta. Poznámky k překladu: Video vzniklo ještě předtím, než byla raketa BFR přejmenována na Starship. Autor zmiňuje PICA-X pro tepelný štít BFR. To je velice zajímavý materiál, který SpaceX používá na svých lodích Dragon, avšak tepelný štít Starship nakonec bude řešen jinak.

Při příležitosti 50. výročí mise Apollo 11 si Jeffrey Kluger (redaktor časopisu Time a spoluautor knihy Apollo 13) popovídal s Elonem Muskem o jeho vizi do budoucna. Poznámky k překladu: "That’s one small step for a man, one giant leap for mankind." – "Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo," je jeden z nejslavnějších citátů 20. století. O tom, co přesně řekl Neil Armstrong a že nervozita si nevybírá, se dočtete v článku Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo. Co přesně řekl Neil Armstrong?. Privately held company – soukromá společnost, která nevydává volně prodejné akcie.

Nedávné padesáté výročí přistání na Měsíci přimělo tvůrce Spacedocku vytvořit speciální prodlouženou epizodu, zaměřenou na legendární Apollo 11. Poznámky: Sojourn – fanouškovský scfi-fi pořad, úzce propjojený s tvůrci Spacedocku Hypergolické palivo – palivo, u kterého vzniká hoření smícháním dvou chemikálií, pro raketovou technologii nejčastěji kombinace hydrazinu s kapalným oxidem dusičitým APS – zkratka pro systém modulů výdechového pohonu CSM – zkratka pro velitelský a servisní modul Subsystém vody s glykolem – sloužil modulu k produkci a distribuci chladiva LEM – zkratka pro modul lunární výpravy RCS – zkratka pro systém reakční kontroly

Derek Muller navštíví kráter Sedan v Nevadě a řekne nám, čím byl nápomocný misi Apollo 11, která se přesně před 50 lety dostala na Měsíc. 

V dnešní epizodě seriálu Spacedock se podíváme do obecně méně známého světa The Expanse a přiblížíme si jeho zřejmě nejikoničtější plavidlo, bitevní korvetu MCRN Rocinante. Poznámky: MCRN – Martian Congressional Republic Navy neboli loďstvo kongresové republiky Mars. Jedna ze tří hlavních frakcí seriálu.

NASA na svém YouTube kanálu nedávno publikovalo video, týkající se jejich měsíční mise, plánované na rok 2024. Tentokrát nejde o to jen Měsíc navštívit, ale zůstat a vydat se (do nekonečna a) ještě dál...

Už zítra chce SpaceX vynést prvních 60 satelitů pro svou ambiciózní konstelaci Starlink, kterou bude po dokončení tvořit skoro 12 000 malých družic. Je na oběžné dráze vůbec dost místa pro tolik satelitů? Ohrozí to ostatní družice nebo ISS? A co problém vesmírného odpadu? Nově přeložené video se pokusí odpovědět na některé z těchto otázek. Video už je poněkud starší a v té době se toho o Starlinku moc nevědělo, a tak na problematiku nahlíží jen z jedné strany (potenciální potíže, které může tolik satelitů způsobit). Pro kompletnější obrázek je ale potřeba zmínit také kroky, které SpaceX podniká, aby k nastíněným problémům nedocházelo: Satelity budou mít vlastní pohon a budou schopny se vyhnout případné srážce s jiným objektem – ať už jiným satelitem, vesmírným smetím či nefunkčním satelitem z vlastní konstelace. Dosluhující satelity (předpokládá se životnost zhruba 5–7 let) budou včas přesunuty na takovou orbitu, která zhruba do jednoho roku způsobí vstup do atmosféry, kde satelit shoří. Tento proces je o dost rychlejší, než co momentálně vyžadují mezinárodní standardy. Většina konstelace se bude nacházet na velmi nízké oběžné dráze, kde se problém vesmírného smetí řeší sám. Orbity budou tak nízko, že satelity budou muset periodicky udržovat potřebnou výšku pomocí motorů, jinak by následkem atmosférického tření došlo v řádu týdnů k deorbitaci. I pokud tedy satelit selže a přijde o možnost vlastního pohonu nebo se přeruší kontakt se Zemí, během krátké doby sám shoří v atmosféře a nepřispěje tak k problému vesmírného smetí. Satelity budou v první fázi vypouštěny ve výšce 350–430 kilometrů, takže i pokud vypuštění selže nebo budou některé družice po vypuštění nefunkční, už za pár týdnů dojde k jejich deorbitaci. Družice jsou navrženy tak, že se po deorbitaci kompletně rozpadnou. Žádná jejich část tedy nedopadne na zemský povrch, kde by mohla někoho ohrozit. Pro více informací o projektu Starlink navštivte článek na ElonX.

Že se vesmír rozpíná, jsme už slyšeli všichni, ale kam se může rozpínat, existuje něco za ním? Má vesmír hranice? Jaký tvar vlastně má? U tohoto videa, které vysvětluje, jaký tvar má podle dnešních vědeckých odhadů vesmír a kam by se mohl rozpínat, můžete pořádně potrénovat svou prostorovou představivost. Mexický kanál CuriosaMente nabízí animovaná vzdělávací videa, ve kterých se snaží zprostředkovat složitá témata srozumitelnou formou.

Téměř přesně před dvěma lety společnost SpaceX provedla start SES-10, při kterém byla vůbec poprvé použita raketa Falcon 9, jež už předtím jeden start absolvovala. Everyday Astronaut u tohoto startu byl osobně a považuje jej za historicky významný. V krátkém videu se podíváme, jak tehdy start probíhal z jeho pohledu, a také se dozvíme, co by znovupoužitelnost raket mohla znamenat pro budoucnost kosmonautiky. Více o této důležité misi zjistíte v článku na ElonX.

V dnešním videu od Everyday Astronauta se dozvíte, proč Falcon 9 někdy přistává na plovoucí plošině na moři, jindy na pevnině a někdy nepřistává vůbec. Autor se vám pokusí problematiku názorně vysvětlit na příkladu s žirafími astronauty na výletě do San Franciska a následně také na konkrétních misích SpaceX. Poznámky: Názvy přistávacích plošin by se daly přeložit jako "Samozřejmě, že tě stále miluji" a "Prostě si přečtěte manuál". Pokud vás tato problematika zajímá podrobněji, navštivte článek na ElonX.

V dnešním videu se podíváme na to, kdo poletí s lodí Crew Dragon do vesmíru a co vše SpaceX ještě musí splnit, než k tomu dojde.  Poznámka k překladu: 8. 3. 2019 byla úspěšně dokončena nepilotovaná mise Crew Dragonu, podrobnosti z mise najdete na webu ElonX.

Zkoumání vesmíru je velmi zajímavá a užitečná věc, ale i astronauté jsou jen lidé a tu a tam si potřebují "odskočit".  Poznámka k překladu: Space Poop Challenge je soutěž, kterou v roce 2016 vylásila NASA. Oceněni byli tři výherci, celkem se však návrhů sešlo přes 5 000.

Everyday Astronaut vám názorně vysvětlí, jak vlastně funguje přistávání raket Falcon společnosti SpaceX. Videa vám podrobně představí jednotlivé zážehy, které raketa provádí, dále vysvětlí, jak fungují dusíkové trysky, roštová kormidla a naklánění motorů, a nakonec to autor vše demonstruje ve hře Kerbal Space Program. A pokud se chcete o přistáních dozvědět více, přečtěte si článek Historie přistávání a znovupoužitelnosti na webu ElonX.

Exoplanety jsou planety, které obíhají jinou hvězdu než naše Slunce. Jak můžeme takové planety vůbec najít, když máme kolikrát problém i s pozorováním objektů v naší sluneční soustavě?

Přesně před rokem poprvé vzlétla největší raketa současnosti – Falcon Heavy společnosti SpaceX. Raketa vyslala elektromobil Tesla Roadster Elona Muska za oběžnou dráhu Marsu, kde stráví miliony let. Testovací let byl úspěšný a záběry Tesly ve vesmíru obletěly celý svět (doslova i obrazně). Jeden z fanoušků následně vytvořil parádní sestřih, který se ohlíží za touto nezapomenutelnou událostí. Podrobnější ohlédnutí za premiérou Falconu Heavy najdete v sérii článků na ElonX.

Sonda Voyager 1 se od nás neustále vzdaluje a komunikace s ní je stále složitější. Jak daleko musí být, aby došlo k úplnému přerušení spojení? A je vzdálenost vůbec problém?

Pro stavbu základny na Měsíci nebo Marsu bude potřeba ohromné množství materiálu. Ve videu z kanálu Verge Science se podíváme do laboratoře Swamp Works, ve které zkoumají technologie, které by umožnily využití lokálních surovin.

Umělá gravitace by zásadně omezila negativní vliv beztíže na posádku během dlouhých meziplanetárních cest. V tomto videu od Cheddar Explores se podíváme, jestli je reálné ji vytvořit.

Je známo, že černé díry pohlcují i světlo, které překročí horizont událostí. Když je tedy nemůžeme vidět, jak si můžeme být vůbec jisti, že černé díry existují?

Narazit do Slunce by mělo být jednoduché, Slunce nás přece pořád přitahuje svou gravitační silou. Proč tomu tak není, se dozvíme v dnešním videu od MinutePhysics.

Koncem listopadu na Marsu přistála sonda Insight. Jaké jsou její úkoly a v čem je přistání na Marsu specifické? Poznámka: MarCO (Mars Cube One) je dvojice satelitů cestujících společně se sondou InSight, která zajišťovala komunikaci se Zemí během přistání.

Teorie relativity a s ní spojená dilatace času a kontrakce délky při rychlosti světla jsou pro nás nepředstavitelné jevy. Přesto na Zemi neustále dopadá nespočet mionů, který tyto vlastnosti potvrzuje.

Dostat se na Mars není lehký úkol z mnoha důvodů, jedním z nich je i jeho atmosféra. Kvůli ní je totiž velmi obtížné na Marsu vůbec přistát.

Už víme, v jakém skafandru posádka lodi Dragon 2 poletí, ale zatím s jistotou nevíme kdy. V tomto videu se zaměříme na samotnou loď Dragon 2 a co vše předchází tomu, než NASA povolí SpaceX první let s lidskou posádkou. Video už je bohužel přes půl roku staré, a tak termíny uvedené v něm už neplatí. Premiéry lodí Crew Dragon a Starliner byly od té doby opět odloženy, ale demonstrační mise se nezadržitelně blíží. Toto jsou nejnovější oficiální termíny pro SpaceX i Boeing: SpaceX Demo-1 (bez posádky): 18. ledna 2019 SpaceX – test úniku lodi za letu: mezi Demo-1 a Demo-2 SpaceX Demo-2 (s posádkou): červen 2019 Boeing – orbitální test (bez posádky): březen 2019 Boeing – test úniku lodi z rampy: mezi orbitálním a pilotovaným testem Boeing – pilotovaný test (s posádkou): srpen 2019